Třída Di Giussano

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Di Giussano
Třída Di Giussano
Obecné informace
Uživatelé Regia Marina
Typ lehký křižník
Lodě 4
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud 4 potopeny
Předchůdce
Následovník třída Luigi Cadorna
Technické údaje
Výtlak 5100 tn (standardní)
6854 tn (plný)
Délka 169,3 m
Šířka 15,5 m
Ponor 5,3 m
Pohon 2 turbínová soustrojí
6 kotlů
95 000 hp
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 35 uzlů
Dosah
Posádka 520
Výzbroj 8× 152 mm (4×2)
6× 100 mm (3×2)
8× 37 mm (4×2)
8× 13,2 mm (4×2)
4× 533mm torpédomety (2×2)
Pancíř boky 24 mm, paluba 20 mm, věže 23 mm
Letadla 2
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Di Giussano byla třída italských lehkých křižníků, sestávající z jednotek Alberto da Giussano, Alberico da Barbiano, Bartolomeo Colleoni a Giovanni dalle Bande Nere. Lodě této třídy pocházejí z let 19281932 a jsou považovány za první podskupinu rozsáhlé třídy italských lehkých křižníků, zvané třída Condottieri (ta zahrnuje celkem dvanáct jednotek v pěti podtřídách). Všechny jednotky bojovaly v druhé světové válce a byly v ni potopeny.

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

Francouzský „supertorpédoborec“ třídy Jaguar

Lodě této třídy byly navrženy jako protiváha abnormálně velkých a silně vyzbrojených francouzských „supertorpédoborců“ počínaje třídou Jaguar. Proto byly tyto křižníky rychlé a relativně dobře vyzbrojené, ale jen málo pancéřované, protože při jejich konstrukci byl kladen důraz zejména na rychlost.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Hlavní výzbroj tvořilo osm 152mm kanónů ve čtyřech dvoudělových věžích. Děla měla délku hlavně 53 ráží, dostřel 23 600 metrů a rychlost střelby 5 ran za minutu. Ty doplňovala sekundární děla ráže 100 mm a lehká výzbroj v podobě ráží 37 a 13,2 mm. Lodě nesly dva dvojité torpédomety ráže 533 mm. Byly vybaveny katapultem a nesly dva hydroplány.

Pohon lodí zajišťovala dvě turbínová soustrojí, které pohánělo šest kotlů. Pancéřování bylo jen lehké. Boky měly sílu až 24 mm, paluba měla sílu 20 m ma čela dělových věží 23 mm.

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Zánik křižníku Bartolomeo Colleonibitvě u mysu Spatha

Všechny čtyři lodě bojovali v řadě střetnutí druhé světové války a všechny také byly v bojích potopeny. Bartolomeo Colleoni byl potopen v červenci 1940 v bitvě u mysu Spatha. Alberico da BarbianoAlberto di Giussano byly potopeny třemi britskými a jedním nizozemským torpédoborcem v prosinci 1941 v bitvě u mysu Bon. Nakonec křižník Giovanni dalle Bande Nere potopila v dubnu roku 1942 britská ponorka HMS Urge.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]