Mája Čapková-Oktávcová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mája Čapková-Oktávcová
Narození8. dubna 1888
Chomutov
Úmrtí1. prosince 1966 (ve věku 78 let)
Redondo Beach
Povoláníduchovní a knihovnice
Národnostčeská
Manžel(ka)Norbert Fabián Čapek
DětiLubor Čapek
RodičeFranz Oktávec, Anna Oktávcová-Laburdová
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mája Čapková-Oktávcová[1][2] v matrice Marie Veronika (8. dubna 1888 Chomutov[3]1. prosince 1966 Redondo Beach v USA) byla česká unitářská duchovní, překladatelka.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mája byla prvorozenou dcerou Františka Oktávce z Kasejovic, chomutovského hodináře a zlatníka[4], a Anny (rozené Laburdové) z Humpolce. Měla celkem sedm sourozenců: Annu (*1890), Františku (*1892), Miladu (*1893), Karla (*1894), Jindřicha (*1896), Františka (*1897) a Josefa (1899–1899).

Mája docházela v Chomutově na soukromou dívčí školu, kterou vedla kongregace sester řádu sv. Kříže.

Roku 1907 se rodina odstěhovala do New Yorku. Mája vystudovala knihovnictví na Kolumbijské univerzitě, prestižní vysoké školy náležící k Ivy League, a pracovala ve Webster Free Library, pobočce Newyorské knihovny, kde vybudovala oddělení se slovanskou literaturou. Tam se seznámila s baptistickým kazatelem Norbertem Čapkem[1], za kterého se dne 23. 6. 1917 provdala a stala se tak jeho třetí ženou, což obnášelo i fakt, že pak pečovala o jeho devět dětí z předchozích svazků. Z manželství se narodil jejich syn Lubor (1918 Newark – 1994 USA).[4]

Mája Čapková se v USA angažovala v různých ženských spolcích a v aktivitách podporujících československý exil v čele s T. G. Masarykem.

Do ČSR se manželé vrátili roku 1921. Mája se stala první českou neordinovanou unitářskou duchovní.[2] Věnovala se unitářské duchovenské práci, především charitativní, pastorační a osvětové činnosti. Založila Alianci unitářských žen, pro niž připravovala programy s duchovním a kulturním obsahem. Také založila poradnu pro mladé matky, v níž mohly dostat radu, jak pečovat o děti a plánovat čas v domácnosti, aby jim zbyl prostor pro sebevzdělávání.[4]

V Praze I bydlela rodina Čapkových na adrese Karlova 8, kde i k roku 2024 sídlí Náboženská společnost českých unitářů. Na téže adrese také Mája provozovala vegetariánskou stravovnu.[4]

Udržovala styky se zahraničními unitáři, zúčastnila se též mezinárodních kongresů unitářů a náboženských liberálů. Byla spoluautorkou tzv. Květinové slavnosti, která je dnes společným symbolickým obřadem ve světě působících unitářů. Roku 1928 přeložila české národní pohádky do angličtiny.

Po mnichovské dohodě působila v Československém červeném kříži a v organizaci České srdce. V únoru 1939 se vrátila do USA, kde žil syn Lubor a další příbuzní. Během války byl pak její manžel v březnu 1941 zatčen gestapem a v říjnu 1942 zabit v Dachau. O jeho smrti se ovšem dozvěděla až po osvobození Československa.[4]

V USA byla nejdříve administrativní sílou v AUA (American Unitarian Association) a později unitářskou reverendkou v New Bedfordu v Massachusetts (1940–1943). Od roku 1944 působila v organizaci UNRRAEgyptě, kde v pouštním táboře u Káhiry pomáhala válečným uprchlíkům. Po návratu do ČSR vnímala zásadně změněné politické poměry, a proto zbytek života dožila v USA.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Překlad[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 59. 
  2. a b LOVČÍ, Radovan. Ženy a unitářství. Tvůrčí život časopis českých unitářů. Roč. 9, čís. 2, s. 27–35. 
  3. Archivní vademecum SOA v Litoměřicích. vademecum.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. 
  4. a b c d e LOVČÍ, Radovan. Mája Veronika Čapková. Památky, příroda, život: zpravodaj Vlastivědného muzea v Chomutově. 2013, roč. 45, čís. 2, s. 5–[33]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 24–26.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]