Polárka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: americkou řízenou střelu typu SLBM, viz UGM-27 Polaris.
Polárka
Polarka  
Astrometrická data
Ekvinokcium J2000
Souhvězdí Malý medvěd (Ursa minor)
Rektascenze 02h 31m 48,7s
Deklinace +89° 15′ 51″
Paralaxa 10,1 ± 0,2″[1][2]
Vzdálenost 323 ± 7[1][2] ly
(99 ± 2[1][2] pc)
Barevný index (U-B) 0,60
Barevný index (B-V) 0,38
Zdánlivá hvězdná velikost (V) 1,97m
Absolutní hvězdná velikost (V) -3,64m


Fyzikální charakteristiky
Typ proměnnosti Cefeida
Spektrální typ F7 Ib-II SB
Hmotnost 6 M
Poloměr 30 R
Zářivý výkon (V) 2200 L
Povrchová teplota 7200 K
Stáří  ?
Rotační perioda  ?
Oscilační perioda 3,97
Další označení
Henry Draper Catalogue HD 8890
Bonner Durchmusterung BD +88°8
Bright Star Katalog HR 424
SAO katalog SAO 308
Katalog Hipparcos HIP 11767
Tycho katalog TYC 4628-237-1
General Catalogue GC 2243
Bayerovo označení α UMi
Flamsteedovo označení 1 UMi
Synonyma Severka, Hvězda severu, Severní hvězda, Polaris, Cynosura (latinsky), Alrucaba (arabsky), Alfa Ursae Minoris

Polárka (α UMi, α Ursae Minoris, latinsky: Polaris) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Malého medvěda. Taktéž je velmi blízko k severnímu nebeskému pólu, což z ní dělá severní polární hvězdu.

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Polárka má více názvů. V České republice jsou nejpoužívanější Polárka nebo Severka. Slovo "polaris" pochází z latinského Stella Polaris, což znamená Polární hvězda. Řecké jméno Cynosura (Κυνόσουρα) znamená ocas psa. V arabštině se nazývá Alrucaba. Její oficiální název je Alfa Ursae Minoris (α UMi). Flamsteedovo označení je 1 Ursae Minoris a její číslo v katalogu SAO je SAO 308. V katalogu HD má označení HD 8890.

Poloha na obloze[editovat | editovat zdroj]

Polárka leží téměř na přímé linii s osou otáčení Země, tedy na severním nebeském pólu. Může se tedy zdát, že Polárka "stojí" na místě a ostatní hvězdy se otáčí kolem ní. V současností je Polárka pod 1° od rotace pólu, a proto se kolem nebeského pólu otáčí v malých kruzích o průměru asi 2°. Asi jen dvakrát v průběhu hvězdného dne se Polárka nachází na pravém severním azimutu.

Polárka nebude vždy hvězdou, která určuje severní nebeský pól. Je to v důsledku precese rovnodennosti za tisíce roků. Jiné hvězdy taktéž byly v minulosti polárními hvězdami a znovu jimi v budoucnosti budou. Jsou to například hvězdy Thuban ze souhvězdí Draka, Vega ze souhvězdí Lyry a Deneb z Labutě. V současné době se vzdálenost Polárky od severního pólu zmenšuje. Astronomové předpokládají, že nejmenší vzdálenosti (0,5°) dosáhne v roce 2100. Poté se začne vzdalovat.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Polárka je pětinásobná hvězda. Pouhým okem vidíme jen největšího a nejjasnějšího člena soustavy – žlutého nadobra (Polárka A). Má třicetkrát větší průměr než Slunce a zářivost 5000 Sluncí. Její absolutní magnituda je -5,1, ale časem se mění.[3] Je to pulzující proměnná hvězda, konkrétně se jedná o cefeidu. Jasnost slabě kolísá z 1,9 – 2,1 mag s periodou 3,97 dne. Změny jasnosti jsou však příliš malé na to, aby se daly pozorovat okem. Amplituda pulzů se v posledních rocích stále zmenšovala a bylo možné je zjistit jen fotometrem. Okolo hlavní složky obíhá v těsné blízkosti slabý průvodce. Nedá se v dalekohledu vidět odděleně, ale projevuje se posunem čar ve spektru Polárky. Hlavní složka (Polárka A) je tedy spektroskopická dvojhvězda, složená z cefeidy a spektroskopických průvodců. Ve velké vzdálenosti obíhají hlavní složku tři další průvodci (Polárka B, C a D), kteří jsou dostatečně vzdálení, aby je pozemské dalekohledy dokázaly zachytit. Polárka B je hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy F3 V jasná 8,8 mag. Dá se vidět pomocí menšího hvězdářského dalekohledu (alespoň 7,5 cm) ve vzdálenosti 18“ od Polárky A. Je to pravděpodobně jen optická dvojhvězda. Silným dalekohledem je možné uvidět dvě slabé složky – Polárku C (13 mag a vzdálenost 43“) a Polárku D (12 mag a vzdálenost 83“). Celá soustava je přibližně ve vzdálenosti 432 ly a přibližuje se ke Slunci rychlostí 17 km/s.

Polárka je také členem málo známého asterismu Snubní prsten, ve kterém představuje diamant.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Průběh precese

Do míst, kde se Polárka nachází, v současnosti směřuje zemská osa (epocha 2000), čili těsně vedle ní leží severní nebeský pól. Současná odchylka Polárky od nebeského pólu je téměř 1 úhlový stupeň – 58′. Vlivem precese se bude tato hodnota stále zmenšovat a minima dosáhne kolem roku 2100, poté se však severní nebeský pól bude vzdalovat a k Polárce se vrátí až za 25 800 let, to jest za jeden platónský rok.

Někteří lidé ji omylem nazývají večernice nebo jitřenka, ale oba dva pojmy patří planetám Venuši či Merkuru.

Polárka se dostala také na vlajku státu Aljaška a do jeho hymny.


Vícenásobný hvězdný systém Polárky[editovat | editovat zdroj]

Polárka A (1,97 mag)
Polárka Ab (~2,5“ od Polárky A)
Polárka B (8,8 mag, 18“ od Polárky A)
Polárka C (13 mag, 43“ od Polárky A)
Polárka D (12 mag, 83“ od Polárky A)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c TURNER, D. G.; KOVTYUKH, V. V.; USENKO, I. A., GORLOVA, N. I. The Pulsation Mode of the Cepheid Polaris. Astrophysical Journal Letters [online]. 2012. Online před tiskem. PDF: [1].ISSN 2041-8213.  (anglicky) 
  2. a b c Astronomers clash over the distance to the famed North Star (popularizační článek k předchozí referenci). PhysOrg, 30. listopad 2012 (anglicky)
  3. [http://www.national-geographic.cz/detail/polarka-je-stale-jasnejsi-45032/ Polárka je stále jasnější

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Polárka ve Wikislovníku

02h31m48,70s; 89°15′51,00″