Pretoriánská garda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pretoriánská garda (lat. Praetoriani) byla elitní jednotka tvořící osobní stráž římských císařů. V pozdních fázích impéria byl vliv pretoriánů a jejich velitelů nesmírný, často větší než vliv samotného císaře. Nezřídka sesazovali nebo dosazovali císaře na trůn. Jako první je ve válce použil Augustus – uplatnili se a byli používaní dál. Měli velký štít a kopí, často byli seřazeni do útvaru tzv. želvy.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Vznik
Název pretoriáni se odvozuje od hlavního prostranství legionářského tábora se stanem velitele (praetorium). Bylo zvykem mnoha římských vojevůdců sestavit si z legionářů soukromou jednotku, která hlídala stan nebo fungovala jako osobní stráž. Tato jednotka se skládala z pěšího vojska i jízdy. Tato kohorta byla později nazývána cohors praetoria, mnoho známých vojevůdců využívalo těchto jednotek (např. Gaius Julius Caesar, Marcus Antonius a Augustus (Octavián). Když se Augustus stal v roce 27 př.n. l. vládcem římského impéria usoudil, že se takováto jednotka hodí nejen ve válce ale i v politice a rekrutoval z řad legií z celé říše praetoriánskou gardu.
[editovat] Praetoriáni za Augusta
Jednotka, která byla původně sestavena se od pozdější gardy výrazně lišila. Zatím co Augustus potřeboval ochranu v římské vnitřní politice, tak se současně snažil o zachování republikánské fasády svého režimu. Z tohoto důvodu povolil sestavení 9 kohort o 500 mužích ze kterých směly 3 současně sloužit ve městě. Současně byla sestavena zvláštní jednotka kavalérie (turma) o 30 mužích. Zatím co 3 kohorty nenápadně sloužily jako stráž v paláci a větších budovách byly zbylé kohorty umístěny v městech v blízkém okolí Říma. Od těchto jednotlivých kohort nehrozilo žádné nebezpečí.
[editovat] Praetoriáni po Augustově smrti
Augustova smrt 19. srpna roku 14 n.l. ukončila smír v Praetoriánské gardě. Prefekt Lucius Aelius Seianus zařídil přestěhování gardy z italických kasáren do Říma.
