Vzpírání na Letních olympijských hrách 2012
Muži | Ženy |
do 56 kg | do 48 kg |
do 62 kg | do 53 kg |
do 69 kg | do 58 kg |
do 77 kg | do 63 kg |
do 85 kg | do 69 kg |
do 94 kg | do 75 kg |
do 105 kg | nad 75 kg |
nad 105 kg |
Vzpěračské soutěže na Letních olympijských hrách 2012 probíhaly od 28. července do 7. srpna v areálu londýnského výstaviště ExCeL London.[1]
Soutěže
Ve vzpírání bylo rozděleno 15 sad medailí, z toho o 8 budou bojovat muži a o 7 ženy. Medaile byly udělovány v následujících váhových kategoriích:
|
|
Medaile byly udělovány pouze za výsledek v dvojboji (součet výkonů z trhu a nadhozu). V jedné kategorie mohli startovat maximálně dva sportovci z jedné země.
Ve vzpírání mohli startovat pouze závodníci a závodnice, kteří před zahájením Her dosáhli věku 16 let.
Kalendář soutěží
Kalendář Her | |||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
VII. – VIII. 2012 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | ||
Vzpírání | 1 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 |
Soutěže | Finále |
Den | Disciplína | Skupina | Místní čas |
---|---|---|---|
sobota 28. července | ženy do 48 kg | A | 15:30 – 17:30 |
neděle 29. července | muži do 56 kg | B | 10:00 – 14:00 |
ženy do 53 kg | B | ||
ženy do 53 kg | A | 15:30 – 17:30 | |
muži do 56 kg | A | 19:00 – 21:00 | |
pondělí 30. července | muži do 62 kg | B | 10:00 – 14:00 |
ženy do 58 kg | B | ||
ženy do 58 kg | A | 15:30 – 17:30 | |
muži do 62 kg | A | 19:00 – 21:00 | |
úterý 31. července | muži do 69 kg | B | 10:00 – 12:00 |
ženy do 63 kg | A | 15:30 – 17:30 | |
muži do 69 kg | A | 19:00 – 21:00 | |
středa 1. srpna | muži do 77 kg | B | 10:00 – 14:00 |
ženy do 69 kg | B | ||
ženy do 69 kg | A | 15:30 – 17:30 | |
muži do 77 kg | A | 19:00 – 21:00 | |
čtvrtek 2. srpna | Bez soutěží | ||
pátek 3. srpna | muži do 85 kg | B | 10:00 – 14:00 |
ženy do 75 kg | B | ||
ženy do 75 kg | A | 15:30 – 17:30 | |
muži do 85 kg | A | 19:00 – 21:00 | |
sobota 4. srpna | muži do 94 kg | B | 15:30 – 17:30 |
muži do 94 kg | A | 19:00 – 21:00 | |
neděle 5. srpna | ženy nad 75 kg | A | 15:30 – 17:30 |
pondělí 6. srpna | muži do 105 kg | B | 15:30 – 17:30 |
muži do 105 kg | A | 19:00 – 21:00 | |
úterý 7. srpna | muži nad 105 kg | B | 15:30 – 17:30 |
muži nad 105 kg | A | 19:00 – 21:00 |
Medailisté
Muži
Kategorie | Zlato | Stříbro | Bronz | |||
do 56 kg | Om Jun-čchol Severní Korea (PRK) |
293 kg (125 + 168 OR) |
Wu Ťing-piao Čína (CHN) |
289 kg (133 + 156) |
Valentin Xristov Ázerbájdžán (AZE) |
286 kg (127 + 159) |
do 62 kg | Kim Un-kuk Severní Korea (PRK) |
327 kg SR (153 OR + 174) |
Óscar Figueroa Kolumbie (COL) |
317 kg (140 + 177 OR) |
Eko Yuli Irawan Indonésie (INA) |
317 kg (145 + 172) |
do 69 kg | Lin Čching-feng Čína (CHN) |
344 kg (157 + 187) |
Triyatno Indonésie (INA) |
333 kg (145 + 188) |
Răzvan Martin Rumunsko (ROU) |
332 kg (152 + 180) |
do 77 kg | Lü Siao-ťün Čína (CHN) |
379 kg SR (175 SR + 204) |
Lu Chao-ťie Čína (CHN) |
360 kg (170 + 190) |
Iván Cambar Kuba (CUB) |
349 kg (155 + 194) |
do 85 kg | Adrian Zieliński Polsko (POL) |
385 kg (174 + 211) |
Rusko (RUS) |
385 kg (175 + 210) |
Kjánúš Rostamí Írán (IRI) |
380 kg (171 + 209) |
do 94 kg | Kazachstán (KAZ) |
418 kg SR (185 + 233 SR) |
Rusko (RUS) |
409 kg (185 + 224) |
Moldavsko (MDA) |
407 kg (181 + 226) |
do 105 kg | Oleksij Torochtij Ukrajina (UKR) |
412 kg (185 + 227) |
Naváb Nasíršelal Írán (IRI) |
411 kg (184 + 227) |
Bartłomiej Bonk Polsko (POL) |
410 kg (190 + 220) |
nad 105 kg | Behdád Salímí Írán (IRI) |
455 kg (208 + 247) |
Sadžád Anúšíravání Írán (IRI) |
449 kg (204 + 245) |
Ruslan Albegov Rusko (RUS) |
448 kg (208 + 240) |
Ženy
Kategorie | Zlato | Stříbro | Bronz | |||
do 48 kg | Wang Ming-ťüan Čína (CHN) |
205 kg (91 + 114) |
Hiromi Mijakeová Japonsko (JPN) |
197 kg (87 + 110) |
Rjang Čchun-hwa Severní Korea (PRK) |
192 kg (80 + 112) |
do 53 kg | Kazachstán (KAZ) |
226 kg OR (95 + 131 SR) |
Sü Šu-ťing Tchaj-wan (TPE) |
219 kg (96 + 123) |
Moldavsko (MDA) |
219 kg (99 + 120) |
do 58 kg | Li Süe-jing Čína (CHN) |
246 kg OR (108 OR + 138) |
Phimsiri Sirikaewová Thajsko (THA) |
236 kg (100 + 136) |
Ukrajina (UKR) |
235 kg (106 + 129) |
do 63 kg | Kazachstán (KAZ) |
245 kg OR (110 + 135) |
Rusko (RUS) |
237 kg (112 + 125) |
Christine Girardová Kanada (CAN) |
236 kg (103 + 133) |
do 69 kg | Rim Džong-sim Severní Korea (PRK) |
261 kg (115 + 146) |
Roxana Cocoșová Rumunsko (ROU) |
256 kg (113 + 143) |
Bělorusko (BLR) |
256 kg (113 + 143) |
do 75 kg | Kazachstán (KAZ) |
291 kg (130 + 161 OR) |
Rusko (RUS) |
291 kg OR (131 OR + 160) |
Bělorusko (BLR) |
269 kg (121 + 148) |
nad 75 kg | Čou Lu-lu Čína (CHN) |
333 kg SR (146 + 187 OR) |
Taťana Kaširinová Rusko (RUS) |
332 kg (151 SR + 181) |
Arménie (ARM) |
294 kg (128 + 166) |
- ) Sportovci označeni (*) mají dočasně pozastavenou činnost v důsledku pozitivního dopingového testu. Pokud bude provinění potvrzeno, dojde k jejich vyškrtnutí z oficiálních výsledků a změně pořadí na medailových místech.[2][3][4]
Doping
Ačkoliv bezprostředně po skončení Her nebyly odhaleny žádné případy porušení antidopingových pravidel, v roce 2016 bylo při opakovaném testování dosud odhaleno 22 případů užití zakázaných látek.
Ve výsledcích první vlny testování bylo identifikováno 10 případů, Mezinárodní vzpěračská federace o nich hromadně informovala 15. června 2016:[2]
- olympijský vítěz v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Kazach Ilja Ilin
- olympijská vítězka v hmotnostní kategorii do 53 kilogramů: Kazaška Zulfija Činšanlová
- olympijská vítězka v hmotnostní kategorii do 63 kilogramů: Kazaška Majja Manezová
- olympijská vítězka v hmotnostní kategorii do 75 kilogramů: Kazaška Svetlana Podobedovová
- stříbrný medailista v hmotnostní kategorii do 85 kilogramů: Rus Apti Auchadov
- bronzová medailistka v hmotnostní kategorii do 58 kilogramů: Ukrajinka Julija Kalinová
- bronzová medailistka v hmotnostní kategorii do 69 kilogramů: Běloruska Maryna Škermankovová
- čtvrtá v hmotnostní kategorii do 58 kilogramů: reprezentantka Ázerbájdžánu Bojanka Kostovová
- čtvrtá v hmotnostní kategorii do 69 kilogramů: Běloruska Dzina Sazanavecová
- devátý v hmotnostní kategorii nad 105 kilogramů: Bělorus Jauhen Žarnasek
O výsledcích druhé vlny testování Mezinárodní vzpěračská federace informovala 27. července 2016, kdy bylo hromadně zveřejněno těchto 11 případů:[3]
- stříbrný medailista v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Rus Alexandr Ivanov
- stříbrná medailistka v hmotnostní kategorii do 63 kilogramů: Ruska Svetlana Carukajevová
- stříbrná medailistka v hmotnostní kategorii do 75 kilogramů: Ruska Natalja Zabolotná
- bronzová medailistka v hmotnostní kategorii do 53 kilogramů: Moldavanka Cristina Iovuová
- bronzová medailistka v hmotnostní kategorii do 75 kilogramů: Běloruska Iryna Kulešová
- bronzová medailistka v hmotnostní kategorii nad 75 kilogramů: Arménka Hripsime Churšudjanová
- čtvrtý v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Rus Andrej Děmanov
- čtvrtá v hmotnostní kategorii do 63 kilogramů: Turkyně Sibel Şimşeková
- šestý v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Azer İntiqam Zairov
- sedmý v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Kazach Almas Utěšov
- devátý v hmotnostní kategorii do 85 kilogramů: Gruzínec Rauli Cirekidze
13. září 2016 bylo dodatečně oznámeno jedno jméno:[4]
- bronzový medailista v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Moldavan Anatol Cîrîcu
Medailová tabulka
Pořadí | Stát | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
---|---|---|---|---|---|
1. | Čína | 5 | 2 | - | 7 |
2. | Kazachstán | 4 | - | - | 4 |
3. | Severní Korea | 3 | - | 1 | 4 |
5. | Írán | 1 | 2 | 1 | 4 |
6. | Polsko | 1 | - | 1 | 2 |
Ukrajina | 1 | - | 1 | 2 | |
8. | Rusko | - | 5 | 1 | 6 |
9. | Indonésie | - | 1 | 1 | 2 |
Rumunsko | - | 1 | 1 | 2 | |
11. | Japonsko | - | 1 | - | 1 |
Kolumbie | - | 1 | - | 1 | |
Thajsko | - | 1 | - | 1 | |
Tchaj-wan | - | 1 | - | 1 | |
15. | Bělorusko | - | - | 2 | 2 |
Moldavsko | - | - | 2 | 2 | |
17. | Arménie | - | - | 1 | 1 |
Ázerbájdžán | - | - | 1 | 1 | |
Kanada | - | - | 1 | 1 | |
Kuba | - | - | 1 | 1 |
Kvalifikované státy
Startovní místa na OH mohly jednotlivé reprezentace získat na základě předvedených výkonů na mistrovství světa v letech 2010 a 2011, v menší míře pak také na kontinentálních mistrovstvích v roce 2012. Kromě toho mohli být sportovci na hry pozváni na základě postavení ve výkonnostním žebříčku nebo obdržením divoké karty.
Celkem se ve vzpírání kvalifikovalo 260 závodníků z 84 zemí a oblastí, z toho 155 mužů a 104 žen. Jeden stát mohl vybojovat až 10 účastnických míst (pro 6 mužů a 4 ženy).
Pozn.: Albánie nevyužila jednu mužskou kvótu, protože již nestihla přeobsadit distancovaného sportovce.
Odkazy
Reference a poznámky
- ↑ Oficiální stránky OH
- ↑ a b ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURES. IWF.net [online]. 2016-06-15 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. (EN)
- ↑ a b ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURES. IWF.net [online]. 2016-07-27 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. (EN)
- ↑ a b ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURE. IWF.net [online]. 2016-09-13 [cit. 2016-09-13]. Dostupné online. (EN)
Související články
- Vzpírání
- Mistrovství světa ve vzpírání 2009
- Mistrovství světa ve vzpírání 2010
- Mistrovství světa ve vzpírání 2011
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vzpírání na Letních olympijských hrách 2012 na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky vzpírání na LOH 2012 (en/fr)