Vilniuská univerzita

Vilniuská univerzita
	Vilniaus universitetas
	latinsky Universitas Vilnensis
	Logo
	Motto
	Hinc itur ad astra
Datum založení	1579
Vedení
Rektor	Rimvydas Petrauskas (od 2020)
Počty akademiků
Studentů celkem	23 517 (2022)
Další informace
Adresa	Vilnius, LT-015 13, Litva
Zeměpisné souřadnice	54°40′57″ s. š., 25°17′14″ v. d.
Členství	Utrechtská síť, European Policy Institutes Network, Konfederace repozitářů s otevřeným přístupem, Asociace evropských univerzit, ORCID, Lithuanian Research Library Consortium a Koalice pro pokrok v hodnocení výzkumu
	www.vu.lt
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilniuská univerzita (Vilniaus universitetas, Universitas Vilnensis) je jedna z nejstarších univerzit v severní Evropě a největší a nejvýznamnější univerzita v Litvě. Vznikla roku 1579 povýšením jezuitské akademie, která ve Vilniusu fungovala od roku 1570, na univerzitu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Jezuité v roce 1773 z Litvy odešli a školu zdědil stát. Dlouhou dobu byla tato univerzita jedinou univerzitou v Litvě. Její sláva se brzy dostala i za hranice státu. Na škole vyučovali profesoři z Anglie, Skotska, Itálie, Dánska a jiných západoevropských zemí. Studovali zde studenti z různých států světa. V roce 1832 podle nařízení cara Mikuláše I. Univerzitu zavřeli. Důvodem bylo podezření, že univerzita je centrem revolučního hnutí litevského obyvatelstva. Svou činnost obnovila až v roce 1919.

Úspěšní absolventi univerzity[editovat | editovat zdroj]

Mezi úspěšnými absolventy Vilniuské univerzity byli mnozí literáti – polský básník Adam Mickiewicz.

Architektura stavby[editovat | editovat zdroj]

Za více než čtyři století se univerzita rozšířila. Dnes se její budovy nacházejí nejen ve Starém městě (dvanáct budov), ale i za hranicemi města. Umělecky hodnotný je zejména velký hlavní dvůr Vilniuské univerzity. Je vytvořen z nejstarších budov univerzity, jejichž historie sahá až do 16. století, ale i z budov postavených o tři století později - v 19. století. Součástí tohoto komplexu je i Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty. Sloučení architektonických stylů - renesance, baroka a klasicismu - se odrazil hlavně v architektuře univerzitního dvora. Arkády, nacházející se na dvoře, dodávají budově univerzity typický nádech italských budov z období renesance. Na pamětních deskách umístěných na fasádě Kostela sv. Jana a na budovách univerzity jsou jména profesorů a rektorů, kteří univerzitu proslavili.

Knihovna univerzity byla založena roku 1580. Skládá se z několika sálů, vyzdobených v různých architektonických stylech. Nejstarší sálem je Sál Smugleviča, kterou vyzdobil Franciszek Smuglewicz, autor obdivuhodných fresek s náboženskou tematikou, okrášľujúce strop a stěny sálu. V 20. století byly fresky zrestaurované.