Souhvězdí Hydry
Souhvězdí Hydry | |
---|---|
Souhvězdí Hydry | |
Latinský název | Hydra |
Latinský genitiv | Hydrae |
Latinská zkratka | Hya |
Rektascenze | 8 h 10 m až 14 h 30 m |
Deklinace | +6°až -35° |
Rozloha | 1303 čtverečných stupňů |
Viditelnost na zeměpisné šířce | všude |
Nejlepší pozorovatelnost v ČR | Duben |
Počet hvězd jasnějších než 3m | 2 |
Nejjasnější hvězda | Alphard (α Hya) (2,0m) |
Sousední souhvězdí | Vývěva Rak Malý pes Kentaur Havran Lev Váhy Vlk Jednorožec Lodní záď Kompas Sextant Panna |
Hydra je souhvězdí na nebeském rovníku (větší část na jižní polokouli). Je největším ze souhvězdí moderní astronomie. Byla jedním z 48 souhvězdí zavedených Ptolemaiem. Jelikož jím prochází nebeský rovník, je alespoň z části pozorovatelné kdekoliv na Zemi.
Popis
Hydra je nejužší a zároveň nejdelší souhvězdí. V rektascenzi se táhne více než šest hodin. Původně byla Hydra ještě větší, ale astronomové John Flamsteed a Johannes Hevelius ji z praktických důvodů rozdělili na čtyři menší souhvězdí: Sextant, Pohár, Havran a dnešní Hydru. V hvězdných mapách se objevilo dokonce ještě jedno malé souhvězdí mezi Hydrou, Vývěvou a Kompasem, které bylo nazváno Felis – Kočka. Nebylo však astronomickou veřejností přijato a zaniklo. V souhvězdí se nachází asterismus Hlava Hydry, obrazec tvořený spojnicí hvězd δ – ε – ζ – η – ρ – σ. Tento poměrně výrazný obrazec leží východně od souhvězdí Raka. Nejjasnější (prakticky jedinou jasnou) hvězdou souhvězdí je α s jménem Alphard (Alfa Hydrae).
V Hydře sa nacházejí tři objekty Messierova katalogu: M 48, M 68 a M 83. Pod Alphardem se nachází silný rádiový zdroj Hydra A.
Hvězdy
Hvězda | Jméno | Hvězdná velikost |
---|---|---|
α Hya | Alphard | 2,0m |
β Hya | β Hya | max. 4,27 m |
Objekty v Messierově katalogu
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Súhvezdie Hydra na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hydra na Wikimedia Commons
- Souhvězdí Hydry, Průvodce hvězdnou oblohou
- Slovníkové heslo Hydra ve Wikislovníku