Třída Duca degli Abruzzi
| Třída Duca d'Aosta | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Regia Marina Marina Militare |
| Typ | lehký křižník |
| Lodě | 2 |
| Zahájení stavby | 1933 |
| Spuštění na vodu | 1936 |
| Uvedení do služby | 1937 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Duca d'Aosta |
| Následovník | třída Capitani Romani |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 9440 tn (standardní) 11 575 tn (plný) |
| Délka | 187 m |
| Šířka | 18,9 m |
| Ponor | 6,8 m |
| Pohon | 2 turbínová soustrojí 8 kotlů |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 33 uzlů |
| Dosah | |
| Posádka | 640 |
| Výzbroj | 10× 152 mm (2×3,2×2) 8× 100 mm (4×2) 8× 37 mm (4×2) 8× 13,2 mm (4×2) 6× 533mm torpédomet (2×3) |
| Pancíř | boky 100 mm paluba 40 mm věže 135 mm |
| Letadla | 2 katapulty 2 hydroplány |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Duca degli Abruzzi byla třída italských lehkých křižníků – jednalo se o pátou a poslední realizovanou skupinu třídy Condottieri (poslední dvojice již nebyla dokončena). Třída se skládala z jednotek Luigi di Savoia Duca degli Abruzzi a Giuseppe Garibaldi. Obě lodi byly nasazeny v druhé světové válce, kterou přečkaly a ještě dlouho po válce je používalo italské námořnictvo. Giuseppe Garibaldi byl dokonce přestavěn na raketový křižník.
Obsah |
Konstrukce [editovat]
Plavidla této třídy byla opět o něco větší než u předchozí třídy Duca d'Aosta a konstrukčně se již výrazně lišila. Měla také vylepšené pancéřování a zesílenou výzbroj. Zatímco původní křižníky prvních čtyř skupin Condottieri nesly osm 152mm kanónů ve čtyřech věžích, třída Duca degli Abruzzi nesla o dva kanóny více, jelikož dvě ze čtyř jejich věží byly v jejich případě třídělové. Naopak rychlost byla v tomto případě nižší.
Operační nasazení [editovat]
Oba křižníky bojovaly v červenci 1940 v bitvě u Punta Stilo a v březnu 1941 v bitvě u Matapanu. V červnu 1942 byl Giuseppe Garibaldi nasazen proti britskému konvoji, vyslanému během Operace Vigorous.
Poválečná služba [editovat]
Oba křižníky sloužily po válce v nově zřízené Marina Militare. Luigi di Savoia Duca degli Abruzzi byl vyřazen v roce 1961. Giuseppe Garibaldi byl po válce přestavěn na raketový křižník. Po přestavbě nesl hlavňovou výzbroj 4× 135 mm, 8× 76 mm, dále čtyři balistické střely UGM-27 Polaris a dvojité vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel RIM-2 Terrier. Vyřazen byl v roce 1972.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky)
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. s. 389.
