Tlukové z Tošanovic
| Tlukové z Tošanovic (Tluk von Tessinowitz) | |
|---|---|
 | |
| Země | Těšínské Slezsko |
| Zakladatel | Vincenc |
| Mytický zakladatel | Vincenc z Tošanovic |
| Rok založení | 14. století |
| Konec vlády | Konec 18. století |
| Poslední vládce | ?? |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tlukové z Tošanovic[1] byli starým slezským rodem, patřili mezi pevně usazené rody[2] v Těšínském knížectví. Někdy jsou psáni jako pánové z Tošonovic, Tošinovice, Tessinowitz.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Legenda[editovat | editovat zdroj]
Podle legendy se odkazovali na staropolské rody, které měly erb známý jako Rawicz I. - Tento erb byl používaný v Polském království, v Těšínském knížectví, Rakousku-Uhersku a na území Svaté říše římské.
Písemné zmínky[editovat | editovat zdroj]
Tento rod je ve Těšínském Slezsku písemně doložen ke vsi Tošanovice (Dolní Tošanovice), která v létech 1302–1315 připomínána v soupisu desátků biskupství vratislavského. V roce 1316 je zde zapsán jistý Vincenc z Tošanovic.[3]
V dějinách je nejvíce znám Zikmund Tluk z Tošanovic, který v roce 1533 koupil za 230 tolarů ves Třanovice od vratislavského kanovníka Kašpara Čela (Kacper Czelo z Czechowic) z Čechovic (Czechowice, Polsko). Jeho syn Kašpar II. se stal po smrti poslední těšínské kněžny Alžběty Lukrécie Těšínské († 1653) prvním regentem statků těšínské komory.[4]
Členové rodu[editovat | editovat zdroj]
Rod Tluků byl velmi rozvětven. Genealogický průzkum provedl v roce 1994 Jiří Stibor a publikoval jej v odborném časopise Těšínsko.[5][6] Členové tohoto rodu byli jak katolického vyznání, tak evangelického.
(řazeno chronologicky)
Tlukové na Dolních Tošanovicích[editovat | editovat zdroj]
1520–1533 Jan Tluk, také vlastnil Vojkovice
1540–1575 Zikmund Tluk. Měl syny: Jakuba, Kašpara, Stanislava, Balcara, Melichara, Buriana a Václava.
1593 Melichar Tluk
1598 Kašpar Tluk
1591–1604 Václav Tluk, jeho manželkou byla Barbora Prakšická ze Zástřizl.
Tlukové na Vojkovicích[editovat | editovat zdroj]
1520–1533 Jan Tluk, také vlastnil Dolní Tošanovice
Tlukové na Horních Tošanovicích[editovat | editovat zdroj]
1533 Kašparu Tluk, Kašpar II. Tluk
1602 Bohuš Tluk z Tošanovic
1619 Jan st. Tluk
1665 Kašpar Tluk
1756 Josef Ignác Tluk a jeho manželka byla Josefa Křídlovská z Křídlovic
Tlukové na Domaslavicích[editovat | editovat zdroj]
1564 Zikmund Tluk
Po roce 1600 Anna Marklovská z Žebráče, vdova po Jakubu Tlukovi.[7]
Tlukové v Třanovicích[editovat | editovat zdroj]
Před rokem 1568 Fridrich Alexandr Tluk
Po roce 1568 Jiřík Tluk
1598–1604 Burian s manželkou Annou Rouseckou z Ejvaně[8] a Stanislav Tluk
1673 Fridrich Alexandr Tluk, jeho manželkou byla Ludmila Zajíčková z Hošťálkovic.
1681 Jiří Rudolf Tluk (bratr Fridricha Alexandra). Pak jeho synové Ondřej, Antonín, Kašpar a Bohumír Tlukové
1705 Kašpar Tluk
1717 Bohumír Tluk, jeho manželkou byla Františka Wipplarová z Ušic.[9]
Tlukové na Dolním Těrlicku[editovat | editovat zdroj]
1742 Karel Max Tluk
Tlukové v Prostředních Tošanovicích[editovat | editovat zdroj]
1752–1754 Jan Rudolf Tluk, jeho manželka byla Anna Harasovská z Harasova.[10]
Erb[editovat | editovat zdroj]
Rawicz I.[editovat | editovat zdroj]
Základní popis erbu byl: Na stříbrném poli je zlatá miska s třemi červenými růžemi s listy, nebo i bez. V klenotu pak taktéž miska s třemi růžemi. Přikryvadla jsou červená.
Tlukové[editovat | editovat zdroj]
Erb je obvykle popisován takto: V modrém štítu je proutěný koš, ze kterého vyrůstá devět zlatých klasů. V klenotu jsou tři pštrosí pera, červené barvy. Přikryvadla jsou červeno-zlatá.[11]
Někdy je vyobrazen se záměnou:[12]
- proutěný koš za zlatý škopek
- klasy za zelené stonky s devíti stříbrnými květy lilií
- červená pera za pera v modré, červené a zlaté barvě
- červeno-zlatá přikryvadla za modro-zlatá
Majetek[editovat | editovat zdroj]
(řazeno chronologicky)
Dolní Tošanovice: od roku 1445[13]
Tvrz v Dolních Tošanovicích: od roku 1445, v 19. století přestavěna na Zámek Dolní Tošanovice.
Ves Vojkovice: okolo roku 1520[14]
Dolní Třanovice: asi od roku 1533[15]
Prostřední Tošanovice: 1752
Zámek Rychvald (Starý dvůr): v 17. století[19]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Rawicz II. -
Erb rodu Tluků
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Po stopách Slezských písní Petra Bezruče, strana 33. camea2.svkos.cz [online]. Digitální knihovna MSK [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-26.
- ↑ Práva a zřízení zemské Knížectví těšínského. Těšínsko [online]. Muzeum Těšínska [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Kroniky a kronikáři našeho regionu - Horní Tošanovice. Frýdecko-místecký a Třinecký Deník. 15.3.2009. Dostupné online [cit. 2019-01-26].
- ↑ Hlas: list československé strany lidové, ročník 1947, číslo 247. camea2.svkos.cz [online]. Digitální knihovna MSK [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-26.
- ↑ Genealogické poznámky k rodu Tluků z Tošonovic. Těšínsko, 1994, číslo 3 [online]. Muzeum Těšínska [cit. 2019-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-29.
- ↑ Genealogicke poznámky k rodu Tluků z Tošonovic (2. ČÁST). Digitální archív MSK [online]. Muzeum Těšínska [cit. 2019-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-30.
- ↑ zámek Dolní Domaslavice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Erbovník R rodů. heraldikus.wz.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-21.
- ↑ Erbovník W rodů. heraldikus.wz.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-21.
- ↑ hrobka rodu Harasovských z Harasova, Horní Domaslavice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Erby slezské šlechty. www.dokumentyslaska.pl [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Erbovník T rodů. heraldikus.wz.cz [online]. [cit. 2019-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-21.
- ↑ Oficiální stránky obce Horní Tošanovice. www.hornitosanovice.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-27.
- ↑ Vojkovice. www.eurobeskydy.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Historie obce. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Hnojník - Historie obce. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Založení | Obec Hnojník [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ OBEC-DOBRATICE. Začátek Kroniky – Obec Dobratice [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ MAJOVYHONZIK. Majovyhonzik - obyčejné neobyčejným pohledem [online]. 2011-05-07 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SZERSZNIK, Leopold: Scuta nobilium Ducatus teschinensis (manuscript, cca 1810), p. 88. Biblioteka Cieszyńska (Cieszyn, PL), sign. DD V 38.
- STIBOR, Jiří, Těšínsko - Genealogické poznámky z rodu Tluků z Tošenovic, Ročník 37, č. 3 (1994), strana 6-9
- STIBOR, Jiří, Těšínsko - Genealogické poznámky z rodu Tluků z Tošenovic, Ročník 37, č. 4 (1994), strana 13-17
- STIBOR, Jiří, Těšínsko - Genealogické poznámky z rodu Tluků z Tošenovic (dokončení), Ročník 38, č. 4 (1995), strana 1-8