Korsak
 Korsak | |
|---|---|
 Liška korsak v zoo | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | psovití (Canidae) |
| Rod | liška (Vulpes) |
| Binomické jméno | |
| Vulpes corsac (Carl Linné, 1768) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Liška korsak (Vulpes corsac či Alopex corsac) je drobná liška z čeledi psovitých (Canidae) a z rodu Vulpes.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Vyskytuje se ve stepích, polopouštích a pouštích střední Asie[2] od jihovýchodní Evropy přes Kazachstán až po východní část Mongolska, Číny[3] až po Bajkal.[4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Velikost těla korsaka se pohybuje od 45 do 60 cm. Huňatý ocas této lišky dorůstá 19 až 30 cm[2], resp. 25 až 35 cm, Celková délka těla bývá v rozmezí od 70 do 90 cm.[4] Výška v kohoutku je asi 30 cm.[4] Hmotnost se pohybuje od 1,6 do 3,2 kg.[2] Její zbarvení je nejčastěji šedožluté nebo bíložluté, ale může se objevovat i s kombinací šedé nebo rezavé, hlava je většinou světlá. Je menší než naše hojně rozšířená liška obecná, ale má delší nohy a uši.
Biologie
[editovat | editovat zdroj]Přes den žije převážně v norách, které vyhloubili již živočichové před ní a žije typickým nočním životem (aktivní zejména v podvečer a v noci).[4] Její obrannou strategií v případě ohrožení např. větší psovitou šelmou je výskok na zadní, přičemž začne prskat. Na rozdíl od jiných druhů lišek je korsak společenský a sdružuje se do skupinek, rodinných kolonií, žijících v jednom úkrytu.[4]
Liška korsak dává především přednost masité stravě, hlavně drobným savcům, zejména hlodavcům (asi 90 %), případně ptákům, ale neodolá ani hmyzu[3], různým bobulím nebo ovoci. Žije v rodinných skupinách, které čítají několik jedinců. Její hustý kožich jí přizpůsobuje do chladného klimatu, ale dokáže žít také v teplých krajinách. Umí přežít i poměrně dlouhou dobu bez vody a dokáže takováto území, kde daleko není vodní plocha, obývat.
Korsaci se páří s počátkem roku, nejčastěji v lednu až v únoru, později už jen velice zřídka. Březost trvá 52–60 dní[5] a samice rodí od 2 do 10[4]/11 mláďat[4], ale nejčastěji se počet mladých pohybuje kolem pěti; ta nejprve žijí v norách naprosto odkázaná na rodiče, poté se začínají pomalu osamostatňovat. Úmrtnost způsobuje především lov lidmi, případně predace ze strany lišky obecné.
Stav populace této šelmy není dobře prozkoumaný, ale i přesto je známo, že této lišce hrozba vyhubením zatím nehrozí.
Dožívá se 9 let, v lidské péči až 13 let.[4]
Nepáchne tolik jako ostatní druhy lišek.[4]
Chov v zoo
[editovat | editovat zdroj]V lidské péči je více aktivní i přes den.[4]
Tento druh byl na počátku roku 2022 chován přibližně v pět desítkách evropských zoo. Mezi nimi jsou i čtyři české zoologické zahradyː[2]
Na Slovensku korsaky chová Zoo Košice
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c d www.Zootierliste.de. www.zootierliste.de [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Korsak. Zoo Hluboká [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j KOŘÍNEK, Milan. korsak Vulpes corsac (Linnaeus, 1768). www.biolib.cz [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Korsak. Zoo Brno [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu korsak na Wikimedia Commons - Galerie korsak na Wikimedia Commons
Taxon Vulpes corsac ve Wikidruzích- Článek na BioLibu
