Magdalena z Hohensteinu
| Magdalena z Hohensteinu | |
|---|---|
| těšínská kněžna a baronka z Hohensteinu | |
 | |
| Doba vlády | 1625 – 1653 |
| Narození | 1624 - 1626 Těšín |
| Úmrtí | 1661 |
| Manžel | Bernard Rudzští z Rudz |
| Rod | Těšínští Piastovci |
| Dynastie | Piastovci |
| Otec | Fridrich Vilém Těšínský |
| Matka | neznámé - měšťanka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
(Marie) Magdalena z Hohensteinu (narozena mezi roky 1624–1626, zemřela okolo roku 1661)[1], kněžna z rodu Piastovců a baronka z Hohensteinu. Byla dcerou posledního těšínského knížete z rodu Piastovců – Fridricha Viléma Těšínského (9. listopad 1601 – 19. srpen 1625, Kolín nad Rýnem, Německo), který vládl od roku 1617 do roku 1625, a neznámé měšťanky z Těšína.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v posledním roce života svého otce, nebo až po jeho smrti. Byla křtěná jako Marie Magdaléna, toto jméno se dávalo obvykle dcerám narozených z církví neposvěcených svazků. Byla schovankou své tety Alžběta Lukrécie Těšínská (1559–1653), která se postarala o její vzdělání a výchovu. Díky její výchově a péči ji císař Ferdinand III. Habsburský dne 12. dubna 1640[2] legitimizoval jako Magdalénu. O měsíc později 8. května 1640 ji udělil titul baronky a přídomek z Hohensteinu. Dne 16. května 1640 jí bylo do pozemkových knih zapsáno držení panství Hohenstein. O celé události písemně informoval princ Karel Eusebius z Lichtenštejna Alžbětu Lukrécii Těšínskou, listem sepsaným ve Vratislavi dne 6. července 1640. Dne 10. července 1640 je o tomto informován také hejtman Krnovského knížectví a je mu doručen patřičný rodokmen.
Ve stejný den byl tento přídomek udělen také Václavu Gottfriedu, nemanželskému synovi Adama Václava Těšínského (1574–1617) a šlechtičnou Markétou Kostlachównou (okolo roku 1584 – 3. leden 1617, Těšín), někdy je psána také jako Koschlieg, Koslig, Kosslig a Koschlinger[3], tou dobou již zesnulou. C. a k. archív ve Vratislavi má k nemanželským dětem posledních piastovský knížat poznámku: "Unächte Kinder des Herzog!"[2], tedy: "Nechtěné děti vévody!"
Manželství[editovat | editovat zdroj]
Magdaléna byla dvakrát vdaná. První sňatek byl uzavřen v roce 1643 v Těšíně, za přičinění její tety Alžběty Lukrécie Těšínské. Její manžel byl dvorský maršálek Kašpar (Kasper) Tluk z Tošanovic[4]. Rod Tluků z Tošanovic se ve Slezsku vyskytuje od první poloviny 15. století.[5][6]
Po smrti prvního manžela, se provdala za Bernarda Rudzkého z Rudz (Rudze, Polsko) a na Rudicích (obec Rudice, dnes Rudzica, Polsko). Sňatek byl uzavřen 11. června 1659 v Těšíně. V roce 1661 se narodila dcera Eva Dorota.[7]
Otcem Bernarda byl Mikuláš starší II. Rudzký z Rudz († 1658) a na Velkých Horkách (Górki Wielkie, Polsko), Chotěbuzi a Lhotě (Zpupná Lhota). Zemřel 14. května 1658, byl pohřben v Těšíně, jeho náhrobník[8] je k vidění v kostele sv. Maří Magdaleny[9].
Šlechtický titul[editovat | editovat zdroj]
Udělený šlechtický titul baronky byl omezený, tedy bez práva nabývat statky.[10]
V originále je psána jako Freiin von und zu Hohenstein.
Erb[editovat | editovat zdroj]
Baronce byl přidělen erb, který lze popsat takto: Modrý štít se zlatým korunovaným orlem, hlava je otočena na pravou stranu, orel je bez pravého křídla, s otevřeným zobákem a červeným jazykem, jeho hruď je probodnuta bílým šípem zleva doprava směrem nahoru, z rány stříká krev. Nad štítem je červená knížecí korunka. V klenotu je koruna, nad ní je orel, který je reverzně otočen oproti orlovi se štítu. Přikryvadla zlato-modrá.
Jde o erb, který je podobný knížecímu erbu vévodů z Horního Slezska, který lze popsat takto: korunovaný zlatý orel na modrém štítě, se samotným pravým křídlem. Tím je zde naznačen úmysl vyjádřit nelegitimní sestup.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Piastovci těšínští, s. 92
- ↑ a b Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch-Schlesiens. camea2.svkos.cz [online]. Digitální knihovna MSK [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Těšínsko :: Slezské a kladské mince. slezske-mince.webnode.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Oficiální stránky obce Horní Tošanovice. www.hornitosanovice.cz [online]. [cit. 2019-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-27.
- ↑ Genealogické poznámky k rodu Tluků z Tošonovic. Část 1; 2 / Stibor, Jiří - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2019-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Tlukové z Tošonovic (dokončení) / Stibor, Jiří - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2019-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Magdalena Piastovci - - Oficiální stránky Města Český Těšín [online]. [cit. 2019-01-24]. Dostupné online.
- ↑ DIGITÁLNÍ KNIHOVNA. Noviny Těšínské. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Maří Magdaleny, Cieszyn. Hrady.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Těšínsko, 23.6.2005 Číslo 1. camea2.svkos.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-25.