Železniční doprava v Plzni: Porovnání verzí
Rozšíření článku značka: editace z Vizuálního editoru |
linky plzeňského kraje značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
* [[Železniční trať Plzeň – Cheb|Trať č. 178]] – směr [[Cheb]] |
* [[Železniční trať Plzeň – Cheb|Trať č. 178]] – směr [[Cheb]] |
||
* [[Železniční trať Plzeň – České Budějovice|Trať č. 191]] – směr [[České Budějovice]], dále [[Vídeň]] |
* [[Železniční trať Plzeň – České Budějovice|Trať č. 191]] – směr [[České Budějovice]], dále [[Vídeň]] |
||
== Železniční linky Plzeňského kraje (P) == |
|||
Linky vlaků plzeňského kraje jsou označovány písmenem P a číslicí. Jsou koncipovány jako páteřní (P1-P4) a doplňkové, které bezprostředně navazují na páteřní linky. Od roku 2022 existují tyto železniční linky Plzeňského kraje:<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Purkart |
|||
| jméno = Pavel |
|||
| příjmení2 = Fencl |
|||
| jméno2 = Martin |
|||
| příjmení3 = Šmolík |
|||
| jméno3 = Jan |
|||
| titul = Plán dopravní obslužnosti Plzeňského kraje na léta 2022 – 2026 |
|||
| url = https://www.plzensky-kraj.cz/plan-dopravni-obsluznosti-plzenskeho-kraje-na-let |
|||
| vydavatel = POVED s. r. o. |
|||
| místo = Plzeň |
|||
| datum přístupu = 2024-01-05 |
|||
}}</ref> |
|||
* '''P1''' (hranice kraje-) – Horažďovice předměstí – Plzeň – Planá u Mariánských Lázní – (-hranice kraje) |
|||
* '''P2''' (hranice kraje-) – Kařez – Rokycany – Plzeň – Klatovy o P3 Plzeň – Domažlice město o P4 Plzeň – Žihle (-hranice kraje) |
|||
* '''P3''' Plzeň – Domažlice město |
|||
* '''P4''' Plzeň – Žihle (-hranice kraje) |
|||
* '''P11''' Horažďovice předměstí – Sušice – Klatovy |
|||
* '''P12''' Nepomuk – Kasejovice (-hranice kraje) |
|||
* '''P13''' Plzeň – Pňovany – Bezdružice |
|||
* '''P14''' Tachov – Planá u Mariánských Lázní |
|||
* '''P21''' Rokycany – Příkosice – Nezvěstice |
|||
* '''P22''' Plzeň – Chrást u Plzně – Radnice |
|||
* '''P23''' Klatovy – Domažlice |
|||
* '''P24''' Železná Ruda-Alžbětín – Klatovy |
|||
* '''P31''' Nýřany – Heřmanova Huť |
|||
* '''P32''' Staňkov – Poběžovice |
|||
* '''P33''' Domažlice – Poběžovice – Bělá n. R. – Bor – Tachov |
|||
* '''P34''' Domažlice – Furth im Wald |
|||
* '''P41''' Kralovice – Kožlany |
|||
Linka P1 je prakticky rozdělena na P1 západ a P1 východ. Dopravcem na lince P1 západ jsou [[České dráhy]], dopravcem na lince P1 východ je [[ARRIVA vlaky|Arriva vlaky]] s výjimkou jednoho páru spěšných vlaků, který zajišťují České dráhy. |
|||
Spoje linek P13 a P22 jsou od [[GVD]] 2024 provázány tak, že došlo v podstatě ke spojení linek. Dvojí značení je však zachováno. |
|||
Linka P2 v zastávce Kařez přechází pod číslo linky S70 [[Středočeský kraj|středočeského kraje]], resp. [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]]. |
|||
== Stanice a zastávky == |
== Stanice a zastávky == |
||
Verze z 5. 1. 2024, 11:53
Plzní a jejím okolím prochází několik důležitých železničních tratí včetně III. tranzitního železničního koridoru. Ve městě se nachází 11 železničních stanic a zastávek. Všechny vlaky včetně kategorií IC a EC jsou zařazeny do Integrované dopravy Plzeňského kraje (IDPK).
Od roku 2011 prochází železniční uzel Plzeň rozsáhlou modernizací s celkovými náklady přes 10 miliard korun.[1]
Tratě
Všechny tratě se rozbíhají z centrální stanice Plzeň hlavní nádraží.
- Trať č. 160 – směr Žatec
- Trať č. 170 – směr Praha
- Trať č. 170 – směr Klatovy,
- Trať č. 180 – směr Domažlice, dále Řezno, Mnichov
- Trať č. 178 – směr Cheb
- Trať č. 191 – směr České Budějovice, dále Vídeň
Železniční linky Plzeňského kraje (P)
Linky vlaků plzeňského kraje jsou označovány písmenem P a číslicí. Jsou koncipovány jako páteřní (P1-P4) a doplňkové, které bezprostředně navazují na páteřní linky. Od roku 2022 existují tyto železniční linky Plzeňského kraje:[2]
- P1 (hranice kraje-) – Horažďovice předměstí – Plzeň – Planá u Mariánských Lázní – (-hranice kraje)
- P2 (hranice kraje-) – Kařez – Rokycany – Plzeň – Klatovy o P3 Plzeň – Domažlice město o P4 Plzeň – Žihle (-hranice kraje)
- P3 Plzeň – Domažlice město
- P4 Plzeň – Žihle (-hranice kraje)
- P11 Horažďovice předměstí – Sušice – Klatovy
- P12 Nepomuk – Kasejovice (-hranice kraje)
- P13 Plzeň – Pňovany – Bezdružice
- P14 Tachov – Planá u Mariánských Lázní
- P21 Rokycany – Příkosice – Nezvěstice
- P22 Plzeň – Chrást u Plzně – Radnice
- P23 Klatovy – Domažlice
- P24 Železná Ruda-Alžbětín – Klatovy
- P31 Nýřany – Heřmanova Huť
- P32 Staňkov – Poběžovice
- P33 Domažlice – Poběžovice – Bělá n. R. – Bor – Tachov
- P34 Domažlice – Furth im Wald
- P41 Kralovice – Kožlany
Linka P1 je prakticky rozdělena na P1 západ a P1 východ. Dopravcem na lince P1 západ jsou České dráhy, dopravcem na lince P1 východ je Arriva vlaky s výjimkou jednoho páru spěšných vlaků, který zajišťují České dráhy.
Spoje linek P13 a P22 jsou od GVD 2024 provázány tak, že došlo v podstatě ke spojení linek. Dvojí značení je však zachováno.
Linka P2 v zastávce Kařez přechází pod číslo linky S70 středočeského kraje, resp. Pražské integrované dopravy.
Stanice a zastávky
Hlavní nádraží
Stanice Plzeň hlavní nádraží (v minulosti též s názvem Plzeň Gottwaldovo nádraží) je vybavena historickou odbavovací budovou. Tato budova byla za druhé světové války prakticky zničena, ale byla postavena znova se stejnou architekturou.[zdroj?] Ve vestibulu se nachází sochy slévače a železničáře. Budova nachází uprostřed a nástupiště jsou umístěna po obou stranách budovy. Do budovy se vchází z ulice, která je umístěna níže než koleje. Nad silnicí přecházejí koleje na dvou mohutných viaduktech.
Trať 160
- Plzeň hlavní nádraží
- Plzeň-Bílá Hora
- Plzeň-Bolevec
- Plzeň-Orlík
Trať 170
- Plzeň-Doubravka
- Plzeň hlavní nádraží
- Plzeň zastávka
- Plzeň-Doudlevce
- Plzeň-Valcha (od prosince 2021 nevyužívaná pro nástup a výstup cestujících)
Trať 180
- Plzeň hlavní nádraží
- Plzeň-Jižní Předměstí
- Plzeň-Skvrňany
Trať 178
- Plzeň hlavní nádraží
- Plzeň-Jižní Předměstí
- Plzeň-Zadní Skvrňany
- Plzeň-Křimice
Trať 191
- Plzeň hlavní nádraží
- Plzeň-Slovany
Plánovaný rozvoj
V přípravě je tzv. "Modernizace trati Plzeň - Domažlice - st. hranice SRN, 1. stavba, nová trať Plzeň – Stod" na trati 180 s předpokládanou realizací v letech 2024-27, která je plánována jako novostavba dvojkolejné elektrifikované trati s rychlostí 200 km/h.[3] V letech 2027-29 by měla proběhnout stavba označená jako "Revitalizace trati Plzeň (mimo) – Dobřany (včetně)" na trati 170, u níž je prověřována výstavba nové zastávky Plzeň-Valcha zast. poblíž ulice U Hájovny jako náhrada za stanici Plzeň-Valcha a přesun zastávky Plzeň-Doudlevce blíže k trolejbusové zastávce Tyršův most.[4]
Reference
- ↑ SŮRA, Jan. Další miliardy do přestavby plzeňského uzlu. Správa železnic vypsala soutěž na úsek do Koterova. Zdopravy.cz [online]. 2020-03-05 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online.
- ↑ PURKART, Pavel; FENCL, Martin; ŠMOLÍK, Jan. Plán dopravní obslužnosti Plzeňského kraje na léta 2022 – 2026 [online]. Plzeň: POVED s. r. o. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Modernizace trati Plzeň - Domažlice - st. hranice SRN, 1. stavba, nová trať Plzeň – Stod [online]. Správa železnic, 2023-06 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Z Plzně do Klatov o devět minut rychleji. Miliardovou proměnu připraví AFRY a Sudop Brno. Zdopravy.cz [online]. 2023-07-26 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online.