Sláva Tonderová-Zátková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sláva Tonderová-Zátková
Miloslava Zátková
Miloslava Zátková
Narození1. února 1884
Březí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. dubna 1969 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalířka
RodičeVlastimil Zátka otec
Manžel(ka)Ferdinand Tonder
DětiIvo Tonder
Hanno Tonder synové
PříbuzníRůžena Zátková sestra
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sedící zleva - Růžena, Jaroslav Ferdinand, Oldřich, Miloslava, Zdenka (?), Otec Vlastimil Zátka, František Havlíček (?), Matka Karla Havlíčková-Zátková

Sláva Tonderová-Zátková, křtěná Miloslava Karolína (1. února 1884 Březí[1] u Kamenného Újezda2. dubna 1969 Praha) byla česká malířka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v obci Březí v rodině majitele strojního mlýna Vlastimila Zátky. Miloslava měla ještě čtyři sourozence, dva bratry a dvě sestry. Mladší sestra Růžena svůj profesní život zasvětila rovněž výtvarnému umění. Po odchodu do Prahy studovala malířství v soukromé škole ak. mal. Antonína Slavíčka. V roce 1909 odešla do Mnichova, kde studovala na dámské malířské akademii, a v roce 1910 v Paříži navštěvovala kurzy na Académie de la Grande Chaumiere. Po návratu do vlasti se v roce 1912 provdala[2] za advokátního koncipienta Ferdinanda Tondera, s nímž měla dva syny, Iva (1913-1995), pozdějšího pilota RAF[3], a Hannóna (1915-1955), pozdějšího právníka a golfistu[4])[5].

V roce 1919 měla Miloslava první autorskou výstavu v pražském Topičově salonu a roku 1921 vystavovala své práce opět u Topičů. O šest let později následovala výstava v galerii pražského uměleckého spolku Mánesu, jehož byla v letech 1918-1949 řádnou členkou. Své motivy hledala nejen v české krajině, ale také na cestách po Evropě. Zajížděla do jižní Francie, Dalmácie a na ostrovy Korsiku a Mallorku, pobývala rovněž v italské Perugii a San Gimignanu či Ibize a Baleárech. V roce 1927 u příležitosti výstavy v pražském Mánesu bylo její dílo pochvalně zmíněno předním českým historikem umění Antonínem Matějčkem v časopisu Pestrý týden[6]. V roce 1944 byla spolu se svými bratry Jaroslavem Ferdinandem a Oldřichem zatčena gestapem a vězněna 13 měsíců na Pankráci. Ve věznici byla až do konce války. Důvodem jejího věznění byl tajný odchod jejího syna Iva, který v roce 1939 opustil Československo a vstoupil do anglického letectva. Poslední výstava Tonderové-Zátkové se konala v roce 1959 v pražské Galerii Václava Špály.[7] Zemřela v Praze v roce 1969.

Miloslava Tonderová-Zátková se uplatnila jako krajinářka a portrétistka.

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Autorské výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1918 Souborná výstava. Topičův salon, Praha
  • 1921 Výstava obrazů. Topičův salon, Praha
  • 1927 Oleje. Mánes,Praha
  • 1936 Souborná výstava a obrazů. Mánes, Praha
  • 1946 Mánes, Praha
  • 1959 Jubilejní retrospektivní výběr. Galerie Václava Špály, Praha

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kulturní adresář ČSR, 1936
  • Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L – Ž), 1993
  • Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, 1996
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2007 (XVIII. Tik-U), 2007

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]