Souhvězdí Hydry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Souhvězdí Hydry
Souhvězdí Hydry
Souhvězdí Hydry
Latinský názevHydra
Latinský genitivHydrae
Latinská zkratkaHya
Rektascenze8 h 10 m až 14 h 30 m
Deklinace+6°až -35°
Rozloha1303 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířcevšude
Nejlepší pozorovatelnost v ČRDuben
Počet hvězd jasnějších než 3m2
Nejjasnější hvězdaAlphard (α Hya) (2,0m)
Sousední souhvězdíVývěva
Rak
Malý pes
Kentaur
Havran
Lev
Váhy
Vlk
Jednorožec
Lodní záď
Kompas
Sextant
Panna
Souhvězdí Hydry na noční obloze.

Hydra je souhvězdí na nebeském rovníku (větší část na jižní polokouli). Je největším ze souhvězdí moderní astronomie. Byla jedním z 48 souhvězdí zavedených Ptolemaiem. Jelikož jím prochází nebeský rovník, je alespoň z části pozorovatelné kdekoliv na Zemi.

Popis

Hydra je nejužší a zároveň nejdelší souhvězdí. V rektascenzi se táhne více než šest hodin. Původně byla Hydra ještě větší, ale astronomové John Flamsteed a Johannes Hevelius ji z praktických důvodů rozdělili na čtyři menší souhvězdí: Sextant, Pohár, Havran a dnešní Hydru. V hvězdných mapách se objevilo dokonce ještě jedno malé souhvězdí mezi Hydrou, Vývěvou a Kompasem, které bylo nazváno Felis – Kočka. Nebylo však astronomickou veřejností přijato a zaniklo. V souhvězdí se nachází asterismus Hlava Hydry, obrazec tvořený spojnicí hvězd δεζηρσ. Tento poměrně výrazný obrazec leží východně od souhvězdí Raka. Nejjasnější (prakticky jedinou jasnou) hvězdou souhvězdí je α s jménem Alphard (Alfa Hydrae).

V Hydře sa nacházejí tři objekty Messierova katalogu: M 48, M 68 a M 83. Pod Alphardem se nachází silný rádiový zdroj Hydra A.

Hvězdy

Hvězda Jméno Hvězdná velikost
α Hya Alphard 2,0m
β Hya β Hya max. 4,27 m

Objekty v Messierově katalogu

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Súhvezdie Hydra na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy