Teologie osvobození

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gustavo Gutiérrez, jehož kniha dala teologii osvobození jméno

Teologie osvobození je směr křesťanské teologie, který vznikl v 60. letech 20. století v Latinské Americe a vyznačuje se sociálněkritickým programem a angažovaností ve prospěch chudých a utlačovaných. Teologie osvobození je levicově orientovaná a v řadě ohledů se inspiruje marxismem. Své jméno dostala po knize Teología de la liberación Gustava Gutiérreze.[1] Z katolického prostředí se rozšířila i do protestantských kruhů a inspirovala podobné směry v africké a asijské teologii i černou teologii v USA. Římskokatolická církev, konkrétněji Kongregace pro nauku víry, tyto teologické tendence odsoudila[zdroj?].

Hlavní myšlenkou celé teologie je osvobození od sociálního hříchu, od násilí a nespravedlivých struktur a touha po vytvoření nové společnosti založené na křesťanských principech. V tomto smyslu lze jako teologii osvobození chápat i feministickou teologii. [2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Heslo „Theologie der Befreiung“ v Theologische Realenzyklopädie a „Befreiungstheologie“ v RGG, 4. vydání
  2. Opočenská, Jana. 1995. Z povzdálí se dívaly také ženy (Výzva feministické teologie). Praha: Kalich.

Související články[editovat | editovat zdroj]