Malondialdehyd
| Malondialdehyd | |
|---|---|
 strukturní vzorec (rovnovážná směs) | |
| Obecné | |
| Systematický název | propandial |
| Ostatní názvy | malonaldehyd |
| Anglický název | malondialdehyde |
| Německý název | Malondialdehyd |
| Funkční vzorec | OCHCH2CHO |
| Sumární vzorec | C3H4O2 |
| Vzhled | jehličkovitá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 542-78-9 |
| PubChem | 10964 |
| SMILES | C(C=O)C=O |
| InChI | 1/C3H4O2/c4-2-1-3-5/h2-3H,1H2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 72,06 g/mol |
| Teplota tání | 72 °C (345 K) |
| Teplota varu | 108 °C (381 K) |
| Hustota | 0,991 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | rozpustný |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Malondialdehyd (systematický název propandial) je organická sloučenina se vzorcem CH2(CHO)2.
Chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Redukcí jedné aldehydové skupiny malondialdehydu vzniká 3-hydroxypropanal, redukcí obou propan-1,3-diol. Oxidací jedné skupiny vznikne kyselina 3-oxopropanová, oxidací obou kyselina malonová a oxidací jedné a redukcí druhé -CHO skupiny kyselina 3-hydroxypropanová.
Struktura a výroba[editovat | editovat zdroj]
U malondialdehydu se uplatňuje tautomerie; enolová forma je stabilnější než keto forma.[1]: CH2(CHO)2 → HOCH=CH-CHO
V organických rozpouštědlech převládá cis-izomer, ve vodných roztocích trans-izomer.
Malondialdehyd je značně reaktivní sloučenina, která není obvykle vytvořena v čisté podobě. V laboratoři ji lze připravit hydrolýzou 1,1,3,3-tetramethoxypropanu, jenž je komerčně dostupný[1] a snadno se deprotonuje za vzniku sodné soli enolové formy propandialu (teplota tání 245 °C).
Tato látka rovněž vzniká při peroxidaci polynenasycených masných kyselin[2]
Biochemie[editovat | editovat zdroj]
Reaktivní kyslíkaté látky rozkládají polynenasyené lipidy, přičemž vzniká kromě jiných produktů i malondialdehyd.[3] Tato látka je jednou z mnoha reaktivních elektrofilních látek, které vytvářejí různé kovalentní proteinové addukty jako pokročilé konečné produkty lipoxidace.[4] Tvorba těchto aldehydů se využívá jako znak pro měření úrovně oxidačního stresu v organismu.[5][6]
Malondialdehyd reaguje s deoxyadenosinem a deoxyguanosinem v DNA za vzniku DNA adduktů, nejvýznamnější z nich je M1G, který má mutagenní vlastnosti.[7]
Guanidinová skupina argininu kondenzuje s malondialdehydem za vzniku 2-aminopyrimidinů.
Lidská ALDH1A1 aldehyddehydrogenáza dokáže zoxidovat malondialdehyd.
Analýza[editovat | editovat zdroj]
Malondialdehyd a další látky kondenzují se dvěma ekvivalenty kyseliny thiobarbiturové za vzniku fluoresentního červeného derivátu, který lze spektrofotometricky analyzovat. 2-Fenyl-1-methylindol je alternativní a selektivnější činidlo.
Nebezpečí[editovat | editovat zdroj]
Malondialdehyd je reaktivní a potenciálně mutagenní.[8] Byl nalezen v zahřátých jedlých olejích, například v slunečnicovém a palmovém oleji.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malondialdehyd na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malondialdehyde na anglické Wikipedii.
- ↑ a b V. Nair, C. L. O'Neil, P. G. Wang "Malondialdehyde", Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis, 2008, John Wiley & Sons, New York. DOI:10.1002/047084289X.rm013.pub2 Article Online Posting Date: March 14, 2008
- ↑ Davey MW1, Stals E, Panis B, Keulemans J, Swennen RL. High-throughput determination of malondialdehyde in plant tissues. Analytical Biochemistry. 2005, s. 201–207. DOI 10.1016/j.ab.2005.09.041. PMID 16289006.
- ↑ Pryor WA, Stanley JP. Letter: A suggested mechanism for the production of malondialdehyde during the autoxidation of polyunsaturated fatty acids. Nonenzymatic production of prostaglandin endoperoxides during autoxidation. J. Org. Chem.. 1975, s. 3615–7. DOI 10.1021/jo00912a038. PMID 1185332.
- ↑ Farmer EE, Davoine C. Reactive electrophile species. Curr. Opin. Plant Biol.. 2007, s. 380–6. DOI 10.1016/j.pbi.2007.04.019. PMID 17646124.
- ↑ Moore K, Roberts LJ. Measurement of lipid peroxidation. Free Radic. Res.. 1998, s. 659–71. DOI 10.3109/10715769809065821. PMID 9736317.
- ↑ Del Rio D, Stewart AJ, Pellegrini N. A review of recent studies on malondialdehyde as toxic molecule and biological marker of oxidative stress. Nutr Metab Cardiovasc Dis. 2005, s. 316–28. DOI 10.1016/j.numecd.2005.05.003. PMID 16054557.
- ↑ Marnett LJ. Lipid peroxidation-DNA damage by malondialdehyde. Mutat. Res.. 1999, s. 83–95. DOI 10.1016/S0027-5107(99)00010-X. PMID 10064852.
- ↑ Hartman PE, Putative mutagens and carcinogens in foods. IV. Malonaldehyde (malondialdehyde) Environ Mutagen. 1983;5(4):603-7
- ↑ Dourerdjou, P.; Koner, B. C. (2008), Effect of Different Cooking Vessels on Heat-Induced Lipid Peroxidation of Different Edible Oils" Journal of Food Biochemistry, 32: 740–751. DOI:10.1111/j.1745-4514.2008.00195.x
