V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Ferdinand Tonder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ferdinand Tonder
Narození 29. ledna 1852 nebo 23. ledna 1852
Šťáhlavy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. května 1916 (ve věku 64 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
syn Ferdinand Tonder ml.
snacha Sláva Tonderová-Zátková
vnuk Hanno Tonder

Ferdinand Tonder (29. ledna 1852 Šťáhlavy[1]11. května 1916 Praha) byl český právník, mecenáš a stenograf.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zajímal se též o hudbu a je autorem díla věnujícího se hudební stenografii,[2][3] který pojmenoval Reforma notového písma a Hudební rychlopis.[4] Byl též zemským zástupcem následníka trůnu Ferdinanda d˙Este.[3] Ve své právnické praxi například Tonder v roce 1897 zastupoval v dědickém řízení vdovu Barboru Hlaváčkovou i s jejími třemi nezletilými dětmi poté, co si její manžel Matěj, mecenáš a košířský starosta, rozhodl dobrovolně si vzít život.[5]

Pro úpravy svého pražského bytu oslovil Tonder tehdy začínajícího architekta Jana Kotěru. Ten na úpravách pracoval v letech 1901 a 1902 a připravil Orientální salon, do něhož navrhl nábytek, lustry i klavír z palisandru, javoru a jiných dřev. Následně pak Kotěra pro Tondera navrhl v letech 1905 až 1906 celou vilu, kterou si právník nechal jako své letní sídlo vybudovat v městečku Sankt Gilgen na břehu rakouského jezera Wolfgangsee.[6]

Tonder byl poručníkem Marie Chytilové, která se posléze seznámila s o 22 let starším Alfonsem Muchou, za něhož se 10. června 1906 v Praze provdala.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Šťáhlavy
  2. Ferdinand Tonder [online]. Rodina Online [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  3. a b ŠIMÁNEK, Vít. Začal Rok Jana Kotěry [online]. Praha: Česká televize, 2011-04-02 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  4. TONDER, Ferdinand. Reforma notového písma a Hudební rychlopis. Praha: M. Urbánek 36 s. 
  5. FOJTÍK, Pavel, a kol. Fakta & legendy o pražské městské hromadné dopravě. 1. vyd. Praha: Dopravní podnik hlavního města Prahy, 2010. 409 s. ISBN 978-80-254-8017-5. Kapitola Košířský starosta Matěj Hlaváček a jeho elektrická dráha, s. 71. 
  6. KŘÍŽOVÁ, Kristýna. Orientální soubor nábytku od Jana Kotěry inspiruje i dnes. Novinky.cz [online]. 2011-04-14 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  7. KOBETIČ, Pavel. Seriál Chrudimského deníku: Alfons Mucha a Chrudim (3) – Manželka A. Muchy pocházela z Chrudimě. Deník [online]. 2014-07-02 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]