V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Ferdinand Tonder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ferdinand Tonder
Narození 29. ledna 1852
Šťáhlavy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. května 1916 (ve věku 64 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
syn Ferdinand Tonder ml.
snacha Sláva Tonderová-Zátková
vnuk Hanno Tonder

Ferdinand Tonder (29. ledna 1852 Šťáhlavy[1]11. května 1916 Praha) byl český právník, mecenáš a stenograf.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zajímal se též o hudbu a je autorem díla věnujícího se hudební stenografii,[2][3] který pojmenoval Reforma notového písma a Hudební rychlopis.[4] Byl též zemským zástupcem následníka trůnu Ferdinanda d˙Este.[3] Ve své právnické praxi například Tonder v roce 1897 zastupoval v dědickém řízení vdovu Barboru Hlaváčkovou i s jejími třemi nezletilými dětmi poté, co si její manžel Matěj, mecenáš a košířský starosta, rozhodl dobrovolně si vzít život.[5]

Pro úpravy svého pražského bytu oslovil Tonder tehdy začínajícího architekta Jana Kotěru. Ten na úpravách pracoval v letech 1901 a 1902 a připravil Orientální salon, do něhož navrhl nábytek, lustry i klavír z palisandru, javoru a jiných dřev. Následně pak Kotěra pro Tondera navrhl v letech 1905 až 1906 celou vilu, kterou si právník nechal jako své letní sídlo vybudovat v městečku Sankt Gilgen na břehu rakouského jezera Wolfgangsee.[6]

Tonder byl poručníkem Marie Chytilové, která se posléze seznámila s o 22 let starším Alfonsem Muchou, za něhož se 10. června 1906 v Praze provdala.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Šťáhlavy
  2. Ferdinand Tonder [online]. Rodina Online [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  3. a b ŠIMÁNEK, Vít. Začal Rok Jana Kotěry [online]. Praha: Česká televize, 2011-04-02 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  4. TONDER, Ferdinand. Reforma notového písma a Hudební rychlopis. Praha: M. Urbánek 36 s. 
  5. FOJTÍK, Pavel, a kol. Fakta & legendy o pražské městské hromadné dopravě. 1. vyd. Praha: Dopravní podnik hlavního města Prahy, 2010. 409 s. ISBN 978-80-254-8017-5. Kapitola Košířský starosta Matěj Hlaváček a jeho elektrická dráha, s. 71. 
  6. KŘÍŽOVÁ, Kristýna. Orientální soubor nábytku od Jana Kotěry inspiruje i dnes. Novinky.cz [online]. 2011-04-14 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  7. KOBETIČ, Pavel. Seriál Chrudimského deníku: Alfons Mucha a Chrudim (3) – Manželka A. Muchy pocházela z Chrudimě. Deník [online]. 2014-07-02 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]