Nebočadský luh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku Nebočadský luh je přírodní památka ev. č. 1728 jižně od města Děčín v okrese Děčín na poloostrově při pravém břehu Labe poblíž vsí Nebočady a Jakuby. Oblast spravuje regionální pracoviště Ústecko AOPK ČR.

Předmět ochrany

Předmětem ochrany je slepé říční rameno Labe a poloostrov s pozůstatky lužního lesa. Jedná se o významné hnízdiště (ledňáček říční, morčák velký, bukáček malý, orlovec říční, ostralka štíhlá) a zimoviště ptáků (kormorán velký). Od počátku 90. let 20. století byl na lokalitě zaznamenán výskyt bobra evropského.[1]

Historie

Již dlouho před vyhlášením chráněného území v roce 1994 (respektive faktickým vyhlášením až v roce 1995, po vypořádání připomínek Povodí Labe), byla tato lokalita známa jako hnízdiště a zimoviště vzácného vodního ptactva. Původně se jednalo o ostrov. Významně byla podoba tohoto území ovlivněna na přelomu 19. a 20. století v důsledku vydláždění říčních břehů a výstavby valů a lagun, což mělo přispět ke zlepšení plavebních podmínek na Labi. Podle dobových snímků z druhé poloviny 19. století na této lokalitě byla pouze louka, zřejmě zemědělsky obhospodařovaná, a neexistoval zde žádný porost dřevin. Až později došlo na poloostrově k výsadbě topolů černých.[2]

Ohrožení lokality

Při zvýšené hladině Labe jsou části poloostrova pravidelně zaplavovány, větší zásah pak představovaly zejména velké povodně na počátku 21. století v letech 2002[3] a 2013. V důsledku těchto velkých záplav byla lokalita ohrožena nejen jedovatými látkami z průmyslových a chemických provozů podél Labe, ale i množstvím naplaveného odpadu, mezi jiným i předměty větších rozměrů (vozíky, lednice, zahradní chatky, kontejnery, plasty).[2]

Povodněmi byly na poloostrově poničeny mnohé dřeviny, takže zdejší porosty značně prořídly. Bylinné patro měkkého luhu s porosty jilmu, vrb a topolů je silně ovlivněno eutrofizací záplavových labských vod a sedimentů. Převládá zde kopřiva dvoudomá a rychle se šířící netýkavka žláznatá. Průběžně je třeba potlačovat rozmáhající se porosty invazních, geograficky nepůvodních druhů rostlin, jako např. křídlatky japonské.[1][2]

Střet se záměry EU

Od roku 2006 trvá evropská komise na zařazení lokalit na dolním toku Labe v České republice do seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000.[4] Tento záměr se dostal do konfliktu s plány Ředitelství vodních cest ČR a vlády České republiky na výstavbu jezu na Labi, tzv. "Plavebního stupně Děčín".[5][6] Kvůli dlouhodobému odkládání zařazení dolního toku Labe do soustavy Natura 2000 vládou ČR se tento konflikt na počátku roku 2016 vyhrotil až do podoby hrozby vysokých sankcí.[7]

Dostupnost

V roce 2014 byla dokončena výstavba nové cyklostezky v úseku souběžně se silnicí II/261 a železniční tratí 073 na pravém břehu Labe. Při výstavbě cyklostezky byl vykácen pobřežní porost a došlo k obnažení slepého ramene řeky. Na břehu poblíž přírodní památky bylo zřízeno odpočívadlo cyklostezky s informačními tabulemi.[2] Přístup na poloostrov se nachází 300 metrů od autobusové zastávky Děčín, Jakuby. Pokud jde o železniční dopravu, jižní hranice chráněného území je vzdálena 2 km od železniční zastávky Boletice nad Labem a 2,5 km od zastávky Těchlovice.

Stav památky v dubnu 2016

Odkazy

Reference

  1. a b Popis lokality na stránkách CHKO České středohoří
  2. a b c d BUK, Martin. Plán péče o přírodní památku Nebočadský luh na období 2014 - 2026 [online]. Litoměřice: Správa CHKO České středohoří, 2014-01-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. 
  3. Zpráva České inspekce životního prostředí z roku 2003
  4. DVOŘÁK, Michal. Ministerstva se přou o ochranu Labe. EU ji chce, problém je ale s jezem. idnes.cz [online]. 2015-09-07 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. 
  5. Strategický záměr Ředitelství vodních cest ČR
  6. BERÁNEK, Karel a kol. Územní studie zhodnocení plavebního stupně Děčín ve vazbě na udržitelný rozvoj území [online]. Praha: Atelier T - plan, 2010 [cit. 2016-05-05]. Dostupné online. 
  7. ŠVEC, Pavel. Bruselu došla trpělivost, Česko dál váhá s ochranou unikátního údolí Labe. idnes.cz [online]. 2016-30-04 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy