Třída Di Giussano
| Třída Di Giussano | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Regia Marina |
| Typ | lehký křižník |
| Lodě | 4 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | 4 potopeny |
| Předchůdce | — |
| Následovník | třída Luigi Cadorna |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 5100 tn (standardní) 6854 tn (plný) |
| Délka | 169,3 m |
| Šířka | 15,5 m |
| Ponor | 5,3 m |
| Pohon | 2 turbínová soustrojí 6 kotlů 95 000 hp |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 35 uzlů |
| Dosah | |
| Posádka | 520 |
| Výzbroj | 8× 152 mm (4×2) 6× 100 mm (3×2) 8× 37 mm (4×2) 8× 13,2 mm (4×2) 4× 533mm torpédomety (2×2) |
| Pancíř | boky 24 mm, paluba 20 mm, věže 23 mm |
| Letadla | 2 |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Di Giussano byla třída italských lehkých křižníků, sestávající z jednotek Alberto da Giussano, Alberico da Barbiano, Bartolomeo Colleoni a Giovanni dalle Bande Nere. Lodě této třídy pocházejí z let 1928–1932 a jsou považovány za první podskupinu rozsáhlé třídy italských lehkých křižníků, zvané třída Condottieri (ta zahrnuje celkem dvanáct jednotek v pěti podtřídách). Všechny jednotky bojovaly v druhé světové válce a byly v ni potopeny.
Obsah |
Pozadí vzniku [editovat]
Lodě této třídy byly navrženy jako protiváha abnormálně velkých a silně vyzbrojených francouzských „supertorpédoborců“ počínaje třídou Jaguar. Proto byly tyto křižníky rychlé a relativně dobře vyzbrojené, ale jen málo pancéřované, protože při jejich konstrukci byl kladen důraz zejména na rychlost.
Konstrukce [editovat]
Hlavní výzbroj tvořilo osm 152mm kanónů ve čtyřech dvoudělových věžích. Děla měla délku hlavně 53 ráží, dostřel 23 600 metrů a rychlost střelby 5 ran za minutu. Ty doplňovala sekundární děla ráže 100 mm a lehká výzbroj v podobě ráží 37 a 13,2 mm. Lodě nesly dva dvojité torpédomety ráže 533 mm. Byly vybaveny katapultem a nesly dva hydroplány.
Pohon lodí zajišťovala dvě turbínová soustrojí, které pohánělo šest kotlů. Pancéřování bylo jen lehké. Boky měly sílu až 24 mm, paluba měla sílu 20 m ma čela dělových věží 23 mm.
Operační nasazení [editovat]
Všechny čtyři lodě bojovali v řadě střetnutí druhé světové války a všechny také byly v bojích potopeny. Bartolomeo Colleoni byl potopen v červenci 1940 v bitvě u mysu Spatha. Alberico da Barbiano a Alberto di Giussano byly potopeny třemi britskými a jedním nizozemským torpédoborcem v prosinci 1941 v bitvě u mysu Bon. Nakonec křižník Giovanni dalle Bande Nere potopila v dubnu roku 1942 britská ponorka HMS Urge.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky)
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Italské lehké křižníky
