Vilém Weitenweber
Vilém Weitenweber (6. dubna 1839 Praha - 1. prosince 1901 Praha) byl český spisovatel a novinář, proslulý svými články a kritickými studiemi z oblasti výtvarného umění.
Obsah |
Život [editovat]
Pocházel ze staré měšťanské rodiny; jeho otec Vilém Rudolf Weitenweber byl známý lékař a přírodovědec.[1][2] Absolvoval gymnázium, poté krátce studoval práva. Jako student se zapojil do sokolského hnutí — např. roku 1863 byl zvolen za šermovního dozorce, v roce 1866 zastával funkci praporečníka.[3]
Zájem o umění jej brzy přivedl na akademii v Mnichově. Tam se spřátelil s řadou budoucích významných výtvarníků. Určitou dobu sám maloval, ale později si uvědomil hranice svého talentu a umění se věnoval již jen jako novinář. Působil také ve výtvarném odboru Umělecké besedy.[1]
V dubnu 1895 byl jedním z porotců v soudním procesu se skupinou sedmnácti „neodvislých socialistů“ (anarchistů), obžalovaných ze zločinu rušení veřejného pokoje na Kladensku (nepovolené spolčování a rozšiřování tiskovin, vychvalování násilných činů).[4]
Roku 1897 zasedal v komisi pro výběr nejlepšího návrhu fontány před Rudolfinem.[5]
Ve společnosti byl oblíbený jako vypravěč vtipů a zábavných historek; posluchačům přitom ani nevadilo, že měl vadu řeči. Byl velmi aktivní ve spolcích, vždy ochotný pomáhat ostatním.[6]
Zemřel po delší nemoci ve svém domě na Karlově náměstí.[1] Pohřben byl na Olšanských hřbitovech po obřadu v kostele sv. Štěpána.[6]
Dílo [editovat]
Více než deset let pracoval jako redaktor výtvarné rubriky Ottova týdeníku Zlatá Praha. Napsal množství článků a referátů, zejména jako komentáře k reprodukcím uveřejněným v příslušném vydání. Svou činností přispěl k vysoké úrovni časopisu. Začínající čeští umělci mu byli vděčni za pravidelný výběr jejich prací k otištění, protože honorář od vydavatele pro ně tehdy byl často jediným zdrojem příjmu. V textech je podporoval a povzbuzoval. Byl známým a váženým členem pražské umělecké obce.[1]
Sokolské prostředí ho inspirovalo k napsání humorné básně Sbor cvičitelský (1864), v jejímž textu postupně vyjmenoval všechny tehdejší cvičitele,[7] a vzpomínkového článku Jeden večer mezi Sokoly v ....[8] Obě práce vyšly roku 1883 ve sborníku Památník Sokola Pražského.
Ukázky článků [editovat]
- WEITENWEBER, Vilém. Karel Liebscher. Zlatá Praha. 5 1885, roč. 2, čís. 19, s. 258. Dostupné online.
- WEITENWEBER, Vilém. Emanuel Krescenc Liška. Zlatá Praha. 12 1884, roč. 1, čís. 51, s. 614 - 615. Dostupné online.
- WEITENWEBER, Vilém. František Sequens. Zlatá Praha. 1896-06-19, roč. 13, čís. 32, s. 381-382. Dostupné online.
Reference [editovat]
- ↑ a b c d Vilém Weitenweber. Národní listy. 1901-12-03, roč. 41, čís. 333, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-01-27].
- ↑ Více o otci viz úmrtní oznámení: Vilém Weitenweber. Národní listy. 1870-04-02, roč. 10, čís. 91, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-02-12].
- ↑ Různé zprávy. Seznam rozličných funkcionářů „Sokola Pražského“. Sokol. 1876, roč. 6, čís. 9, s. 70. Dostupné online [cit. 2011-02-12].
- ↑ Porota většinou hlasů rozhodla o nevině obžalovaných, s výjimkou jednoho, který byl odsouzen na 15 měsíců. Více o tomto procesu viz: Ze soudní síně. Proces neodvislých socialistů. Národní listy. 1895-04-24, roč. 35, čís. 112, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-02-12]. (1. den), Ze soudní síně. Proces neodvislých socialistů. Národní listy. 1895-04-25, roč. 35, čís. 113, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-02-12]. (2. den), Ze soudní síně. Proces neodvislých socialistů. Národní listy. 1895-04-26, roč. 35, čís. 114, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-02-12]. (3. den) a Ze soudní síně. Proces neodvislých socialistů. Národní listy. 1895-04-27, roč. 35, čís. 115, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-02-12]. (rozsudek)
- ↑ Fontána před Rudolfinem. Národní listy. 1897-02-23, roč. 37, čís. 54, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-01-27].
- ↑ a b K obrazům. Zlatá Praha. 1902-02-28, roč. 19, čís. 18, s. 216. Dostupné online [cit. 2011-02-12].
- ↑ WEITENWEBER, Vilém. Sbor cvičitelský. In MÜLLER, Josef. Památník Sokola Pražského. Praha : Sokol pražský, 1883. Dostupné online. s. 235-236.
- ↑ WEITENWEBER, Vilém. Jeden večer mezi Sokoly v .... In MÜLLER, Josef. Památník Sokola Pražského. Praha : Sokol pražský, 1883. Dostupné online. s. 303-305.