Onchocerca volvulus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Onchocerca

Onchocerca volvulus
Onchocerca volvulus
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: hlístice (Nematoda)
Třída: Secernentea
Řád: vlasovci (Spirurida)
Nadčeleď: vlasovcovití (Filaroidea)
Čeleď: Onchocercidae
Rod: Onchocerca
Binomické jméno
''Onchocerca volvulus''

Onchocerca volvulus (vlasovec kožní) je jedna z osmi hlístic, které jsou příčinou většiny případů filarióz u lidí. Onchocerca volvulus je jediný z rodu Onchocerca, který parazituje primárně u lidí a způsobuje parazitární onemocnění nazývané onchocerkóza (říční slepota). Toto onemocnění se vyskytuje hlavně v Africe a Střední a Jižní Americe. Jediným mezihostitelem a zároveň vektorem je muchnička a definitivním hostitelem člověk.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Onemocnění způsobené hlísticí rodu Onchocerca se vyskytuje především v tropických oblastech, nejvíce v subsaharské Africe, kde jsou nakaženi lidé až ze 31 států. Nejvíce postižené z nich jsou státy: Angola, Čad, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Kamerun, Kongo, Malawi, Nigérie, Středoafrická republika, Súdán a Uganda. Další poměrně dosti zasaženou oblastí je část Latinské Ameriky, konkrétně Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Guatemala, Mexico a Venezuela. Byl zaznamenán výskyt i na Arabském poloostrově, v Jemenu. Podle světové zdravotnické organizace je v dnešní době na světě nakaženo onchocerkózou přibližně 18 milionů lidí, z nichž má kolem 500 000 potíže se zrakem a kolem 270 000 již o zrak zcela přišlo.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Vlasovci jsou dlouzí, štíhlí a hladcí červi. Nacházíme zde výrazný pohlavní dimorfismus. Zatímco samička může měřit až 50 cm, sameček dorůstá do velikosti pouhých pěti centimetrů. Z oplodněných vajíček se do dvanácti týdnů vyvinou mikrofilárie. Samička pak uvolňuje do podkoží až tisíce těchto mikrofilárií za den po dobu přibližně devíti let, které mají životnost až dva roky a měří v průměru kolem 300 mikrometrů. Nacházejí se nejčastěji v kůži a lymfatickém systému pojivových tkání, ale mohou se objevit například i v moči.

Onchocerca volvulus LifeCycle.gif

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Secernentea obecně mají čtyři vývojové cykly, neboli čtyři stádia larev (L1-L4). L1, které se vyskytují u hostitele, se u čeledi Onchocercidae nazývají mikrofilárie a bývají buď roznášeny krví a nebo se vyskytují v kůži a pak jsou nasáta krevsajícími vektory, ve kterých se dále vyvíjí. Infekčním stadiem je stadium L3. Pátým stadiem je pak dospělý jedinec.

Onchocerca volvulus se přenáší z jednoho hostitele na druhého, když muchnička rodu Simulium, která vektorem, saje krev na hostiteli = člověku, případně na některých primátech. Pokud se v kůži hostitele nacházejí již zmíněné mikrofilárie (L1), jsou muchničkou pozřeny spolu s krví. V muchničce pak Onchocerca migruje a vyvíjí se až do larválního stádia L3, které končí v oblasti hlavy. Larvy v tomto stádiu se konkrétně nacházejí na bázi proboscis a skrz něj pak při dalším sání krve pronikají opět do hostitele, kde uzrávají, dokončují životní cyklus a množí se.

Onchocerkóza[editovat | editovat zdroj]

Onchocerciasis, onchocerkóza anebo říční slepota, tak se nazývá onemocnění způsobené hlísticí Onchocerca. Larvy se z krve dostávají do kůže hostitele (člověka) a tvoří tzv. onchocerkomy, což jsou uzlíky z vazivové tkáně tvořené převážně kolagenem a v těchto podkožních "boulích" dospívají. Většinou trvá poměrně dlouho, než se onemocnění vůbec projeví, larvy mohou dospívat i více než rok. Dospělí jedinci se po dozrání dále rozmnožují. Dospělec může žít v hostiteli 10-15 let a samičky neustále produkují další a další mikrofilárie. Onchocerca způsobuje vážné kožní onemocnění spojené s vyrážkami, silným svěděním a následnými sekundárními bakteriálními infekcemi. V důsledku zánětlivých reakcí může dojít i k atrofizaci kůže a její depigmentaci. Vzhledem k tomu, že tito červi putují po těle hostitele, velmi často se dostávají také do oka, kde dochází k vážnému poškození sítnice a rohovky a bez léčby později i ke ztrátě zraku. Jak napovídá název "říční slepota", onemocnění se vyskytuje především u tekoucích vod, protože právě tam se vyvíjejí larvy muchniček, které jsou velmi náročné na obsah kyslíku. Proto nejčastějšími obětmi tohoto onemocnění bývají chudí lidé, kteří se živí zemědělstvím a pracují venku v blízkosti vody.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

I přes závažnost onemocnění existuje vhodná a účinná léčba. Postiženým se podává Ivermectin, který slouží k paralyzaci a zabíjení mikrofilárií a snížení plodnosti dospělých jedinců - tím pádem vlasovec nemůže ukončit životní cyklus. Účinek léku má trvání jen kolem jednoho roku a vzhledem k tomu, že vlasovci dokáží přežít v lidském těle mnohem déle, musí se léčba každý rok pravidelně opakovat.

Související[editovat | editovat zdroj]

Rod Onchocerca[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ash and Orihel´s atlas of human parasitology
  • Volf P., Horák P. a kol. - PARAZITI a jejich biologie. Praha : Triton, 2007
  • Pasvol G., Peters W. - Atlas of tropical medicine and parasitology