Valdek (hrad)
| Valdek | |
|---|---|
 Letecký pohled na zříceninu hradu | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, renesanční |
| Výstavba | před rokem 1263 |
| Stavitel | neznámý |
| Další majitelé | Zajícové z Valdeka Běškovcové z Běškovic Lucemburkové páni z Lestkova páni z Mečkova Pešíkové z Komárova Páni z Hanau |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Chaloupky, k. ú. Chaloupky v Brdech,  Česko |
| Souřadnice | 49°46′30,5″ s. š., 13°53′36″ v. d. |
  Valdek (hrad) Valdek (hrad), Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39520/2-2960 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valdek je zřícenina raně gotického hradu ze třináctého století s mladšími dostavbami, nacházející se v katastrálním území Chaloupky v Brdech,[1] patřícím od roku 2016 k obci Chaloupky v okrese Beroun a k CHKO Brdy, na jihozápadním spočinku (či spíše postranním vrcholku) kopce Berance. V roce 1346 byl hrad obléhán, od dob třicetileté války je pustý. Dochovaly se rozsáhlé části opevnění, věž a zbytky renesančně upraveného paláce z šestnáctého století. Pod hradem směrem k potoku se nachází kamenné moře. Od roku 1965 je zapsán jako kulturní památka.[1] V současnosti je hrad z důvodu havarijního stavu uzavřen a čeká na rekonstrukci.
Dějiny
První zmínka o hradu je z roku 1263, kdy je jméno poprvé uváděno v predikátu Oldřicha Zajíce z Valdeka.[2] Ten byl královským číšníkem a purkrabím na hradu Lokti. Nejvýznačnějším členem rodu byl Vilém Zajíc z Valdeka, nejvyšší maršálek a královský podkomoří. Později přešel hrad do držení rodu Běškovců z Běškova, za nichž byl obléhán Děpoltem z Rýzmberka. Od poloviny čtrnáctého století změnil více majitelů z řad nižší šlechty. Roku 1623 se uvádí jako pustý.
Od první poloviny 19. století se jednalo o oblíbený cíl obrozenců a prvních turistů.[3] Hrad v této době navštívili například Božena Němcová nebo Karel Hynek Mácha. Až do třicátých let 20. století byl hrad v majetku rodu hrabat z Hanau.
Roku 1926 v Brdech vzniklo dělostřelecké cvičiště, Valdek však byl v této době mimo uzavřený vojenský areál. V této době pak získává zříceninu do svého majetku Klub československých turistů. Ten roku 1933 nedaleko od hradu slavnostně otevřel Hotel Valdek, který svému účelu sloužil až do druhé světové války. Budova hotelu stojí ve vojenském rekreačním areálu dodnes.[4]
V padesátých letech se stal hrad součástí Vojenského prostoru Brdy. V této době začal velmi rychle chátrat a nic na tom nezměnilo ani opakované zapsání hradu jako kulturní památky v letech 1965 a 1975. Na začátku 21. století byla zrekonstruována brána, jinak však armáda hrad i nadále nechávala svému osudu.[3]
V roce 2007 byl v rámci postupného zpřístupňování Vojenského prostoru Brdy v rámci přípravy stavby amerického radaru zpřístupněno několik okrajových částí vojenského újezdu.[5][6][7] Zóna A rozkládající se v severovýchodním okraji újezdu mezi Neřežínem a Felbabkou byla na západě vymezena silničkou vedoucí z Neřežína v blízkosti hradu Valdek a bývalého Hotelu Valdek,[8][9] což umožnilo vidět hrad zblízka, samotný hrad byl však dále na nepřístupném území újezdu až do zrušení vojenského újezdu dne 1. ledna 2016.[10][11]
Současnost
Hrad je ve velmi špatném stavu. Po zrušení vojenského újezdu a zpřístupnění této části Brd byl pro havarijní stav zdiva vstup na hrad zakázán. Zřícenina je v majetku Vojenských lesů a statků. Do budoucna se uvažuje o převedení Valdeka z majetku Vojenských lesů a statků do majetku obce Chaloupky, v jejímž katastrálním území zřícenina stojí. Tato obec má v plánu provést nejnutnější rekonstrukce a poté hrad opět zpřístupnit veřejnosti.[12]
Stavební podoba
.JPG)
.JPG)
Nejstarší stavební fáze představuje čistou úkázku hradu bergfritového typu, která byla později rozšířena o vstupní nádvoří.[13]
Severní část hradu zaujímá rozsáhlé předhradí opevněné příkopem a valem. Jádro hradu je téměř obdélníkového půdorysu a ze severu a západu ho chrání příkop. V čele jádra stojí bergfrit s dochovaným vstupním portálem zapojený do obvodové hradby. Pod věží se nacházela původní brána. Palác v jižní části byl v přízemí dodatečně rozdělen příčkami na tři části. V síle zdi jeho čelní strany procházela chodba, na jejíchž koncích se nacházely arkýřové prevéty.[13]
Při pozdějších přestavbách byla vstupní strana zajištěna další hradbou a na východní straně bylo opevněno nové nádvoří s malou baštou, ve které se nacházela studna. V hradbě vedle bašty vznikla nová brána s dochovaným romantickým ostěním a do jádra se vstupovalo nově prolomenou bránou v boční hradbě. Starý palác byl o patro zvýšen a rozšířen o rizalit a v severní straně nádvoří jádra byla postavena nová provozní budova.[13]
Přístup
Na hrad je v současné době zakázán vstup, a to z důvodu velmi špatného stavu zříceniny.[14] Prohlídka hradu je možná pouze z venku. Z Neřežína vede na hrad žlutá turistická trasa a zelená trasa z centra Brd.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-04-18]. Identifikátor záznamu 151551 : Hrad Valdek, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Valdek, s. 138–140.
- ↑ a b HODRMENT, Jaroslav. Valdek – romantická zřícenina hradu skrytá v temném lese. www.turistika-brdy.cz [online]. [cit. 2018-02-11]. Dostupné online.
- ↑ WUNSCH, Pavel. Stručná historie Valdeka. www.brdy.org [online]. [cit. 2018-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Část vojenského újezdy Brdy se otevřela veřejnosti. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-03-03].
- ↑ Armáda otevřela část újezdu Brdy veřejnosti. iDNES.cz [online]. 2007-04-07 [cit. 2018-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Armáda otevřela část Brd jen na víkendy a svátky. Berounský deník. 2007-04-10. Dostupné online [cit. 2018-03-03].
- ↑ http://www.ok1jfh.net/galerie/brdy/mapa.pdf
- ↑ PERNEGR, Václav. Brdy - zpřístupněná část vojenského újezdu na Hořovicku. NaCestu.cz - časopis a vlastivědný portál [online]. [cit. 2018-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Na zříceninu hradu Valdek je vstup stále zakázaný. Příbramský deník. 2007-04-17. Dostupné online [cit. 2018-03-03].
- ↑ http://www.vhsb.cz/clanky/dalsi-zpristupnovani-vvp-brdy.xhtml
- ↑ O brdský hrad Valdek má zájem nedaleká obec, chce ho zpřístupnit lidem. iDNES.cz [online]. 2018-01-21 [cit. 2018-02-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Valdek, s. 578–579.
- ↑ BREJŽEK, Bohumil. Obdivoval ji Mácha, Erben i Vrchlický. Proč je zřícenina hradu Valdek nepřístupná? | Náš REGION. Náš REGION. 2018-03-05. Dostupné online [cit. 2018-03-05].
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Podbrdsko. Svazek VI. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 269 s. Kapitola Valdek hrad, s. 169–180.
- ZÁRUBA, František. Valdek – příspěvek k poznání stavebního vývoje hradu. Časopis Společnosti přátel starožitností. 2012, roč. 120, čís. 3-4, s. 197-209. Dostupné online. ISSN 1803-1382.
- RAZÍM, Vladislav. Ke stavební podobě raně gotického paláce hradu Valdeka. Průzkumy památek. 2000, roč. 7, čís. 2, s. 23–38. Dostupné online [cit. 2018-01-21].
Související články
.JPG)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valdek na Wikimedia Commons - Valdek na stránkách Mistopis.eu
- Valdek na stránkách Hrady.cz
- KROBOVÁ, Adriana. Valdek: Upovídaná zřícenina [online]. Český rozhlas, 2013-01-20 [cit. 2017-09-10]. (Po stopách dávných hradů a tvrzí středních Čech). Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.
