Milena Jelínková
| Milena Jelínková | |
|---|---|
| Narození | 9. srpna 1935 Přeštice |
| Úmrtí | 16. dubna 2020 (ve věku 84 let) nebo 15. dubna 2020 (ve věku 84 let) New York |
| Příčina úmrtí | covid-19 |
| Bydliště | New York |
| Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
| Povolání | scenáristka, filmová scenáristka a vysokoškolská učitelka |
| Zaměstnavatel | Kolumbijská univerzita |
| Choť | Bedřich Jelínek |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Milena Jelínková, nepřechýleně Milena Jelinek, rozená Tobolová, (19. srpna 1935 Přeštice – 15. dubna 2020 New York) byla česko-americká scenáristka, dramatička a pedagožka. Napsala scénář k filmu Zapomenuté světlo, oceněnému v roce 1997 třemi Českými lvy. Její jméno je spojeno se zlatou generací českých filmařů, známou jako Česká nová vlna.[1] Byla provdána za vědce Bedřicha (Fredericka) Jelínka.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodila se 19. srpna 1935 v Přešticích u Plzně.[2][3] Od roku 1955 studovala na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze.[4] Spolužákem byl Ivan Passer, pozdější filmový režisér a učitelem literatury byl spisovatel Milan Kundera.[5] Jeden z jejích raných scénářů, napsaný pod jejím dívčím jménem a nazvaný Snadný život, natočili Miloš Makovec a Jiří Brdečka. Už během studií se účastnila různých protikomunistických protestů. Československý prezident Antonín Novotný ji v projevu, který měl proti tehdejším spisovatelům, dokonce označil za „nespolehlivý živel“.[6][7]
V roce 1957 se při setkání s filmovým režisérem Milošem Formanem v pražské kavárně seznámila a spřátelila s Frederickem Jelinkem. Frederick Jelinek emigroval z Československa do Spojených států v roce 1948,[6] v roce 1957 navštívil Vídeň jako účastník odborné konference. Během svého pobytu se rozhodl navštívit své staré přátele v Praze. S Milenou Tobolovou se postupně sblížili a nakonec se rozhodli uzavřít manželství. Jejich žádost o sňatek však byla komunistickými úřady několikrát zamítnuta. V roce 1960 byl Frederick Jelínek v Československu prohlášen za „personu non grata“ a jeho další návštěvy byly trvale zakázány.[6] Shodou okolností téhož roku dostala Milena Tobolová od vlády povolení opustit zemi. Její syn William Jelinek později tvrdil: „Jako inaugurační dárek Kennedymu Češi propustili devět disidentů a jedním z nich byla moje matka.“[8] V lednu 1961 odjela do USA a krátce na to se provdala za Jelínka.[9]
Profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]
V USA se jí postupně podařilo najít místo ve světě filmu, a to především díky dalšímu emigrantovi, filmaři Františku Danielovi. Znala ho již ze školy v Praze a znovu se s ním setkala v Americkém filmovém institutu v Los Angeles. V roce 1980 se k němu připojila a začala učit scenáristiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.[1] Na univerzitě strávila velkou část své profesionální kariéry.
Je autorkou scénáře hry Adina, inscenované v roce 2007 v Divadle na Vinohradech v Praze.[10] Hra zachycuje životní příběh známé české předválečné herečky Adiny Mandlové.
Milena Jelínková také napsala libreto k opeře Kafkovy ženy českého skladatele Jiřího Kadeřábka, která byla poprvé uvedena v Cell Theatre v New Yorku v roce 2013.[11]
Pro scénář k filmu Zapomenuté světlo našla inspiraci v povídce českého katolického kněze a spisovatele Jakuba Demla.[12] Zapomenuté světlo získalo sedm nominací na Českého lva, včetně jedné za nejlepší scénář. Česká filmová a televizní akademie však filmu udělila tři lvy – za nejlepší mužský herecký výkon, nejlepší herečku ve vedlejší roli a nejlepší zvuk.[13]
Milena Jelínková zemřela v New Yorku dne 15. dubna 2020 na komplikace Covid-19 ve věku 84 let.[2][14]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milena Jelinek na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Milena Jelinek – member of golden generation of Czech filmmakers now teaching screenwriting at Columbia. Radio Prague International [online]. 2008-06-09 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b KRUPKA, Jaroslav. Zemřela scenáristka Zapomenutého světla Milena Jelínková. Deník.cz. 2020-04-16. Dostupné online [cit. 2023-04-01].
- ↑ Milena Jelinek (1935 - 2020). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Milena Jelinek. csfd.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-21. (Czech)
- ↑ a b c Divadelní noviny. web.archive.org [online]. 2009-08-21 [cit. 2023-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-21.
- ↑ Zemřela Milena Jelínková – Divadelní noviny [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Na covid-19 zemřela scenáristka Jelinek. Emigrovala jako „dar“ Kennedymu. iDNES.cz [online]. 2020-04-16 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Milena Jelínková: Adinu Mandlovou mi přiblížila emigrace - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
- ↑ HRBOTICKÝ, Saša. Osud Adiny zrcadlí národní traumata. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2007-11-27 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Kadeřábek: An Insight into the Opera KAFKA'S WOMEN (NYC, 2013). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Q&A with screenwriter Milena Jelinek. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Zapomenuté světlo - iVysílání | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ CAVE, Damien. Milena Jelinek, Screenwriter and Educator, Dies at 84. The New York Times. 2020-04-29. Dostupné online [cit. 2023-04-01]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
