Radek Uhlíř

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Radek Uhlíř
Radek Uhlíř
Radek Uhlíř
Narození29. dubna 1956
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí8. dubna 2023 (ve věku 66 let)
Vico Equense, ItálieItálie Itálie
BydlištěPraha
Alma materFakulta strojní ČVUT
Vysoká škola kreativní komunikace (VŠKK)
Povolánívýzkumný pracovník, daňový poradce, nakladatel, překladatel a fotograf
ZaměstnavateléVýzkumný ústav strojírenské technologie a ekonomiky
Evropská komise (Brusel)
TitulIng.
DětiMarek
Matouš
RodičeHana (matka)
PříbuzníPetra Skoupilová (teta)
Bohuvěra (Věra) Skoupilová (rozená Hrůzová; 1901–1979; babička)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radek Uhlíř (29. dubna 1956 Praha – 8. dubna 2023 Vico Equense) byl výzkumný pracovník, daňový poradce, nakladatel, překladatel z angličtiny[1][2] a fotograf.[3][4]

Život[editovat | editovat zdroj]

Radek Uhlíř se narodil 29. dubna 1956 v Praze a mládí prožil v rodinném domě na pražské Ořechovce, kde bydlela jeho matka Hana (překladatelka z francouzštiny a němčiny), jeho babička Bohuvěra (Věra) Skoupilová (za svobodna Hrůzová, 1901–1979; v mládí blízká přítelkyně spisovatele Karla Čapka)[5][6][7] a teta – česká fotografka – Petra Skoupilová, která jej seznámila se základy fotografování.[8][P 1] V roce 1974 absolvoval osmnáctiletý Radek měsíc trvající cestu po Itálii, která značnou měrou ovlivnila jeho budoucí záliby.

Po maturitě zdárně dokončil vysokoškolská studia na Fakultě strojní ČVUT, kde získal titul inženýra,[8] později, po návratu do Prahy v roce 2019, absolvoval Katedru vizuální tvorby na Vysoké škole kreativní komunikace (VŠKK). Studium na VŠKK ukončil bakalářskou prací Nová média a propaganda v nacistickém Německu.[9] Další započaté studium oboru Provoz a řízení letecké dopravy na Vysoké škole obchodní, ale už nedokončil.

Radek Uhlíř pracoval mimo jiné ve Výzkumném ústavu strojírenské technologie a ekonomiky. Spoluzaložil jazykovou školu Modrý slon. V Bruselu při Evropské komisi pracoval 15 let jako překladatel, kromě odborných textů ale překládal i beletrii.[10]

Spektrum zájmů a koníčků Radka Uhlíře bylo široké. Celoživotně se věnoval pilotování malých letadel a tématu letectví vůbec, závodům veteránů (tři vozy vlastnil), studiu jazyků, překládání, psaní vlastních textů, fotografování,[11][3][4][P 1] kreslení a malování, kterému se věnoval od útlého mládí.[12][8]

Radek Uhlíř byl členem občanské iniciativy Tmavomodří, která se (mimo jiné) zabývá (nejen) instalacemi pamětních desek věnovaných vzpomínce na československé piloty z druhé světové války, kteří působili v britském královském vojenském letectvu (RAF).[13][14][15]

Osudy našich válečných letců se pomalu propadají do hlubin archívů. Snažíme se jejich památku připomenout na místech, kde bydleli, chodili do školy nebo bohužel i zahynuli.

Radek Uhlíř, Z projevu Radka Uhlíře za členy občanské iniciativy „Tmavomodří“, [15]

Radek Uhlíř zemřel 8. dubna 2023 ve Vico Equense, region Kampánie v jižní Itálii.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Pastýř (F. Forsyth, The Shepherd, 1975). Kalibr, 2022; 96 stran; ISBN 978-80-2428-341-8.[16]
  • Noc bodáků (E. Lee, Night of the Bayonets: The Texel Uprising and Hitler's Revenge, April-May 1945, 2020). Mladá fronta, 2021; 240 stran; ISBN 978-80-204-5688-5.[16]
  • Tank PzKpfw VI TIGER I (D. Fletcher, kolektiv autorů). Extra Publishing, 2019; 162 stran; ISBN 978-80-7525-276-0.[16]
  • Ve znamení střelce (C. A. Lewis, Sagittarius rising, 1936). Point blank, 1999; 220 stran; ISBN 80-902778-0-2.[16]
  • Kdo financoval nástup Hitlera k moci: 1919-1933 (J. Pool, Who Financed Hitler: The Secret Funding of Hitler's Rise to Power, 1919-1933, 1978). Práh, 1998; 334 stran; ISBN 80-85809-51-6.[16]
  • Apoštolové soudného dne (P. Gray, Ghosts of targets past The lives and lesses of a Lancaster crew in 1944-45, 1995). Mustang, 1997; 141 stran; ISBN 80-7191-206-9.[16]
  • Malan - létající námořník (N. L. R. Franks, Sky Tiger – The Story of Sailor Malan, 1980). Mustang, 1996; 136 stran; ISBN 80-7191-127-5.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b První fotoaparát značky Altissa Altissar Periskop 1:8 na 12 snímků dostal od svého otce v roce 1966.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Radek Uhlíř () – překladatel z angličtiny [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2024-04-30]. Identifikační číslo: xx0111198. Dostupné online. 
  2. ↑ Osobnost: Radek Uhlíř: překladatel z angličtiny [online]. Příjmení cz [cit. 2024-05-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Výstava Magie místa [online]. Vysoká škola kreativní komunikace (VŠKK) [cit. 2024-05-02]. Asociace profesionálních fotografů České republiky; vernisáž výstavy: 21. dubna 2023, Galerie 4 Cheb: Františkánské náměstí 30/1. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Magie místa [online]. Galerie G4 [cit. 2024-05-02]. Výstava z cyklu „Projekty”; ýstavní projekt Asociace profesionálních fotografů České republiky.. Dostupné online. 
  5. ↑ Karel Čapek: Dopisy ze zásuvky [online]. Databáze knih cz [cit. 2024-05-02]. ČAPEK, Karel. Věře Hrůzové Dopisy ze zásuvky. Vydání 1. Malantrich; 1980; Vydání 2, PRIMUS : Praha, 2000; 114 stran; ISBN 80-86207-15-3.. Dostupné online. 
  6. ↑ TODOROVÁ, Tereza. S Karlem Čapkem po Itálii [online]. Památník Karla Čapka (Strž ve Staré Huti) [cit. 2024-05-02]. Tajemství lásky s Věrou Hrůzovou však zůstává oblíbeným tématem obdivovatelů Karla Čapka. Dostupné online. 
  7. ↑ BÍLÁ, Martina. Věra Hrůzová – princezna z Krakatitu, pisatelka tlusťochů [online]. Radio Prague International, 2016-11-17 [cit. 2024-05-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d UHLÍŘ, Radek. Zdroje a vlivy [online]. YouTube com, 2017-12-19 [cit. 2024-04-30]. Stopáž videa: 28 minut a 57 sekund. Dostupné online. 
  9. ↑ UHLÍŘ, Radek, Ing. Bakalářská práce: Propaganda v nacistickém Německu: postupy a techniky (Nová média a propaganda v nacistickém Německu) [online]. 2020 [cit. 2024-04-30]. Vysoká škola kreativní komunikace (VŠKK). Dostupné online. 
  10. ↑ Vzdor bruselských úředníků [online]. České noviny, 2021-09-29 [cit. 2024-04-30]. Hana Mlýnková a Radek Uhlíř: Vernisáž výstavy obrazů a fotografií „Tváře lidí, tváře měst“. Dostupné online. 
  11. ↑ UHLÍŘ, Radek. Fotogalerie 2018 / Koncert Národy sobě [online]. česká inspirace [cit. 2024-04-30]. Ukázka práce fotografa Radka Uhlíře. Dostupné online. 
  12. ↑ UHLÍŘ, Radek. Radek Uhlíř [online]. Blog Respekt cz [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. 
  13. ↑ Pilot RAF Jaroslav Kudláček zahynul v troskách Liberatoru už po válce. Nyní má v Chrudimi pamětní desku [online]. Flying Revue cz, 2017-08-25 [cit. 2024-05-02]. S myšlenkou pamětní desky přišel pan Tom Dolezal z Anglie, my jsme jeho myšlenku dotáhli k realizaci," uvedl Radek Uhlíř z iniciativy Tmavomodří. Dostupné online. 
  14. ↑ Československého letce z RAF připomíná nově deska na jeho domě v Bohnicích [online]. iRozhlas cz, 2015-02-15 [cit. 2024-05-02]. Pilot RAF Václav Jícha; Fotodokumnetace: Radek Uhlíř. Dostupné online. 
  15. ↑ a b VANÍČEK, Lukáš. Památka pilota RAF už nevybledne, Chrudimští mu odhalili pamětní desku [online]. Chrudimský deník cz [cit. 2024-05-02]. Odhalení pamětní desky Jaroslavu Kudláčkovi. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d e f g Radek Uhlíř (překladatel) [online]. Databáze knih cz [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Radek_Uhlíř&oldid=23897445“