Třída Raimondo Montecuccoli
| Třída Raimondo Montecuccoli | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Regia Marina Italské námořnictvo |
| Typ | lehký křižník |
| Lodě | 2 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | 1 potopena 1 vyřazena |
| Předchůdce | třída Luigi Cadorna |
| Následovník | třída Duca d'Aosta |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 7405 tn (standardní) 8853 tn (plný) |
| Délka | 182,2 m |
| Šířka | 16,6 m |
| Ponor | 6 m |
| Pohon | 2 turbínová soustrojí 6 kotlů 106 000 hp |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 35 uzlů |
| Dosah | |
| Posádka | 588 |
| Výzbroj | 8× 152 mm (4×2) 6× 100 mm (3×2) 8× 37 mm (4×2) 8× 13,2 mm (4×2) 4× 533mm torpédomet (2×2) |
| Pancíř | boky 60 mm paluba 30 mm věže 70 mm |
| Letadla | 1 katapult 2 hydroplány |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Raimondo Montecuccoli byla třída italských lehkých křižníků – jednalo se o třetí skupinu třídy Condottieri. Třída se skládala z jednotek Raimondo Montecuccoli a Muzio Attendolo. Obě lodi byly nasazeny ve druhé světové válce, jedna v ní byla ztracena a druhá po válce sloužila jako cvičná loď.
Obsah |
Stavba [editovat]
V rámci této třídy byly postaveny dva křižníky. Jejich stavba byla zahájena v roce 1931, v roce 1934 byly rozestavěné lodě spuštěny na vodu a roku 1935 byly zařazeny do služby.
Konstrukce [editovat]
Oproti předcházejícím třídám Di Giussano a Luigi Cadorna měly lodě této třídy o přibližně 2000 t vyšší výtlak, přičemž zejména bylo zlepšeno jejich pancéřování.
Operační nasazení [editovat]
Raimondo Montecuccoli a Muzio Attendolo bojovaly v červenci 1940 v bitvě u Punta Stilo. Muzio Attendolo poté bojoval v prosinci 1941 v první bitvě u Syrty a dlouhodobé vyřazení z boje pro něj znamenala spojenecká Operace Pedestal v srpnu 1942, během které loď zasáhlo torpédo britské ponorky a způsobilo odlomení celé přídě (oprava trvala přibližně tři měsíce). Raimondo Montecuccoli byl nasazen proti britské Operaci Harpoon. Dne 4. prosince 1942 oba křižníky v Neapoly vážně poškodilo spojenecké letectvo. Muzio Attendolo už nebyl do konce války opraven a byl po ní sešrotován, Raimondo Montecuccoli byl uveden zpět do služby jen několik týdnů před italskou kapitulací a po ní ho čekala internace.
Raimondo Montecuccoli byl po válce vrácen Itálii a v letech 1947–1949 byl přestavěn na cvičnou loď. Byla demontována jedna věž se 152mm kanóny a jedna se 102mm kanóny, naopak přibylo několik 40mm a 20mm kanónů. Demontovány byly rovněž dva kotle a rychlost plavidla se snížila na 29 uzlů. Marina Militare křižník vyřadila roku 1964.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky)
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. s. 389.
