Tramvajová doprava v Liepāji

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nejstarší liepājský vůz Tatra KT4 č. 229 v červenci 2013
Vývoj sítě (tmavomodře: v provozu; na jihovýchodě poslední prodloužení z května 2013)

Tramvajová doprava v Liepāji existuje (jen s krátkými přerušeními provozu za válek) od roku 1899. Lotyšské město Liepāja má tak nejstarší síť elektrických tramvají v baltských státech. Od roku 1976 zůstává v Liepāji jediná tramvajová linka. Vede severojižním směrem, ze smyčky Grobiņas iela na severu, ležící u závodu Liepājas Metalurgs (za sovětských dob Sarkanais M., tedy Rudý M.), přes střed města a okolo ústředního hřbitova, kde mine smyčku Vaiņodes iela, do sídliště Ezerkrast 2 na jihovýchodě města. Do května 2013 byla ukončena ve smyčce Vaiņodes iela a měřila 6,9 km. Dne 29. května 2013 byla dána do provozu odbočka prodlužující trať na jejím jižním konci. Dopravu provozuje společnost SIA „Liepājas tramvajs“.

Provoz je jediný v Lotyšsku s rozchodem 1000 mm a jediný, který (od roku 1961) používá pantografový sběrač (ostatní dva - Riga a Daugavpils - jsou na rozchodu 1524 mm a používají tyčový sběrač s botkou). Napájení je napětím 600 V DC pomocí vrchního vedení.

Autobusovou městskou dopravu, spolu s dopravou příměstskou a dálkovou, provozuje jiná společnost, „Liepājas autobusu parks (LAP)“. Systém MHD je zastřešen městskou agenturou „Liepājas sabiedriskais transports (LST)“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vůz typu Herbrand č. 12 na bílé lince od nových lázní (začátek 20. století)


Rada města, tenkrát nazývaného Libava, německy Libau, rozhodla 22. srpna 1896 o postavení linky elektrických tramvají. V soutěži o stavbu dráhy vyhrála firma Nürnberger Continental-Gesellschaft für Elektro-Unternehmen. 14. prosince 1896 podepsali starosta Adolphi a zástupce vítězné společnosti Manaschewitsch smlouvu, podle níž firma obdrží na 40 let právo k provozování pouliční dráhy. Město získalo právo k odkupu dráhy po 20 letech. Celková délka obou tras, které měly být postaveny, činila 10,42 km.[1]

Zkušební jízdy začaly 14. září 1899 a pravidelný provoz 26. září 1899. Od 14. října 1899 byly v provozu dvě linky: „bílá“ k válečnému přístavu Karosta a „zelená“ k nádraží. V listopadu 1899 byly obě linky prodlouženy do starého města (Siena tirgus).

Na konci června 1941 byl provoz kvůli bombardování města ustupujícími německými jednotkami přechodně zastaven. V půli července 1941 byl obnoven, avšak úsek vedoucí ulicí Peldu byl uzavřen a kolejový materiál použit k opravě ostatních tratí. V roce 1944 bylo trakční vedení zkonfiskováno nařízením německé okupační moci, provoz byl tedy podruhé zastaven,[2] ale již 7. listopadu 1945 mohl být obnoven.

V roce 1950 začala stavba nové trati, která spojila střed města s cukrovarem ve Ventspilské ulici. Spoje této trati obdržely číslo linky 3. Kvůli nízkému využití však byla linka již v roce 1953 zastavena.

V roce 1961 byly tyčové sběrače nahrazeny pantografovými. Trakční vedení bylo přestavěno během jediného dne 17. října 1961, aby 18. října mohly provoz převzít tramvaje s pantografy.[3]

Dne 23. července 1972 byla tramvajová trať prodloužena ze starého města jižním směrem po ulici Klaipedské (Klaipēdas iela) k ústřednímu hřbitovu, čímž se délka sítě významně zvětšila. Na novou konečnou byly zavedeny linky 1 a 2. Tím vznikl nedostatek vozidel a 6. října 1972 byl zastaven provoz linky 4 k válečnému přístavu.[4]

Dne 10. října 1973 byli zrušeni průvodčí a 15. března 1976 bylo zavedeno placení jízdného pomocí předem zakoupených jízdenek.[5]

Dne 25. března 1976 byl bez předchozího oznámení ukončen provoz linky 2 jezdící ulicí Rainisovou (Raiņa iela) a ulicí Baseina kvůli akutnímu nedostatku provozuschopných vozidel; již nebyl nikdy obnoven.[5]

Dne 29. května 2013 bylo dáno do provozu prodloužení trati od křižovatky ulic Klaipedské s ulicí Tukumskou (před smyčkou u ústředního hřbitova) do sídliště Ezerkrast 2 ulicemi Tukumskou, Ventskou a Mirdzy Ķempe (Tukuma iela, Ventas iela, Mirdzas Ķempes iela). Krátký úsek k dosavadní smyčce zůstal bez provozu.[6]

Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Tratě[editovat | editovat zdroj]

Celá síť je od sedmdesátých let 20. století dvojkolejná a úseky trati jsou převážně vedeny po jedné straně ulice. Před prodloužením z roku 2013 byla trať na obou koncích ukončena smyčkami, které jsou umístěny na travnatých prostranstvích a jsou bez předjízdných kolejí; výhybky, vesměs jednojazykové, tedy byly do té doby jen ve vozovně a ve vjezdu do ní.

Na novém úseku do sídliště Ezerkrast 2 je použit v každém uličním úseku jiný způsob vedení: v ulici Tukumské na zvláštním tělese po jedné straně ulice, v užší ulici Ventské v úrovni vozovky středem a na širokém bulváru Mirdzy Ķempe na zvláštním tělese uprostřed. Jsou zde vloženy čtyři běžné dvoujazykové výhybky: dvě na odbočení z ulice Klaipedské, dvě k vytvoření krátké předjízdné koleje ve smyčce Mirdzas Ķempes iela. V té je také sociální zázemí pro řidiče i pro řidiče autobusů, které zde rovněž mají obratiště a uvnitř smyčky odstavnou plochu. Měnírna byla vybudována v ulici Tukumské u křižovatky s ulicí Ventskou.

Vozovna[editovat | editovat zdroj]

Stále je užívána původní vozovna z doby zahájení provozu v ulici Rižské (Rīgas iela) poblíž železniční stanice. Kvůli omezeným prostorovým poměrům zasahuje zhlaví vozovny až do protilehlé ulice Baseina a po ní pokračuje manipulační kolej, která je pravděpodobně jediným dochovaným zbytkem zaniklých tratí. Zatahování vozů se děje pouze ve směru z centra, a to tak, že vůz odbočí vlevo do ulice Baseina a přes Rižskou ulici couvá do vozovny. Vyjiždí se opačným postupem směrem na sever. Propojka mezi oběma traťovými kolejemi umožňuje zajet i od severu, ale jen čelem vozu dovnitř.

  • Liepājským tramvajím stále slouží původní vozovna z roku 1899
    Liepājským tramvajím stále slouží původní vozovna z roku 1899
  • Stav svršku není ideální; ukázka z ulice Krišjāņa Valdemāra z roku 2011
    Stav svršku není ideální; ukázka z ulice Krišjāņa Valdemāra z roku 2011
  • S prodloužením trati je spojena i obnova stávajících úseků - místo z předchozího snímku v červenci 2013
    S prodloužením trati je spojena i obnova stávajících úseků - místo z předchozího snímku v červenci 2013
  • Smyčka Mirdzas Ķempes iela
    Smyčka Mirdzas Ķempes iela
  • Předjízdná kolej ve smyčce Mirdzas Ķempes iela je jediná ve městě
    Předjízdná kolej ve smyčce Mirdzas Ķempes iela je jediná ve městě
  • Vedení trati ulicí Ventskou se zastávkou vídeňského typu
    Vedení trati ulicí Ventskou se zastávkou vídeňského typu

Vozidla[editovat | editovat zdroj]

Vůz Tatra KT4 č. 237 dočasně bez reklamního nátěru. Typická konstrukce trati vedené po jedné straně ulice; bližší kolej je právě vyloučena.

V historii tramvajového provozu v Liepāji byla nasazena vozidla těchto výrobců: Herbrand, Fenix, Gotha a ČKD Tatra. První motorové vozy vozy nesly čísla 1 až 9 a byly vyrobeny u Waggonfabrik P. Herbrand & Cie. v Kolíně nad Rýnem. I sedm dalších motorových vozů (č. 10 až 16) získaných v roce 1903 vyrobil Herbrand, v roce 1907 pak další dva (č. 17 a 18) a do roku 1914 ještě vůz č. 19. Kromě nich bylo nasazováno 14 vlečných vozů, z toho šest otevřených a osm uzavřených.[7]

Po vypuknutí první světové války se rozvoj vozidlového parku zastavil. Po ní, v době nezávislého Lotyšska, kdy město obdrželo současný lotyšský název Liepāja, byla používána stále tatáž vozidla. Jejich stav se zhoršoval i přes neustálé opravy. Po druhé světové válce sestával vozový park nyní již sovětského města nadále z vozů Herbrand, opatřených tehdy čísly 101 až 119. Dvanáct z nich dostalo nové vozové skříně v dobovém slohu. Kromě toho bylo mezi lety 1949 a 1956 postaveno několik nových vozů na základě dvojkolí a skříní z Kaliningradu (jmenovitě vůz 122). Všechny vozy měly tyčové sběrače, stejně jako v provozech Rīga a Daugavpils.

Mezi lety 1957 a 1962 byly dodávány do Liepāje vozy Gotha s pantografovými sběrači. Vedle osmi motorových vozů Gotha T57 (čísel 125 až 132), třinácti Gotha T59E (č. 133 až 145) a osmi Gotha T2-62 (č. 146 až 153) přišlo osm vlečných vozů V57 (číslovaných jako 15 až 22), tři V59E (č. 23 až 25) a sedm B2-62 (č. 26 až 32).[8]

Po zastavení produkce tramvají Gotha v roce 1966 byl vozový park rozšiřován tramvajemi československými. Od roku 1976 do 1979 bylo dodáno 15 vozů T4SU (č. 201-215), v letech 1983 až 1988 22 vozů typu KT4SU (č. 216 až 235, přičemž čísla 220 a 221 byla přidělena dvakrát).

V roce 2000 začaly nákupy použitých vozidel z měst někdejší NDR. Celkem bylo získáno 12 vozů typu Tatra KT4D vyrobených na počátku 90. let: v roce 2000 tři vozy z Chotěbuzi (č. 236 až 238), v roce 2001 jeden vůz z Gery (č. 239), v letech 2003 a 2005 po čtyřech vozech z Erfurtu (č. 240 až 247).[9]

Dne 3. září 2009 zcela vyhořel vůz KT4D č. 242 (pocházející z Erfurtu).[10] Od té doby má provoz v Liepāji ve stavu 16 vozů typu Tatra KT4 (č. 229 až 247 kromě 230, 232, 242), z toho je pět vozů sem původně dodaných a 11 koupených z druhé ruky z Německa. Jsou opatřeny spřáhly Scharfenberg nejednotného provedení.

Nátěry vozidel[editovat | editovat zdroj]

Z nátěrů tramvajových vozidel nelze usoudit na městské barvy; všechna jsou opatřena reklamním nátěrem. Není-li dočasně pro některé vozidlo reklamní využití, zůstane bílé. Městské autobusy společnosti LAP, pokud byly pořízeny jako nové, jsou jednobarevně zelené.

  • Škoda Auto má na tramvaji reklamu nejméně od roku 2009
    Škoda Auto má na tramvaji reklamu nejméně od roku 2009

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Tramvaje jezdí zhruba od páté hodiny ranní do půlnoci, noční provoz není zaveden. V pracovní den je po prodloužení trasy od rána do večera potřeba 10 vozů jezdících sólo v neměnném intervalu 7 minut; dopravní špičky nejsou ošetřeny. Před prodloužením trasy to bylo 7 vozů. V sobotu a neděli je vypravováno 8 vozů, jízdní řád je pro oba dny stejný.

Jízdenky[editovat | editovat zdroj]

Jízdenky vydává společně pro celou MHD agentura LST. Jízdenky pro jednotlivou jízdu se zakupují předem (v kioscích, některých obchodech, na obchodním místě přepravce nebo u řidiče), cena činí (2018) v předprodeji 0,70 Eura, u řidiče 0,80 Eura. Denní jízdenka vychází na 2,50 Eura.[11] Po nástupu do vozidla cestující jízdenku znehodnotí ve znehodnocovači. Znehodnocovač vyznačí na jízdenku číslo vozu, datum a čas. Jsou zavedeny též SMS jízdenky. Jízdenky jsou provedeny barevně pestře; v roce 2010 bylo na přední straně zobrazeno Růžové náměstí (Rožu laukums), v roce 2011 schéma linkového vedení na pozadí plánu města.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Straßenbahn Liepāja na německé Wikipedii.

  1. ↑ asxander.e-liepaja.net/publikacii/rus/kurzemes_vards/kv_rus1947.html stránka již jen ve webovém archivu. asxander.e-liepaja.net [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-14. 
  2. ↑ asxander.e-liepaja.net/publikacii/rus/kurzemes_vards/kv_rus2000.html stránka již jen ve webovém archivu. asxander.e-liepaja.net [online]. [cit. 2008-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-14. 
  3. ↑ Archivovaná kopie. asxander.e-liepaja.net [online]. [cit. 2013-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-06. 
  4. ↑ [1][nedostupný zdroj]
  5. ↑ a b Archivovaná kopie. www.liepajastramvajs.lv [online]. [cit. 2013-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-16. 
  6. ↑ Mit der Straßenbahn nach Ezerkrast. [online]. Liepājas tramvajs, 2013-05-30 [cit. 2013-08-07]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  7. ↑ http://photo.tramvaj.ru/Liepaja1.htm
  8. ↑ Archivovaná kopie. home.arcor.de [online]. [cit. 2013-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-29. 
  9. ↑ transit.parovoz.com/masstransit/index.php?ID=507 stránka již jen ve webovém archivu. transit.parovoz.com [online]. [cit. 2010-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-03-12. 
  10. ↑ Video na YouTube
  11. ↑ Liepaja – TRAM-BUS.cz. www.tram-bus.cz [online]. tram-bus.cz [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tramvajová_doprava_v_Liepāji&oldid=20777250“