Stanca

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Stanca (italsky ottava rima) je forma básně, která vznikla v 13. století v italské trubadúrské poezii. Má jednu sloku s osmi verši, které se rýmují podle vzoru: ab-ab-ab-cc. Rytmicky je verš utvořen pětistopým jambem a deseti slabikami.

Stanca italská[editovat | editovat zdroj]

Italská literatura rozeznává stancu - Ottavia Rimu sicilskou a toskánskou.

  • Toskánská ottava rima má rým ab-ab-ab-cc.
  • Sicilská ottava rima má vzor rýmu následující: ab-ab-ab-ab.

Oba druhy používají desatislabičný verš v pětistopém jambu.

Stanca francouzská[editovat | editovat zdroj]

Francouzská poezie inkorporovala italskou stancu do nově vznikající renesanční poezie. Stancu psali ve tvaru od čtyřveršové až po čtrnáctiveršovou. Rým zůstal střídavý. Při čtrnáctiveršové obvykle poslední dva verše měly shodný rým. Výjimkou je nona s devíti verši. První, kdo použil stancu je Jean de Lingendes v poemě "Proměny pastýřky Iris" zveřejněné v antologii roce 1605.

Seznam poddruhů žánru Stanca[editovat | editovat zdroj]

  • 2 veršová = Couplet
  • 3 veršová = Tercet
  • 4 veršová = Quatrain
  • 5 veršová = Cinquain
  • 6 veršová = Sestet
  • 7 veršová = Septet
  • 8 veršová = Octave

Jiná pojmenování druhů stance[editovat | editovat zdroj]

  • Terceto (tercet)
  • Baladická stanca (Ballad stanza)
  • Šestina (Sestet)
  • Burnsova stanca nebo skotská stanca (Burns stanza, Scottish stanza)
  • Ottava rima
  • Sicilská oktáva (Sicilian octave)
  • Spenseriánska stanca (Spenserian stanza)
  • Balášova stanca (Balassi stanz)a
  • Oněginova stanca (Onegin stanza)
  • Terza rima

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stanca na slovenské Wikipedii.

Externí zdroje[editovat | editovat zdroj]