Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu
Narození1611
Lutych
Úmrtí16. února 1684 (ve věku 72–73 let)
Praha České královstvíČeské království České království
Alma materLékařská fakulta Karlovy univerzity
Povolánílékař, univerzitní pedagog a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu (německy Nicolas Franchimont von Frankenfeld, 1611 Lutych – 16. února 1684 Praha) byl původem valonský lékař, univerzitní pedagog a spisovatel působící v českých zemích. Roku 1648 byl povýšen do šlechtického stavu a stal se zakladatelem rodu Franchimontů z Frankenfeldu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Lutychu (pozdější východní Belgie),[1] patrně do rodiny zlatníka. Studoval na gymnáziích v Lovani a v Paříži, kde získal 1628 také titul magistra svobodných umění. Po roce 1630 odešel studovat medicínu na lékařskou fakultu Karlovy univerzity do Prahy, kde posléze před rokem 1637 dosáhl doktorského a titulu z filozofie a medicíny. Byl v té době prvním a na dlouhou dobu také jediným žákem lékaře a vědce Jana Marka Marci.

V letech 1637 až 1640 sloužil jako vojenský lékař v císařské armádě během třicetileté války zúčastnil vojenských tažení v Holandsku a Německu. Od 1641 byl profesorem institucí na pražské lékařské fakultě, od 1651 pak byl fakultním profesorem lékařské praxe. Teprve od roku 1650 se natrvalo usadil v Praze.

Dvakrát, v letech 1656 až 1657 a 1666 až 1667, vykonával funkci rektora Karlo-Ferdinandovy univerzity, šestkrát pak mezi lety, v letech 1671 a 1682 zastával funkci děkana pražské lékařské fakulty.[2] Působil jako lékař majetných pražských měšťanů, šlechtických rodin i panovníků Ferdinanda III. a Leopolda I. V letech 1649 až 1684 zastával funkci českého zemského lékaře (tzv. protomedika).

Za vojenské a lékařské zásluhy získal roku 1648 šlechtický predikát rytíř z Frankenfeldu a titul říšského palatina, roku 1652 titul císařského rady a roku 1677 potom povýšení do rytířského stavu Království českého.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

1652 se stal měšťanem Menšího Města pražského; vlastnil několik statků na Sedlčansku. V roce 1662 získal Nemyšl[3] a přistoupil k přestavbě tvrze na barokní zámek. V roce 1675 koupil rozvaliny Červeného Hrádku za odhadní cenu, přičemž ho měl už v roce 1667. V roce 1674 měl spor s Magdalenou Dohalskou ze Šebířova, že v Popovicích vystavovala pivo. Byl také držitelem Šternberského paláce na Malé Straně v Praze. Vybudoval zde křídlo do dnešní Thunovské ulice.[zdroj?]

Jeho potomek Jan František Franchimont z Frankenfeldu byl v letech 1699–1707 velmistrem křižovníků s červenou hvězdou.

Franchimontové pak dále drželi Kňovice na Sedlčansku.[4]

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Zemřel roku 1684 v Praze ve věku asi 73 let. Patrně zde byl také pohřben.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Ottův slovník naučný jeho literární práce vyhodnocuje jako bezcenné, omezující se na bombastické a věcně prázdné slavnostní přednášky.[5] V literatuře jsou mu přisuzovány práce, které vypracovali jeho žáci jako disertace. Původní publikační činnosti dochovalo velmi málo.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ ZADINA, R. Mikulás Franchimont of Frankenfeld. Professor at the medical school of Charles University. Časopis lékařů českých. 1984-04-13 Apr 13;123(15):449-50, roč. 123, čís. 15, s. 449–450. Dostupné online. 
  2. ↑ Prostor - architektura, interiér, design. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-19. 
  3. ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Zámek Nemyšl, Nemyšl. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Zámek Kňovice, Knihovice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ Ottův slovník naučný, díl 9, s. 614
  6. ↑ ČERNÝ, Karel. Mor 1480–1730: Epidemie v lékařských traktátech raného novověku. [s.l.]: Karolinum Press 504 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2297-2. Google-Books-ID: 2NNPBAAAQBAJ. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny Univerzity Karlovy IV 1918–1990, Nakladatelství Karolinum, Praha, 1998, ISBN 80-7184-539-6.
  • NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy : na paměť 50letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: nákladem spisovatelovým, 1913, s. 382. Dostupné online
  • SCHMIDT, Ludvík. Profesor Mikuláš Franchimont z Franckenfeldu a jeho rod. ZAUK 4 , 1982 , s . 89-99.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mikuláš_Franchimont_z_Frankenfeldu&oldid=23572785“