Přeskočit na obsah

Příhrazské skály

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Příhrazské skály
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Příhrazské skály u Drábských světniček
Příhrazské skály u Drábských světniček
Základní informace
Vyhlášení15. června 1999[1]
VyhlásilSpráva CHKO Český ráj
Nadm. výška239–463 m n. m.
Rozloha519,69 ha[2][3]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresMladá Boleslav
UmístěníBoseň (k. ú. Mužský), Branžež, Březina (k. ú. Březina u Mnichova Hradiště), Kněžmost, Mnichovo Hradiště (k. ú. Dneboh, Olšina), Žďár (k. ú. Žďár u Mnichova Hradiště)
Souřadnice
Příhrazské skály
Příhrazské skály
Další informace
Kód2025
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Příhrazské skály se nacházejí východně od města Mnichovo Hradiště, jižně a západně od vesnice Příhrazyokrese Mladá Boleslav. Je zde komplex skalních měst na okraji pískovcové skalní plošiny. Dominantou je skalní útvar pojmenovaný Kobylí hlava. Uvnitř skalního města se nalézá vytesaná modlitebna Hynšta. Ta v 17. století sloužila jako úkryt Českým bratřím. V oblasti jsou i zbytky hrádků ze 13. století.[4]

Přírodní rezervace Příhrazské skály zde byla vyhlášena roku 1999, důvodem ochrany je významný komplex skal, přirozená a polopřirozená lesní společenstva, geomorfologicky cenné území.

Příhrazská vrchovina spadá pod Vyskeřskou vrchovinu v rámci Jičínské pahorkatiny. Nejvyšším místem oblasti je s 463,5 m n. m. kopec Mužský. Tento nezalesněný vrchol žíly olivinický nefelinitu je tektonickou krou přibližně o půl stupně ukloněnou k jihovýchodu. Tato skutečnost byla zjištěna porovnáním výšek povrchu kvádrových pískovců a úrovní vývěrů vody z jejich základů. Nejstaršími tvary Příhrazské vrchoviny jsou strukturní vyvýšeniny - pozůstatky strukturní plošiny. Skalní město Příhrazské skály čítá 178 věží. Většina z nich stojí v okrajích kaňonovitých údolí v čele tektonické kry. Čelo je lemováno pásem sesuvů podle rotačních smykových ploch. K největšímu sesuvu v nedávné minulosti došlo v červnu 1926. Jeho následkem byla zničena velká část obce Dneboh a poškozena okresní silnice do Olšiny.

Důsledkem sesuvů kerného typu je zvětšování puklin v rozsedliny, které umožňují vznik pseudozávrtů. V Příhrazských skalách jich najdeme kolem šedesáti. Nejznámější je pseudokrasová propast s rozsedlinou sahající do hloubky 22,5 metrů. která byla objevena v roce 1960 a ma jejíž dno o dva roky později sestoupil cestovatel Gustav Ginzel, majitel známého Hnojového domu na Jizerce.[5] V kaňonovitých údolích Krtola a Vlčí důl můžeme narazit na skalní brány, skalní oblouky a jeskyně. Jeskyně Krtola, zvaná též Sklep na Chodové, je největší jeskyní Českého ráje. Tato 40 metrů dlouhá jeskyně byla poprvé prozkoumána v 80. letech 19. století archeologem Josefem Ladislavem Píčem.[6]

Časté jsou zde žlábkové škrapy a železité inkrustace. Setkat se tu můžeme i se skalními hřiby. Vytvořily se zde nasycené hnědé půdy (kambizem eutrofní) s rankery (typickým a litickým) a na pískovcích kyselé arenosoly (kambizem arenická s podzolem arenickým). Zamokřené polohy zaujímají pseudogleje (typický a glejový) s gleji (typickým a organozemním), část rezervace také glejová organozem.[7]

Na ploše rezervace převládají lesy s vysokým zastoupením přirozených lesních společenstev. Reliktní bory na vršcích skal, zakrslá teplomilná doubrava na spraši ve Starých Hradech a suťový les pod vrcholem Mužského, kde roste měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), se řadí k nejcennějším z nich. Zajímavým místem je ostrůvek stepní vegetace s kavylem Ivanovým (Stipa pennata) na skalní plošině Hrada. Představuje poslední vyznívající lokalitu termofytika v této části Českého ráje. Kromě něj zde byly pozorovány další zajímavé teplomilné druhy. Na Drábských světničkách roste skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). V inverzních roklích lze nalézt bučiny s přirozenou příměsí smrku a na skalních stěnách porosty vrance jedlového (Huperzia selago) a plavuně pučivé (Lycopodium annotinum). Z botanického pohledu je nejznámější rokle Krtola.[7]

V rámci rezervace se jižně od rybníka Oběšenec nalézá památný strom Dub u Oběšence.

Horolezecká lokalita

[editovat | editovat zdroj]

Příhrazské skály jsou významnou horolezeckou lokalitou. V databázi Českého horolezeckého svazu je v sektoru Příhrazy evidováno téměř dvě stě pískovcových věží a dalších skalních útvarů, na nichž je vyznačena více než tisícovka lezeckých cest. Pokud jde o obtížnost, téměř polovina těchto cest, celkem 453, je klasifikována stupněm č. 6 UIAA.[8] Další desítky lezeckých cest se nabízejí v části, zvané Příhrazská údolíčka, která rovněž spadají do území přírodní rezervace Příhrazské skály.[9]

  1. PR Příhrazské skály [online]. Biolib.cz [cit. 2010-11-04]. Dostupné online. 
  2. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  3. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  4. Český ráj - skály [online]. Ceskyraj.cz [cit. 2010-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-28. 
  5. Trhlinová propast v Příhrazských skalách [online]. [cit. 2017-06-30]. Dostupné online. 
  6. Mužský, jeskyně Krtola, Sklep na Chodové [online]. archeolog.cz - katalog archeologických památek na území ČR [cit. 2017-06-30]. Dostupné online. 
  7. a b Příhrazské skály, přírodní rezervace [online]. cesky-raj.cz [cit. 2011-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-13. 
  8. Skály na Mužském: Příhrazy [online]. Český horolezecký svaz [cit. 2019-02-18]. Dostupné online. 
  9. Skály na Mužském: Příhrazská údolíčka [online]. Český horolezecký svaz [cit. 2019-02-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]