Palác České banky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Palác České Banky
Základní informace
Slohpozdně secesní neoklasicismus
ArchitektiOsvald Polívka a Josef Sakař
Výstavba19131916 (pasáž dokončena 1918)
Materiálzdivo
Poloha
AdresaVáclavské náměstí 788/30
Praha 1, Nové Město
110 00  Praha 1, Praha, ČeskoČesko Česko
UliceVáclavské náměstí a Vodičkova
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác České Banky či palác Ligna je rohový bankovní, kancelářský a prodejní dům postavený na křižovatce Václavského náměstí a Vodičkovy ulice, na adrese č. p. 791, 110 00 na Novém Městě, Praha 1. Budova vznikla jako moderní zázemí pro Českou banku, ale také jako místo společenského života s obchodní pasáží a biografem. Autorem návrhu stavby byl architekt Osvald Polívka ve spolupráci s arch. Josefem Sakařem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na rohové parcele náměstí a Vodičkovy ulice původně stál renesanční dům U Lhotků, jehož součástí byla známá věž s nástěnnými malbami Josefa Navrátila. V období před první světovou válkou parcelu zakoupila Česká banka, která se zde rozhodla vybudovat reprezentativní sídlo s obchodní pasáží a suterénním kinem. Její návrh vypracoval arch. Osvald Polívka[1] s Josefem Sakařem ve stylu pozdně secesního novoklasicismu.

Palác vznikal ve stejné době, jako další nedaleké prostory s pasáží, stavěné zároveň: palác Rokoko a palác Lucerna, umístěné v protějším bloku Vodičkovy ulice. Vypuknutí první světové války v polovině roku 1914 výstavbu vinou nedostatku materiálu i pracovní síly pozdrželo, v době svého dokončení se nicméně jednalo o jednu z nejvyšších a nejhonosnějších budov v prostoru Václavském náměstí. Samotná pasáž s kinem byla dokončena až roku 1918. Funkci věžních hodin z domu U Lhotků pak přebraly hodiny umístěné na sousedním Stýblově domě, dokončeném roku 1892.

V kupoli paláce bylo krátce po vzniku Československa umístěno první filmové studio v zemi v majetku společnosti Praga Film, kterou kapitálem jednoho milionu československých korun kryla Česká banka. Stejně tak zde měl v nejvyšším patře svůj ateliér malíř Alfons Mucha.[2] Již při vzniku stavby byla na její fasádu z Vodičkovy ulice umístěna štuková pamětní deska bratrům Karlu Ignáci a Václavu Thámovým, kteří v domě U Lhotků žili a divadlu Bouda, které stávalo v letech 1786–1789 nedaleko odsud.

V roce 1947 byl proražen průchod pasáží do Františkánské zahrady. Po roce 1948 byla budova znárodněna. Při budování stanice linky A pražského metra Můstek byla část přízemního prostoru budovy vybourána a byl zde vybudován jeden ze vstupů do vestibulu metra. Po roce 1989 budovu zakoupila společnost ČSOB, která centrální část stavby opět využívá jako bankovní palác.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Čtyřpatrový rohový dům je vystavěn v pozdně secesním novoklasicistním stylu. Nároží dominuje okrouhlé průčelí zakončené kupolí. Úzký pozemek parcely je kompenzován vrstvením pater, stavba je svou větší částí orientována do Vodičkovy ulice. Fasáda a římsy jsou vyzdobeny štukovými ornamenty. V jižní části stavby se nachází pasáž Světozor umožňující průchod do Františkánské zahrady.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Architekt - Polívka Osvald | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  2. WWW.FG.CZ, 2023, FG Forrest, a s. Po stopách A. Muchy: Česká banka / Palác Ligna. Prague.eu [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2011, s. 127. ISBN 978-80-7277-488-3
  • PECH, Václav. Praha stavěžatá, aneb, Pražské věže, věžičky a sanktusníky. V Praze: V. Pech, 2010, s. 214. ISBN 978-80-254-8859-1
  • SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1927, s. 831. Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]