Makoto Ninomijová

Makoto Ninomijová 二宮 真琴
Makoto Ninomijová ve Wimbledonu 2017
Stát	Japonsko Japonsko
Datum narození	28. května 1994 (29 let)
Místo narození	Hirošima, Japonsko
Bydliště	Kóbe, Japonsko
Profesionál od	2011
Držení rakety	pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek	457 334 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	160–139
Tituly	0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění	280. místo (22. února 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů	337–247
Tituly	1 WTA, 20 ITF
Nejvyšší umístění	23. místo (11. června 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2016, 2017)
French Open	finále (2018)
Wimbledon	semifinále (2017)
US Open	1. kolo (2016, 2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 0.84126984126984072018a2018. července 3 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Během US Open 2016

Makoto Ninomijová, japonsky: 二宮 真琴, Ninomija Makoto, (* 28. května 1994 Hirošima) je japonská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala do srpna 2018 jediný titul ve dvouhře a dvacet ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2016 na 280. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2018 na 23. místě. Trénuje ji Keiko Ninomija.

Spolu s krajankou Eri Hozumiovou se probojovaly do finále ženské čtyřhry French Open 2018, v němž je porazil český pár Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková.

V japonském fedcupovém týmu debutovala v roce 2018 základním blokem 1. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Thajsku, v němž s Miju Katovou vyhrály čtyřhru. Japonky zvítězily 3:0 na zápasy. Se stejnou spoluhráčkou pak vyhrály rozhodující debl druhé světové baráže proti Velké Británii a výsledkem 3:2 se Japonsko kvalifikovalo do druhé světové skupiny 2019. Do roku 2019 v soutěži nastoupila k pěti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 5–0 ve čtyřhře.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží dvouhry událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2009, když na turnaji v Hjógu s dotací 10 tisíc dolarů prošla kvalifikačním sítem. V úvodním kole hlavní soutěže pak podlehla krajance Ecuce Kitazakiové ve třech sadách. Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v březnu 2012 na travnaté události Mijazace s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála další krajanku Jumi Mijazakiovou.

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na říjnovém HP Open 2013 v Ósace. Na úvod kvalifikace neuhrála žádný game na českou tenistku Barboru Strýcovou-Záhlavovou. V hlavní soutěži zažila premiéru o rok později ve čtyřhře Japan Women's Open 2014 po boku krajanky Mari Tanakové, s níž odešla poražena v prvním zápase od nejvýše nasazeného sesterského páru Chao-čching a Jung-žan Čanových z Tchaj-wanu.

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála ve čtyřhře Jiangxi International Women's Tennis Open 2016 v čínském Nan-čchangu, když ve finále s Šúko Aojamovou podlehly čínské dvojici Liang Čchen a Lu Ťing-ťing až v rozhodujícím supertiebreaku nejtěsnějším dvoubodovým rozdílem. Premiérový titul vybojovala na tokijském Japan Women's Open 2016. Ve finálovém deblového duelu s Aojamovou zdolaly Britky Jocelyn Raeovou a Annu Smithovou. Do třetího zápasu o turnajové vítězství postoupila v deblové soutěži Malaysian Open 2017, probíhající v Kuala Lumpuru, kde se její spoluhráčkou stala Američanka Nicole Melicharová. V záverečném duelu je však zastavila australská dvojice Ashleigh Bartyová a Casey Dellacquová.

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském deblu Australian Open 2016. Po boku Aojamové nenašly v úvodním kole recept na sedmý nasazený český pár a pozdější finalistky Andreu Hlaváčkovou s Lucií Hradeckou.

V ženské čtyřhře se probojovala do semifinále Wimbledonu 2017, kde se její spoluhráčkou stala Češka Renata Voráčová. Ve třetím kole vyřadily pátou nasazenou dvojici Lucie Hradecká a Kateřina Siniaková a ve čtvrtfinále přešly přes francouzsko-ruský pár Kristina Mladenovicová a Světlana Kuzněcovová. V dramatickém třísetovém boji pak podlehly turnajovým devítkám Čan Chao-čching s Monicou Niculescuovou až v závěru třetí sady poměrem gamů 7–9.

Finále na Grand Slamu

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	2018	French Open	antuka	Eri Hozumiová	Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková	3–6, 3–6

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (1–3 Č)

Čtyřhra: 5 (1–4)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	1.	7. srpna 2016	Nan-čchang, ČLR	tvrdý	Šúko Aojamová	Liang Čchen Lu Ťing-ťing	6–3, 6–7(2–7), [11–13]
Vítězka	1.	12. září 2016	Tokio, Japonsko	tvrdý	Šúko Aojamová	Jocelyn Raeová Anna Smithová	6–3, 6–3
Finalistka	2.	5. března 2017	Kuala Lumpur, Malajsie	tvrdý	Nicole Melicharová	Ashleigh Bartyová Casey Dellacquová	6–7 (5–7) , 3–6
Finalistka	3.	13. ledna 2018	Hobart, Austrálie	tvrdý	Ljudmila Kičenoková	Elise Mertensová Demi Schuursová	2–6, 2–6
Finalistka	4.	10. června 2018	French Open, Paříž, Francie	antuka	Eri Hozumiová	Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková	3–6, 3–6

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments	80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments	60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments	25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments	10 000 $ tournaments

Dvouhra: 3 (1–2)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	18. března 2012	Mijazaki, Japonsko	tráva	Jumi Mijazakiová	6–0, 6–7(5–7), 6–0
Finalistka	1.	24. května 2015	Karuizawa, Japonsko	tráva	Miju Katová	6–7(5–7), 7–5, 1–6
Finalistka	2.	10. srpna 2015	Kimčchon, Jižní Korea	tvrdý	Lee So-ra	2–6, 3–6

Čtyřhra (20 titulů)

č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	27. listopadu 2011	Tojota, Japonsko	koberec (h)	Riko Sawajanagiová	Caroline Garciaová Michaëlla Krajiceková	bez boje
2.	15. června 2013	Buchara, Uzbekistán	tvrdý	Eri Hozumiová	Angelina Gabujevová Veronika Kapšajová	3–6, 7–5, [10–8]
3.	23. června 2013	Tokio, Japonsko	tvrdý	Juka Moriová	Kumiko Iidžimová Akiko Jonemurová	6–4, 6–3
4.	8. září 2013	Noto, Japonsko	tráva	Eri Hozumiová	Kazusa Itová Juka Moriová	6–4, 6–4
5.	19. října 2013	Makinohara, Japonsko	tráva	Eri Hozumiová	Niča Lertpitaksinčajová Peangtarn Plipuečová	6–1, 6–2
6.	2. června 2014	Tokio, Japonsko	tvrdý	Mana Ajukawová	Jurina Košinová Akiko Omaeová	3–6, 6–4, [10–4]
7.	30. června 2014	Kimčchon, Jižní Korea	tvrdý	Choi Ji-hee	Han Na-lae Yoo Mi	6–3, 7–6(8–6)
8.	13. září 2014	Kjóto, Japonsko	tvrdý (h)	Kjóka Okamurová	Ajaka Okunová Mičika Ozekiová	6–3, 6–3
9.	22. listopadu 2014	Tojota, Japonsko	koberec (h)	Eri Hozumiová	Šúko Aojamová Džunri Namigatová	6–3, 7–5
10.	2. ledna 2015	Hongkong, ČLR	tvrdý	Mana Ajukawová	Tchang Chao-čchen Jie Čchiou-jü	7–6, 2–6, [10–7]
11.	28. března 2015	Čchüan-čou, ČLR	tvrdý	Eri Hozumiová	Hiroko Kuwatová Džunri Namigatová	6–3, 6–7(2–7), 10–2
12.	17. května 2015	Kurume, Japonsko	tvrdý	Riko Sawajanagiová	Eri Hozumiová Džunri Namigatová	7–6(12–10), 6–3
13.	24. srpna 2015	Cukuba, Japonsko	tvrdý	Lee Ya-hsuan	Niča Lertpitaksinčajová Peangtarn Plipuečová	7–6(7–4), 6–7(2–7), [6–10]
14.	24. října 2015	Hamamacu, Japonsko	tráva	Mana Ajukawová	Kanae Hisamiová Kotomi Takahatová	0–6, 6–3, [10–4]
15.	21. listopadu 2015	Tokio, Japonsko	tvrdý	Šúko Aojamová	Eri Hozumiová Kurumi Narová	3–6, 6–2, [10–7]
16.	26. března 2016	Čchüan-čou, ČLR	tvrdý	Šúko Aojamová	Lu Ťing-ťing Čang Jü-süan	6–3, 6–0
17.	16. dubna 2016	Šen-čen, ČLR	tvrdý	Šúko Aojamová	Liang Čchen Wang Ja-fan	7–6(7–5), 6–4
18.	28. května 2016	Inčchon, Jižní Korea	tvrdý	Han Sung-hee	Kamonwan Buajamová Lee Pei-chi	6-3, 6-1
19.	30. července 2016	Wu-chan, ČLR	tvrdý	Šúko Aojamová	Čang Kchaj-čen Tuan Jing-jing	6–4, 6–4
20.	28. října 2017	Liou-čou, ČLR	tvrdý	Chan Sin-jün	Jacqueline Caková Laura Robsonová	6–2, 7–6(7–3)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Makoto Ninomiya na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Makoto Ninomijová na Wikimedia Commons
• Makoto Ninomijová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Šablona:ITF female profile

Portály: Tenis