Eugenio di Savoia (1933)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Základní údaje Vlajka
Typ: lehký křižník
Třída: třída Duca d'Aosta
Zahájení stavby: 1932
Spuštěna na vodu: 16. března 1935
Uvedena do služby: 16. ledna 1936
Osud: předán Řecku, vyřazen
Takticko-technická data
Výtlak: 8317 tn (standardní)
10 374 tn (plný)
Délka: 186,9 m
Šířka: 17,5 m
Ponor: 6,5 m
Pohon: 2 turbínová soustrojí
6 kotlů
110 000 hp
Rychlost: 35 uzlů
Posádka: 578
Pancíř: boky 70 mm
paluba 35 mm
věže 90 mm
Výzbroj: 8× 152 mm (4×2)
6× 100 mm (3×2)
8× 37 mm (4×2)
12× 13,2 mm (6×2)
6× 533mm torpédomet (2×3)
Letadla: 1 katapult
2 hydroplány

Eugenio di Savoia byl italský lehký křižník třídy Duca d'Aosta. Křižník byl nasazen ve druhé světové válce, kterou v pořádku přečkal. Poté byl předán řeckému námořnictvu.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavba křižníku byla zahájena v roce 1932, dne 16. března 1935 byla loď spuštěna na vodu a 16. ledna 1936 byla uvedena do služby.

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Eugenio di Savoia (i jeho sesterská loď) byl v červenci 1940 nasazen v bitvě u Punta Stilo. V červnu 1942 byl nasazen proti britské Operaci Harpoon (sesterský Duca d'Aosta byl naopak nasazen proti souběžně probíhající Operaci Vigorous) a v srpnu 1942 proti britské Operaci Pedestal. V roce 1943 byly na Eugenio di Savoia odstraněny torpédomety a kulomety, které nahradilo dvanáct 20mm kanónů.

Eugenio di Savoia přečkal válku a 1. července 1951 byl předán Řecku, kde sloužil jako vlajková loď pod názvem Elli. Byl náhradou za stejnojmenný křižník, který italská ponorka Delfino potopila ještě několik hodin před samotným vyhlášením války Řecku. Vyřazen byl roku 1964.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.