Lukavac
| Lukavac | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°32′ s. š., 18°32′ v. d. |
| Nadmořská výška | 252 m n. m. |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| Entita | Federace Bosny a Hercegoviny |
| Kanton | Tuzlanský |
  Lukavac | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 337 km² |
| Počet obyvatel | 46 731 |
| Hustota zalidnění | 138,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 75300 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lukavac (v srbské cyrilici Лукавац) je město v Tuzlanském kantonu na severu Bosny a Hercegoviny. Rozkládá se v údolí řeky Spreča ve směru hlavních dopravních tahů mezi městy Doboj a Tuzla, a to v blízkosti Modračského jezera. V současné době je Lukavac v Bosně a Hercegovině znám především díky dolům a těžkému průmyslu.
Lukavac je centrem stejnojmenné općiny. V současné době má okolo patnácti tisíc obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původ názvu města není do dnešních dob zcela dostatečně doložen, datuje se nejspíše do 17. století. Nedaleká vesnice Bokovići byla poprvé připomínána v roce 1512. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1528, kdy existoval Gornji Lukavac a Donji Lukavac. V roce 1644 se ještě objevil název Paša Lukavac, který nejspíše odkazuje na původního (tureckého) vlastníka, nebo vlivného člověka, který v místě žil a působil. Označení Lukavac odkazuje na lukavého, tj. zlého člověka. V roce 1885 sčítání lidu zmiňuje existenci Srbského Lukavce a Tureckého Lukavce, tj. samostatné pravoslavné a muslimské části. Rakousko-Uhersko zde vybudovalo továrnu na výrobu uhličitanu amonného, což odstartovalo průmyslový rozvoj sídla. V roce 1895 zde žilo celkem 477 obyvatel. Její oficiální název zněl Bistarac-Fabrika.
V roce 1930 byl otevřen místní katolický kostel svatého Antonína Paduánského, jehož projekt vypracoval český architekt působící v tehdejší Jugoslávii, Karel Pařík.
Rozvoj Lukavace nastal až po druhé světové válce V Lukavaci byl zmodernizován a rozšířen průmysl zpracování cementu po druhé světové válce a vybudována koksovna. Bytová výstavba zde byla rozsáhle realizována po roce 1958. Intenzivní průmysl nicméně vedl k značným ekologickým škodám, v okolí Lukavace se nachází lokality s největší ekologickou zátěží v celé Bosně a Hercegovině.[1],
Lukavac má rovněž i význam z hlediska turistiky, ubytovací zařízení se nachází na břehu Modračského jezera.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Lukavacem prochází trať Doboj–Tuzla. Jihozápadně od města probíhá ve stejném směru silnice celostátního významu. Z průmyslových závodů na okraji Lukavace směřuje přes Modračské jezero nákladní lanová dráha.
Lukavac je plánované město a má pravidelnou uliční síť, v níž jednotlivé ulice svírají většinou pravý úhel.
Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]
V Lukavaci stojí poliklinka (bosensky Dom zdravlja Lukavac)
Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Asim Bajarić, zpěvák
- Mirko Kokotović, fotbalista
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 'Bosanski černobili': Toksični otpad u BiH. Slobodna Evropa [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. (srbsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lukavac na Wikimedia Commons
