Oktan-1-ol
| Oktan-1-ol | |
|---|---|
 strukturní vzorec | |
 model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | oktan-1-ol |
| Ostatní názvy | 1-oktanol, oktylalkohol, kaprylalkohol |
| Anglický název | octan-1-ol (systematický název), 1-octanol, capryl alcohol, octyl alcohol |
| Německý název | 1-octanol |
| Funkční vzorec | CH3(CH2)6(OH)CH2 |
| Sumární vzorec | C8H18O |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 111-87-5 |
| PubChem | 957 |
| SMILES | CCCCCCCCO |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 130,23 g/mol |
| Teplota tání | -16 °C (257 K) |
| Teplota varu | 195 °C (468 K) |
| Hustota | 0,824 1 g/cm3 |
| Dynamický viskozitní koeficient | 7,36 cP |
| Rozpustnost ve vodě | 0,046 g/100 ml |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oktan-1-ol, také nazývaný kaprylalkohol, jelikož jeho oxidací vzniká kyselina kaprylová, je organická sloučenina s pronikavým zápachem obtížně mísitelná s vodou, patří mezi mastné alkoholy. Je jedním z izomerů oktanolu.
Výroba
Oktanol se vyrábí oligomerizací ethenu za použití triethylhliníku následovanou oxidací produktů. Tento postup je znám jako Zieglerova syntéza alkoholů[1]:
Al(C2H5)3 + 9 C2H4 → Al(C8H17)3
Al(C8H17)3 + 3 O + 3 H2O → 3 HOC8H17 + Al(OH)3
Vzniká při tom směs několika alkoholů, které jsou poté oddělovány destilací.
Použití a výskyt
Oktan-1-ol se nejvíce používá jako výchozí látka při výrobě parfémů.[1]
Tento alkohol se ve formě esterů vyskytuje i v přírodě v silicích.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1-Octanol na anglické Wikipedii.
