Milada Frantová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MUDr. Milada Frantová
Rodné jménoMilada Reimová
Narození28. září 1906
Mezilesí
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 36 let)
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením
Národnostčeská
Vzdělánívysokoškolské
Alma materLékařská fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníoční lékařka
ChoťJiří Franta
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[1][2]

Milada Frantová (rozená Reimová, 28. září 1906 Mezilesí v dnes polském Slezsku – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen[3]) byla pražská odborná oční lékařka a česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.[4]

Život[editovat | editovat zdroj]

Milada Frantová se narodila 28. září 1906 v Mezilesí v Německém císařství (dnes Polské Slezsko). Vystudovala oční lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V prosinci 1934 se vdala rovněž za očního lékaře Jiřího Frantu a zpočátku společně působili v Opavě, později krátce v Olomouci. Poté co Jiří Franta nastoupil do nemocnice v Hradci Králové otevřela si Milada Frantová soukromou oční ordinaci na malostranském Újezdě.[p. 1] Společně se manželé Frantovi zapojili do protinacistického odboje v rámci Petičního výboru Věrni zůstaneme. MUDr. Jiří Franta byl čelným představitelem výboru ve východních Čechách a zatčen gestapem byl již v říjnu 1941. Milada Frantová na žádost Soběslava Sobka a Jana Sonnevenda ošetřila poraněné oko jednomu z atentátníků na Reinharda Heydricha Janu Kubišovi[5] a následně ho docházela kontrolovat i do krypty chrámu svatého Cyrila a Metoděje na pražském Novém Městě, kde se spolu s dalšími po atentátu ukrýval.[5] Stejně jako mnohým dalším se jí stala osudnou zrada Karla Čurdy, po které následovala vlna zatýkání. Milada Frantová byla zatčena v červnu 1942, vězněna v Praze a v Terezíně. Dne 29. září 1942 byla stanným soudem odsouzena k trestu smrti, dne 23. října 1942 převezeni do koncentračního tábora Mauthausen a o den později zastřelena společně s dalšími spolupracovníky a rodinnými příslušníky atentátníků při fingované zdravotní prohlídce. Milada Frantová byla ten den popravena jako první ze skupiny 262 lidí. Její manžel MUDr. Jiří Franta zemřel 2. února 1945 (na následky útrap v nacistických káznicích) ve věznici Brandenburg-Görden.[4][7]

Připomínka[editovat | editovat zdroj]

Její jméno (Frantová Milada MUDr. roz. Reimová *28.9.1906) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[1][2][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Za protektorátu měla svoji ordinaci v činžovním domě v Praze na Malé Straně na adrese Újezd 421/16.[5][6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Frantová Milada MUDr. roz. Reimová *28.9.1906 .... Dostupné online. 
  2. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Frantová Milada MUDr. roz. Reimová *28.9.1906. Dostupné online. 
  3. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z20, s. 204 [online]. web: Archiv hlavního města Prahy cz [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b JANÍK, Vlastislav, Jaroslav Čvančara (obrazová příloha). Mauthausen - konečná stanice: dějiny koncentračního tábora. 2., přepracované vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2021. 70 s., 200. (Pohled do historie; 11). ISBN 978-80-7264-205-2. Kapitola Rejstřík osob: Milada Frantová–Reimová, s. 73. Inspirováno knihou Hanse Maršálka. 
  5. ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: Milada Frantová), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Újezd 421/16, s. 88, 385. 
  6. ↑ NEŠPOR, Antonín. Újezd 421/16, 118 00 Praha 1 - Malá Strana, Česko [online]. web: Mapy cz [cit. 2023-03-10]. GPS souřadnice: 50°4'53.230"N, 14°24'16.906"E (50.0814528N, 14.4046961E). Dostupné online. 
  7. ↑ PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Milada Frantová, Jiří Franta, s. 317. 
  8. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Frantová Milada MUDr. roz. Reimová *28.9.1906. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Milada_Frantová&oldid=23579349“