Narodowe Odrodzenie Polski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Narodowe Odrodzenie Polski
ZkratkaNOP
Datum založení10. listopadu 1981
PředsedaAdam Gmurczyk
Sídloul. Kredytowa 6/22
00-062 Varšava
IdeologiePolský nacionalismus
Euroskepticismus
Korporativismus
Evropská stranaEvropská národní fronta
Politická skupina EPžádná
BarvyBílá, zelená
Oficiální webwww.nop.org.pl/
www.nop.org.en
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodowe Odrodzenie Polski (NOP) (česky: Národní obrození Polska) je polská radikální krajně pravicová nacionalistická politická strana, zaregistrovaná v roce 1992. Prohlašuje se za reinkarnací Národního radikálního tábora, předválečné násilně antisemitské mládežnické organizace, která byla zakázána v roce 1934.[1]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Sedisvakantistický kněz v čele shromáždění NOP

Jako oficiální datum svého vzniku NOP uvádí 10. listopad 1981, kdy se konalo diskusní fórum nacionalisticky, antikomunisicky orientované mládeže, na jehož základě se v průběhu roku 1983 konstituovalo NOP jako národně–revoluční hnutí s jasnou strukturou a ideologií. Až do pádu komunistického režimu v Polsku na konci 80. let se NOP zabývalo zejména organizováním demonstrací a studentských stávek v rámci protivládního revolučního hnutí. Nezanedbatelná v této době byla také publikační činnost NOP. Vydávání značného množství písemných materiálů patřilo od počátků fungování NOP k jeho stěžejním aktivitám. Prvním periodikem byl od listopadu 1983 časopis Jestem Polakiem (Jsem Polák). Od roku 1985 až do roku 1989 fungovalo stejnojmenné undergroundové nakladatelství, jež kromě množství knih a informačních brožur pokračovalo ve vydávání periodik. Uvolnění politické situace v 90. letech přineslo mimo jiné možnost zařazení nejvýznamnějšího periodika – časopisu „Szczerbiec“ – do sítě veřejné distribuce.

Svou činnost NOP definitivně zlegalizovalo v roce 1992 zaregistrováním stejnojmenné politické strany. Ve změněné politické situaci 90. let se primárně zaměřilo na rozšiřování svého vlivu, a to dvěma způsoby. Za prvé výchovným působením na členy a sympatizanty a oslovováním nových potenciálních stoupenců realizací vzdělávacích programů. Za druhé vytvářením sítě spřízněných institucí, jež přímo (spolu)zakládá nebo se u jejich vzniku významně angažuje - politických organizací, výzkumných institucí a mládežnických, sportovních, odborových a sociálních hnutí. Významnými zůstávají nadále i publikační aktivity. NOP je spoluzakladatelem ITP (International Third Position).

Ideologie[editovat | editovat zdroj]

Zřetelný odpor vůči současnému demokratickému systému, způsobujícímu morální relativismus a svěřujícímu osud národa do rukou zkorumpovaných politických elit. Z podobných pozic vychází i rozhodný odpor vůči evropské integraci a obava o samotnou existenci polského státu. Požadavek uskutečnění národní revoluce namířené proti úhlavnímu nepříteli (liberální demokracii). V hospodářské korporativismus.

Program strany[editovat | editovat zdroj]

  • Zájmy polského národa jsou důležitější než sociální třídy, náboženské přesvědčení, barva pleti nebo politické názory.
  • Minimální vládní byrokracie.
  • Skoncování s odvody a zavedení dobrovolné armády.
  • Strana je pro ochranu života, a proto se staví proti eutanazii a interrupci.
  • Je proti registrovanému partnerství a adopci dětí homosexuálními páry.
  • Opozice vůči EU a NATO.
  • Dekomunizaci a lustrace.
  • Vyzývá k návratu trestu smrti (pro vrahy, násilníky, pedofily, obchodníky s drogami), tak i velké sankce za nemorální činy, jako je korupce.
  • Je proti jakékoliv formě socialismu a liberalismu.

Antisemitismus a rasismus[editovat | editovat zdroj]

Národní obrození Polska je uváděno jako antisemitská organizace řadou vládních orgánů, nevládních organizací, akademických institucí a individuálních odborníků z různých zemí světa, jako je Ministerstvo zahraničí USA[2][3] či Evropská komise proti rasismu a intoleranci (ECRI).[4] Podle Institutu Stephena Rotha pro studium současného antisemitismu a rasismu NOP propaguje násilné formy neofašismu a anisemitismu, včetně popírání Holocaustu.[5] Podle britského historika Johna Pollarda jsou neonacistické elementy NOP a jejich rasismus a homofobie předmětem rostoucího zájmu v ostatních členských zemích Evropské unie.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Michael Shafir: Varieties of Antisemitism in Post-communist East Central Europe: Motivations and Political Discourse Archivováno 21. 11. 2019 na Wayback Machine. (anglicky)
  2. (anglicky) Country Reports on Human Rights Practices 2006 Archivováno 19. 1. 2012 na Wayback Machine., Odbor pro demokracii, lidská práva a práci Ministerstva zahraničí USA.
  3. (anglicky) International Religious Freedom Report 2007: Poland Archivováno 28. 5. 2010 na Wayback Machine. Ministerstvo zahraničí USA.
  4. (anglicky) Third report on Poland Archivováno 21. 7. 2011 na Wayback Machine. European Commission against Racism and Intolerance, 17. 12. 2004
  5. (anglicky) Poland 2006 Archivováno 20. 5. 2008 na Wayback Machine. Institut Stephena Rotha
  6. POLLARD, John. Clerical Fascism: Context, Overview and Conclusion. Totalitarian Movements and Political Religions. Červen 2007, roč. 8, čís. 2, s. 11. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]