Rakousko-turecká válka (1663–1664)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čtvrtá rakousko-turecká válka
Konflikt: Osmansko-habsburské války
zobrazení bitvy u Szentgotthárdu
zobrazení bitvy u Szentgotthárdu
Trvání: 17. duben 166310. srpen 1664
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Uhersko
Casus belli:
Výsledek: Vasvárský mír
Změny území:
Strany
Habsburská monarchie Habsburské země Osmanská říše Osmanská říše
Velitelé
Habsburská monarchie Leopold I. Osmanská říše Mehmed IV.
Síla
Ztráty

Čtvrtá rakousko-turecká válka bylo vojenské střetnutí mezi habsburským soustátím a Osmanskou říší vedená v letech 16631664.

Válku Habsburkům vyhlásil turecký sultán Mehmed IV. v dubnu roku 1663. Jeho vojska překročila Dunaj a nedaleko Štúrova porazila narychlo svolanou zemskou hotovost. Poté se vydala k pevnosti Nové Zámky, kterou oblehla. Pevnost padla po více než měsíčním obléhání v září 1663. K rozhodujícímu střetnutí konfliktu došlo 1. srpna 1664 v bitvě u Mogersdorfu či Szentgotthárdu, kde Turci utrpěli těžkou porážku a museli se stáhnout. Přestože měl Leopold I. strategickou výhodu, kvůli nedostatku financí na vydržování armády podepsal 10. srpna téhož roku s Osmany pro něj nevýhodný mír ve Vasváru, ve kterém uznal tureckou kontrolu nad Novými Zámky a Sedmihradskem.

Následkem podepsání nevýhodného míru vypuklo roku 1664 v Uhersku Weseleniho spiknutí.