Malhotky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku Národní přírodní památka č. 702 Malhotky se nachází v katastrálním území obce Nevojice, na pravém svahu údolí Litavy v Brankovické pahorkatině (součást Litenčické pahorkatiny). Výměra činí 9,47 ha, nadmořská výška 240-302 m n.m. Vyhlášena byla rozhodnutím Okresního národní výboru ve Vyškově v roce 1981. Důvodem ochrany jsou teplomilná společenstva stepních trávníků, lesních lemů a lesních porostů. Správu vykonává SCHKO Pálava.

Geologie

Podloží je tvořeno třetihorními vápnitými jíly, slíny a pískovci ždánicko-hustopečského souvrství vnějšího flyše, místy překryté sprašemi a sprašovými hlínami. Z půd je to ve stepní části pararendzina kambizemní a kambizem typická, v lese luvizemě typická.

Flóra

Stepní vegetaci zastupuje ostřice nízká, válečka prapořitá, kostřava žlábkatá, v lesních lemech se vyskytuje kakost krvavý, třemdava bílá, kamejka modronachová či oman vrbolistý. Z hojné skupiny chráněných rostlin je to sasanka lesní, hlaváček jarní, chrpa chlumní, modřenec chocholatý, vstavač vojenský, bradáček vejčitý, zvonek sibiřský, lněnka lnolistá a řada dalších. Krajní mez výskytu na střední Moravě tu má dub pýřitý (šípák). Kromě více než 300 druhů cévnatých rostlin bylo z lokality popsáno 107 druhů hub, např. vzácná špička chudolupenná drobnovýstrusná, penízovka pýřitá světlohlavá, štítovka chudobná, pevník kaštanový, rezavec dubový, hřib přívěskatý či vzácná muchomůrka ježatohlavá. Poprvé v Česku tam byla nalezena helmovka mauretánská.

Fauna

Mezi hmyzem jsou zvláště chráněni svižník polní, chrobák vrubounovitý či zlatohlávek huňatý, zástupce tu mají střevlíčci, chrobáci a řada druhů mravenců. Pro teplomilného kříse Trypetimorpha fenestrata je to nejsevernější lokalita. Motýly zastupuje vřetenuška ligrusová, soumračník černohnědý, modrásek kozincový, okáč ovsový, hnědásek černýšový, pavouky plachetnatkovití, snovačkovití, běžník tmavý, obratlovce ještěrka obecná a užovka hladká, ptáky ťuhýk obecný, pěnice vlašská, žluva hajní či krutihlav obecný.

Odkazy

Literatura

  • KOPŘIVA, Jiří. Chráněná území okresu Vyškov. Vyškov: OkÚ Vyškov - referát životního prostředí, 1999. Neprodejná publikace. 

Externí odkazy