Flavius Severus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Follis caesara Flavia Severa

Flavius Valerius Severus (?16. září 307 Tres Tabernae u Říma) byl římský císař panující od srpna 306 do března či dubna 307 v rámci tzv. třetí tetrarchie. Od 1. května 305 do července 306 byl v rámci tetrarchie druhé caesarem západního císaře Constantia I.

Původ a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Flavius Severus se narodil v Ilýrii někdy po polovině 3. století, aniž se o jeho rodičích a příbuzenstvu ví něco bližšího. Sloužil od mládí v armádě, kde se vypracoval na důstojníka, a oženil se s neznámou ženou, která mu porodila syna Severiana. Po abdikaci císařů Diocletiana a Maximiana byl 1. května 305 ustanoven caesarem pro oblast Itálie, Afriky a snad i Panonie.[1] Jeho formálním nadřízeným se stal západní císař Constantius, který převzal moc po Maximianovi.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Když v červenci 306 zemřel císař Constantius, stal se Severus ve smyslu následnického systému tetrarchie novým pánem západu a v srpnu téhož roku přijal proto plný císařský titul.[2] Vojsko v Británii však prohlásilo za panovníka Constantiova syna Konstantina a o vládu začal v Římě usilovat i syn excísaře Maximiana Maxentius. Tyto zmatky hrozily podkopat celý složitý systém tetrarchie, zavedený Diocletianem.

Z popudu východního císaře Galeria se Severus rozhodl nejprve potlačit Maxentiovu revoltu. Počátkem roku 307 zahájil tažení na Řím, aby obnovil moc tetrarchů v centru západní poloviny impéria. Avšak hradby hlavního města a četné dezerce ho přiměly stáhnout se do Ravenny,[3] kde ho excísař Maximianus donutil asi v březnu nebo dubnu 307 k abdikaci (bylo mu zaručeno, že nebude popraven). Severus pak žil fakticky jako zajatec až do 16. září 307, kdy ho během války Maxentia s Galeriem na Maxentiův příkaz zavraždili. Pohřben byl v hrobce císaře Galliena na via Appia.[4]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Lactantius, De mortibus persecutorum 19, 1nn; Anonymus Valesianus 5; 9.
  2. IMPERATOR SEVERUS PIUS FELIX AUGUSTUS. Viz Dietmar Kienast, Römische Kaisetabelle, Darmstadt 1996, s. 290.
  3. Lactantius, De mortibus persecutorum 26, 5nn; Eutropius X 2, 4; Aurelius Victor 40, 6n; Zosimos 2, 10, 1.
  4. Anonymus Valesianus 4, 10; Epitome de Caesaribus 40, 3.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČEŠKA, Josef. Zánik antického světa. Praha : Vyšehrad, 2000. 280 s. ISBN 80-7021-386-8. (česky) 
  • GRANT, Michael. Římští císařové. Praha : BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Předchůdce:
Constantius I.
Znak z doby nástupu Římský císař
306307
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Maxentius, Licinius a Konstantin I.