Emanuel Krescenc Liška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Emanuel Krescenc Liška
E. K. Liška (J. Mukařovský 1884)
Narození 19. dubna 1852
Mikulovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 18. ledna 1903 (ve věku 50 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emanuel Krescenc Liška (19. dubna 1852 Mikulovice (okres Znojmo)[1]18. ledna 1903 Praha) byl český malíř a ilustrátor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Liškovo mládí bylo krušné. Krátce po jeho narození se rodina přestěhovala do Milevska, kde otec pracoval jako správce statku. Ten ale brzy zemřel a Emanuel se s matkou přestěhoval do Prahy. I ta ovšem zemřela, když bylo Emanuelovi devět let, a po rodičích nezbylo téměř žádné dědictví. Nastoupil na malířskou akademii, ale kvůli nedostatku prostředků musel místo studia vydělávat na živobytí drobnými kresbami, ilustracemi (např. k Havlíčkovu Křtu svatého Vladimíra), doučováním a jako asistent kreslení na gymnáziu. Prvními většími úspěchy byla druhá cena za skicy pro chodbu Národního divadla a zakázka od pražského magistrátu na zhotovení kopie Mánesovy kalendářní desky na staroměstském orloji. V roce 1879 společně s Jakubem Schikanedrem vyhrál soutěž na výzdobu královské lóže Národního divadla; jejich historické vlysy Tři doby země české později shořely při požáru. Za ušetřené peníze z cen odjel studovat na malířskou akademii do Mnichova; po návratu vytvořil velké obrazy Manfred a Astarka (za nějž dostal státní stipendium) a Hagar s Ismaelem. Později namaloval nástěnný obraz Ukřižování Páně pro Rafaelskou kapli v Klárově ústavu a získal Římské stipendium Klárovské, které financovalo jeho dvouletý studijní pobyt v Itálii. V souladu s podmínkami pak vytvořil několik církevních obrazů, například Michelangelův sen nebo Kristus a Madonna, které byly vystaveny na jubilejní zemské výstavě v Praze 1891. Roku 1888 byl jmenován profesorem uměleckoprumyslové školy v Praze. Výrazným tématem jeho prací je noc s měsícem. Vedle církevních obrazů se zaměřoval na historické výjevy a ilustrace světové poezie.

Liška zemřel na záchvat mrtvice. Během života prodal ke svému zklamání jen málo obrazů, ale zanechal rozsáhlou uměleckou pozůstalost. [2] [3]

Na jeho smrt reagoval Bohdan Kaminský básní In memoriam. [4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. WEITENWEBER, Vilém. Emanuel Krescenc Liška. Zlatá Praha. 12 1884, roč. 1, čís. 51, s. 614 - 615. Dostupné online.  
  3. ČAPEK, Karel Matěj. E. K. Liška. Zlatá Praha. 1 1903, roč. 20, čís. 13, s. 154 - 155. Dostupné online.  
  4. KAMINSKÝ, Bohdan. In memoriam. Za E. K. Liškou. Zlatá Praha. 1 1903, roč. 20, čís. 13, s. 154. Dostupné online.  

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ( http://archiv.ucl.cas.cz/ ).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]