Marc Polmans

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marc Polmans
Marc Polmans na French Open 2020
Marc Polmans na French Open 2020
StátAustrálieAustrálie Austrálie
Datum narození2. května 1997 (26 let)[1]
Místo narozeníAmanzimtoti, Jihoafrická republika[1]
BydlištěMelbourne, Austrálie[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Profesionál od2015
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 036 408 USD
Dvouhra
Poměr zápasů6–16
Tituly0 ATP, 3 challengery, 9 ITF
Nejvyšší umístění116. místo (12. října 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020)
French Open2. kolo (2020)
Wimbledon2. kolo (2021)
US Open1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů15–20
Tituly0 ATP, 6 challengerů, 12 ITF
Nejvyšší umístění68. místo (16. října 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2017)
Wimbledon1. kolo (2017)
US Open1. kolo (2017)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2021, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210703a3. července 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marc Polmans (* 2. května 1997 Amanzimtoti, KwaZulu-Natal) je australský profesionální tenista jihoafrického původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2020 na 116. místě a ve čtyřhře v říjnu 2017 na 68. místě.[3][1]

V juniorském tenise triumfoval s krajanem Jakem Delaneym ve čtyřhře Australian Open 2015, když ve finále zdolali polsko-slovenský pár Hubert Hurkacz a Alex Molčan. V mužské čtyřhře Australian Open 2017 postoupil s krajanem Andrewem Whittingtonem do semifinále. Stejnou fázi si zahrál po boku Storm Sandersovou v mixu Australian Open 2021.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1997 v jihoafrickém městě Amanzimtoti u Durbanu. Rodiče Gavin a Nicola Polmansovi reprezentovali Jihoafrickou republiku v badmintonu. Bratr Greg Polmans je také tenista. K tenisu jej ve čtyřech letech přivedl strýc. V deseti letech se přestěhoval do Austrálie, aby rozvinul svou tenisovou kariéru.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v únoru 2012, když na turnaji v Milduře dotovaném 15 tisíci dolary obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Australanu Mathesonu Kleinovi.[2] První singlovou trofej v této úrovni tenisu získal během června 2016 v Maputu, turnaji s rozpočtem 15 tisíc dolarů. V závěrečném duelu přehrál Jihoafričana Lloyda Harrise ze čtvrté světové stovky. Challenger pak ovládl během února 2018 v Launcestonu. Ve finále zdolal australského hráče Bradleyho Mousleyho, jemuž patřila 313. příčka žebříčku.[4][2]

Na okruhu ATP Tour debutoval červencovým Croatia Open Umag 2017 po obdržení divoké karty. Na úvod jej vyřadil Ital Alessandro Giannessi. První zápas pak vyhrál na washingtonském Citi Open 2019, kde prošel kvalifikačním sítem. Vstup do dvouhry zvládl proti Tunisanu Maleku Džazírímu, než jej zastavil Francouz Benoît Paire v třísetové bitvě.[4][3]

Debut v grandslamové dvouhře zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2019 díky divoké kartě. V předchozí kariéře nezvládl postoupit z jedenácti kvalifikací. V úvodním melbournském kole ztratil vedení 2–0 na sety s Američanem Denisem Kudlou ze sedmé světové desítky. Na French Open 2020 pak dosáhl první kariérní výhru nad členem Top 40, když vyřadil třicátého osmého v pořadí Uga Humberta. Poté nenašel recept na chilskou nasazenou dvacítku Cristiana Garína. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, 116. místo žebříčku.[4][3]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (3 D; 6 Č)
ITF (9 D; 12 Č)

Dvouhra (12 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 20160601ačervna 2016 Maputo, Mosambik tvrdý Jižní Afrika Lloyd Harris 4–6, 6–2, 7–5
2. 20160601ačervna 2016 Maputo, Mosambik tvrdý Austrálie Jeremy Beale 6–1, 6–1
3. 20160701ačervence 2016 Harare, Zimbabwe antuka Jižní Afrika Lloyd Harris 6–2, 6–2
4. 20160901azáří 2016 Alice Springs, Austrálie tvrdý USA Jarmere Jenkins 6–1, 6–7(3–7), 7–6(7–4)
5. 20170301abřezna 2017 Canberra, Austrálie antuka Austrálie Blake Mott 7–6(7–2), 3–6, 6–4
6. 20170301abřezna 2017 Canberra, Austrálie antuka Austrálie Maverick Banes 6–7(5–7), 7–6(7–1), 6–4
7. 20180201aúnora 2018 Launceston, Austrálie tvrdý Austrálie Bradley Mousley 6–2, 6–2
8. 20180301abřezna 2018 Renmark, Austrálie tráva Austrálie Luke Saville 6–1, 6–4
9. 20180301abřezna 2018 Mildura, Austrálie tráva Austrálie Thomas Fancutt 7–6(7–4), 6–3
10. 20180301abřezna 2018 Mornington, Austrálie antuka Austrálie Max Purcell 7–6(7–5), 6–2
12. 20191001aříjna 2019 Traralgon, Austrálie tvrdý Austrálie Andrew Harris 7–5, 6–3

Čtyřhra (18 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 20141101alistopadu 2014 Wollongong, Austrálie tvrdý Austrálie Steven de Waard USA Mitchell Krueger
Austrálie Andrew Whittington
7–6(7–2), 7–6(7–2)
2. 20150401adubna 2015 Mornington, Austrálie antuka Austrálie Steven de Waard Austrálie Matthew Barton
Německo Peter Torebko
7–6(8–6), 6–1
3. 20150501akvětna 2015 Lecco, Itálie antuka Austrálie Peter Luczak Nizozemsko David Pel
Francie Maxime Tabatruong
6–4, 6–2
4. 20150701ačervence 2015 Knokke, Belgie antuka Austrálie Steven de Waard Austrálie Maverick Banes
Austrálie Jacob Grills
5–7, 7–6(7–2), [10–5]
5. 20151001aříjna 2015 Toowoomba, Austrálie tvrdý Austrálie Steven de Waard Austrálie Jake Delaney
Austrálie Max Purcell
6–4, 6–3
6. 20151001aříjna 2015 Brisbane, Austrálie tvrdý Austrálie Steven de Waard Austrálie Thomas Fancutt
Austrálie Darren Polkinghorne
6–0, 6–1
7. 20151101alistopadu 2015 Wollongong, Austrálie tvrdý Austrálie Steven de Waard Austrálie Ashley Fisher
Austrálie Dayne Kelly
6–2, 4–6, [10–7]
8. 20160301abřezna 2016 Mildura, Austrálie tráva Austrálie Steven de Waard Austrálie Alex Bolt
Austrálie Andrew Whittington
6–3, 6–7(9–11), [10–6]
9. 20160301abřezna 2016 Mornington, Austrálie tvrdý Austrálie Steven de Waard Austrálie Bradley Mousley
Austrálie Gavin van Peperzeel
6–2, 6–3
10. 20160901azáří 2016 Alice Springs, Austrálie tvrdý Austrálie Luke Saville Austrálie Thomas Fancutt
Austrálie Calum Puttergill
6–1, 6–2
11. 20161001aříjna 2016 Cairns, Austrálie tvrdý Austrálie Luke Saville USA Nathan Pasha
Austrálie Darren Polkinghorne
4–6, 6–3, [10–7]
12. 20170301abřezna 2017 Canberra, Austrálie antuka Austrálie Bradley Mousley Austrálie Steven de Waard
Austrálie Scott Puodziunas
6–4, 7–6(7–4)
13. 20181001aříjna 2018 Traralgon, Austrálie tvrdý Austrálie Jeremy Beale Austrálie Max Purcell
Austrálie Luke Saville
6–2, 6–4
14. 20190701ačervence 2019 Gatineau, Kanada tvrdý USA Alex Lawson USA Dennis Novikov
Mexiko Hans Hach Verdugo
6–4, 3–6, [10–7]
15. 20191001aříjna 2019 Ning-po, Čína tvrdý Austrálie Andrew Harris Austrálie Alex Bolt
Austrálie Matt Reid
6–0, 6–1
16. 20210501akvětna 2021 Ostrava, Česko antuka Ukrajina Serhij Stachovskyj Česko Andrew Paulson
Česko Patrik Rikl
7–6(7–4), 3–6, [10–7]
17. 20210501akvětna 2021 Praha, Česko antuka Ukrajina Serhij Stachovskyj Chorvatsko Ivan Sabanov
Chorvatsko Matej Sabanov
6–3, 6–4
18. 20210601ačervna 2021 Nottingham, Velká Británie tráva Austrálie Matt Reid Francie Benjamin Bonzi
Francie Antoine Hoang
6–4, 4–6, [10–8]

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorů: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2015 Australian Open tvrdý Austrálie Jake Delaney Slovensko Alex Molčan
Polsko Hubert Hurkacz
0–6, 6–2, [10–8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marc Polmans na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Marc Polmans na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210703a3. července 2021
  2. a b c Marc Polmans na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210703a3. července 2021
  3. a b c d Marc Polmans | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Marc Polmans | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]