Sláva Tonderová-Zátková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sláva Tonderová-Zátková
Miloslava Zátková
Miloslava Zátková
Narození1. února 1884
Březí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. dubna 1969 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalířka
DětiHanno Tonder
PříbuzníRůžena Zátková sestra
Podpis[[Soubor:|128px|alt=Podpis|Podpis]]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sedící zleva - Růžena, Jaroslav Ferdinand, Oldřich, Miloslava, Zdenka (?), Otec Vlastimil Zátka, František Havlíček (?), Matka Karla Havlíčková-Zátková

Sláva Tonderová-Zátková, křtěná Miloslava Karolína (1. února 1884 Březí[1] u Kamenného Újezda - 2. dubna 1969 Praha) byla česká malířka.

Život

Narodila se v obci Březí v rodině majitele strojního mlýna Vlastimila Zátky. Miloslava měla ještě čtyři sourozence, dva bratry a dvě sestry. Mladší sestra Růžena svůj profesní život zasvětila rovněž výtvarnému umění. Po odchodu do Prahy studovala malířství v soukromé škole ak. mal. Antonína Slavíčka. V roce 1909 odešla do Mnichova, kde studovala na dámské malířské akademii a v roce 1910 pobývala v Paříži, kde navštěvovala kurzy v Académie de la Grande Chaumiere. Po návratu do vlasti se v roce 1912 provdala[2] za advokátního koncipienta Ferdinanda Tondera s nímž měla dva syny, Iva *1913-1995 (pozdější pilot RAF)[3] a Hannóna *1915-1955 (pozdější právník a golfista[4])[5]. V roce 1919 měla svou první autorskou výstavu v pražském Topičově salonu a roku 1921 vystavovala své práce opět v salonu u Topičů. O šest let později pak následovala další výstava v pražském Mánesu, jehož byla v letech 1918-1949 řádnou členkou. Své motivy hledala nejen v české krajině, ale také při svých cestách po Evropě. Zajížděla do jižní Francie, Dalmácie a na ostrovy Korsiku a Mallorku. Pobývala rovněž v italské Perugii a San Gimignanu či Ibize a Baleárech. V roce 1927 u příležitosti výstavy v pražském Mánesu bylo její dílo pochvalně zmíněno předním českým historikem umění Antonínem Matějčkem v časopisu Pestrý týden[6]. V roce 1944 byla spolu se svými bratry Jaroslavem Ferdinandem a Oldřichem zatčena gestapem a vězněna 13 měsíců na Pankráci. Ve věznici byla až do konce války. Důvodem jejího věznění byl tajný odchod jejího syna Iva, který v roce 1939 opustil Československo a vstoupil do boje proti fašismu v anglickém letectvu. Poslední výstava Tonderové-Zátkové se konala v roce 1959 v galerii Mánes. Zemřela v Praze v roce 1969.

Miloslava Tonderová-Zátková se uplatnila jako krajinářka a portrétistka

Zastoupení ve sbírkách

  • Národní galerie v Praze
  • Galerie hlavního města Prahy[7]

Autorské výstavy

  • 1918 Souborná výstava Topičův salon, Praha
  • 1921 Výstava obrazů Topičův salon, Praha
  • 1927 Výstava „Oleje“ Mánes,Praha
  • 1936 Výstava obrazů, Mánes, Praha
  • 1946 výstava obrazů Mánes, Praha
  • 1959 Jubilejní retrospektivní výběr, Galerie Václava Špály, Praha

Odkazy

Reference

Literatura

  • Kulturní adresář ČSR, 1936
  • Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), 1993
  • Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, 1996
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2007 (XVIII. Tik-U), 2007

Externí odkazy