Olga Masaryková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Olga Masaryková - Revilliodová
Olga Masaryková (1919)
Olga Masaryková (1919)
Narození25. května 1891
Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. září 1978 (ve věku 87 let)
Londýn, Spojené království
Povolánísekretářka
ChoťHenri Revilliod
DětiHerbert Revilliod, Leonard Revilliod
RodičeTomáš Garrigue Masaryk a Charlotta Garrigue Masaryková
PříbuzníAlice, Herbert, Jan (sourozenci)
Anna, Herberta (neteře)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olga Masaryková, či Olga Garrigue Masaryková-Revilliodová (25. května 1891 Praha[1]12. září 1978 Londýn) byla nejmladší dcera Tomáše Garrigue Masaryka a Charlotty Garrigue Masarykové.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dne 25. ledna 1913 se vdala za advokátního koncipienta Vendelína Halíka. Manželství trvalo krátce a v první polovině roku 1914 došlo k rozvodu.[2] Poté opět přijala své rodné příjmení.

Většinu svého života strávila v emigraci. Poprvé odešla do exilu spolu se svým otcem v roce 1914. Zde působila jako jeho tajemnice a spolupracovnice. S otcem se také v prosinci 1918 vrátila zpět do vlasti.[3] V roce 1919 odešla opět do zahraničí, tentokrát z vlastní vůle. Dne 10. prosince 1920 se v Praze podruhé provdala za švýcarského lékaře Henriho Revillioda.[4] Z manželství se narodili synové Herbert (1921–1945) a Leonard (1922–1944).[5]

Podle skutečné podoby těchto Masarykových vnuků vytvořil sochař Karel Dvořák pomník dvou hrajících si aktů dětí se šesti žabkami a dvěma ještěrkami, který je umístěn uprostřed fontány nazývané „U žabiček“ v Seminářské zahradě na Petříně na pražské Malé Straně. Totožnost dětí byla odhalena teprve po sametové revoluci.[6]

Úmrtí synů[editovat | editovat zdroj]

Na počátku druhé světové války uprchla Olga i se svou rodinou do Velké Británie. Oba její synové, Leonard i Herbert, v průběhu druhé světové války ve Velké Británii tragicky zahynuli. Mladší Leonard (26. 8. 1922 Montreux, Švýcarsko – 16. 8. 1944 Skotsko) byl nadporučík RAF a zemřel při cvičném letu nad ostrovem Tiree. Starší Herbert (* 1921) zemřel za dosud nevyjasněných okolností 13. 2. 1945 v důsledku vnitřního krvácení po střelné ráně do krajiny břišní.[7]

Poslední léta života[editovat | editovat zdroj]

Olga Masaryková-Revilliodová navštívila Československo po válce ještě několikrát, ale po tragické smrti svého bratra Jana Masaryka již do své vlasti nikdy nezavítala. Se svými neteřemi Annou a Herbertou Masarykovými, které žily v Československu, byla stejně jako sestra Alice pouze v písemném kontaktu.[8] Žila ve Francii, Švýcarsku a Velké Británii, kde také v roce 1978 zemřela.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu Českobratrská evangelická farnost u sv. Klimenta v Praze
  2. Soupis pražských obyvatel, Halík Vendelín
  3. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3 , str. 12, 21, 25, 30, 104
  4. oznámení o sňatku (dostupné online v NK ČR). Lidové noviny. 10. 12. 1920, s. 2. Dostupné online. 
  5. TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 349. 
  6. O Praze > Pomníky a sochy [online]. Pražská informační služba [cit. 2014-03-20]. Odstavec Masarykovi vnuci. Dostupné online. 
  7. Jaké byly osudy vnuků TGM? Dostupné online
  8. [1] Vzpomínka: Anna a Herberta Masarykovy (Neviditelný pes)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 349–350. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]