Třída Condottieri
Třída Condottieri je souhrnné označení pro pět tříd lehkých křižníků, postavených pro italské námořnictvo v letech 1926–1937. Označení třída Condottieri zahrnuje celkem dvanáct postavených jednotek. Křižníky byly stavěny zejména jako protiváha „supertorpédoborců“ francouzského námořnictva. Lodě byly pojmenovány po vojenských velitelích (italsky condottieri) z italské historie.
První dvě třídy (Di Giussano a Luigi Cadorna) měly standardní výtlak přibližně 5000 imperiálních tun. Byly to lodě rychlé a relativně dobře vyzbrojené, ale jen málo pancéřované, protože při jejich konstrukci byl kladen důraz zejména na rychlost. Malá odolnost jejich konstrukce se negativně projevila během válečného nasazení, během kterého bylo 5 ze 6 lodí ztraceno. Třída Luigi Cadorna se lišila jen málo.
Následující třída Raimondo Montecuccoli měla o 2000 tn vyšší výtlak, přičemž zejména bylo výrazně zlepšeno pancéřování lodi. U další třídy Duca d'Aosta bylo opět vylepšeno pancéřování a zesílen pohon. Všechny tato plavidla přitom nesla stejný počet děl hlavní ráže – tedy osm 152mm kanónů ve dvoudělových věžích.
Poslední evolucí této třídy Condottieri byla pátá třída Duca degli Abruzzi, která byla výrazně přepracována a znamenala odklon od rychlosti výměnou za zesílenou pancéřovou ochranu a výzbroj. Výzbroj byla zesílena na 10 kusů 152mm kanónů umístěných ve dvou dvoudělových a dvou třídělových věžích.
Odkazy [editovat]
Prameny [editovat]
- Ivo Pejčoch, Zdeněk Novák, Tomáš Hájek. Válečné lodě 4. Naše vojsko (1993). ISBN 80-206-0357-3
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) O třídě Condottieri
- (italsky) Giuseppe Garibaldi jako raketový křižník
