Městský hřbitov ve Vrchlabí
| Městský hřbitov ve Vrchlabí | |
|---|---|
_-_church_of_St._Augustin_(view_from_cemetery).jpg) Pohled od hřbitova na kostel svatého Augustýna | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Vrchlabí |
| Zeměpisné souřadnice | 50°37′40,84″ s. š., 15°36′11,27″ v. d. |
 | |
| Specifikace | |
| Náboženství | křesťanství, evangelicismus |
| Výstavba | 1805 |
| Datum posvěcení | 1805 1. listopad 1880 (druhá část) |
| Rozloha | 26 693 m² |
| Odkazy | |
| Oficiální web | hřbitov na webu města [1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městský hřbitov ve Vrchlabí se nachází ve městě Vrchlabí, západně od klášterního kostela svatého Augustina.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původní pohřebiště leželo u starého jednolodního gotického kostela (předchůdce kostela svatého Vavřince). Poté, co přestával prostorově stačit, byl hřbitov od roku 1805 přesouván na současné místo.
Severní část hřbitova se rozrůstala ve třech etapách. První část byla založena roku 1805, druhá byla vysvěcena 1. listopadu 1880 a třetí díl byl založen roku 1907, kdy město přikoupilo pozemek od Aloisie z Černínu. 20. června 1907 byla vysázena lipová alej v nejmladší horní části hřbitova.
Roku 1910 byla vystavěna židovská část hřbitova. Během období protektorátu byl židovský hřbitov devastován, avšak byl ušetřen. 9. května 1945 zde gestapo popravilo a pohřbilo šest ruských zajatců. Židovský hřbitov zanikl po druhé světové válce, kdy město prodalo náhrobky a místo zplanýrovalo, aby uvolnilo prostor pro urnový háj.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Hřbitov je komponován v osové souměrnosti. Jeho centrem je litinový kříž z roku 1880, na kterém nalezneme německý nápis:
„Wer zu mir kommt, den werde ich nicht verstoßen“ („Kdo ke mně přichází, toho nevyženu“)
Na podstavci najdeme citáty z evangelií svatého Jana a Matouše. Hřbitov lze rozdělit na starší severní část s tradičními hroby a hrobkami a mladší jižní se zaniklým židovským hřbitovem a urnovým hájem.
V nejstarší části hřbitova (1805–1830) stojí raně klasicistní hroby a hrobky, v prostřední části (1830–1900) se zachovalo větší množství pozdně klasicistních a eklekticistních staveb. Nejnovější část hřbitova (1900–1945) obsahuje hroby ve stylu art deco, kubismu, secese, neorenesance a neogotiky.
Je zde také památník obětem dvou světových válek. Původně byl pouze obětem války první světové války, avšak 9. května 1945 zde byli pohřbeni gestapem popravení sovětští vojáci. Zřejmě tu našli místo posledního odpočinku i sovětští strážní z firmy Lorenz, pozdější Tesly. Našli zde prý několik sudů označených lebkou a zkříženými hnáty, které obsahovaly metylalkohol, po jehož požití zemřeli. Celkem by zde měly spočívat ostatky 22 sovětských vojáků.[2][3]
Pomník obětem válek[4] a soubor hrobek rodin Kostial, Rotter a Jerje[5] jsou chráněny coby kulturní památky.
Hroby nejznámějších osobností[editovat | editovat zdroj]
- David Ettel – papírník, vážený občan, otec Josefíny Kablíkové
- Kleofáš Hollman (1865–1924) – stavitel, architekt, pozdější starosta města
- Ignác Theodor Petera (1840–1904) – zakladatel automobilového průmyslu ve Vrchlabí
- Wilibald Jerie starší (1819–1895) – továrník, poslanec Českého zemského sněmu, mecenáš
- Josefína Kablíková – botanička, lékárnice[pozn. 1]
- Guido Priesel (1890–1918) – průkopník létání a letectví
- Guido Rotter – propagátor lyžování, textilní podnikatel, první prezident Rakouského lyžařského svazu
- Karl Sirowatka – podnikatel, obchodník, propagátor lyžování
- Wenzel Weber (1824–1888) – vrchlabský děkan, poslanec Českého zemského sněmu
- Pavel Wonka (1953–1988) – disident, poslední politický vězeň v Československu, který zemřel ve vězení
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu městský hřbitov ve Vrchlabí na Wikimedia Commons
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Navštěvovali ji Jan Evangelista Purkyně a malíři Josef a Quido Mánesové. Quido ji v roce 1848 zvěčnil na vycházce nedaleko Sněžných jam.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vrchlabí | Detail hřbitova | Databáze historických hřbitovů. cimiterium.cz [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Hřbitovní stezka "Za pamětí Vrchlabí": Významné osobnosti města: Turistický portál Vrchlabí. www.mestovrchlabi.cz [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11.
- ↑ Ivo Šťastný, Ing. František Jedlička. Pomník Obětem 1. a 2. světové války a vojákům Rudé armády [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-09-07]. Dostupné online.
- ↑ Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 40758/6-3737 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
- ↑ Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 103873 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).