Literární noviny
Literární noviny jsou český kulturně-politický měsíčník.[1] Časopis s tímto názvem vychází od roku 1927[2] s několika přestávkami do roku 1967 a od roku 1990 až do současnosti.
Historie
Jeho první číslo vyšlo v roce 1927. V šedesátých letech měly Literární noviny (od č. 23/1964 list řídil a za redakci odpovídal Milan Jungmann)[3][4] velký vliv na postupnou liberalizaci československé společnosti. Na podzim roku 1967 se vedení KSČ pokusilo zpomalit (nebo zastavit) liberalizaci a vydávání Literárních novin zastavilo. Tím v podstatě vyprovokovalo střet s liberálním křídlem ÚV KSČ (k němuž se připojila část stalinistů nespokojených s vedením Antonína Novotného). Vydávání Literárních novin bylo během šedesátých let celkem třikrát přerušeno. Administrativním zásahem v roce 1967, rozhodnutím redakce v souvislosti s invazí ze srpna 1968 a definitivně pak v květnu 1969. Literární noviny jakožto Týdeník Svazu československých spisovatelů v roce 1968 vycházely pod názvem Literární listy, na přelomu let 1968–1969 pak jako Listy. Literární noviny byly jednou z důležitých platforem intelektuální diskuse v 60. letech, včetně období pražského jara. Na tradici Literárních novin navázaly exilové Listy, časopis československé socialistické opozice vedený Jiřím Pelikánem, nyní vycházející v ČR (www.listy.cz).
Obnovení po roce 1989
Ač název ukazuje na literární časopis, podstata tradice Literárních novin spočívala spíše v účasti spisovatelů a intelektuálů na společenské diskusi a v pojetí literatury jako živého společenského organismu, který úzce souvisí s ostatními uměními, vědami a politikou. Literární noviny byly obnoveny po takzvané sametové revoluci v listopadu 1989. První dva ročníky vycházely jako příloha Lidových novin. Od roku 1992 vycházejí samostatně. Po Společnosti pro Literární noviny převzalo v polovině roku 2007 vydávání listu brněnské Centrum pro média a demokracii. Od února 2009 bylo vydavatelem o. s. Právo, solidarita a informace vedené Janem Mládkem, které předalo téhož roku vydávaní firmě Litmedia. Následně opustila list většina redaktorů a dalších zaměstnanců, převládajícím důvodem byla neochota spolupracovat s bývalými agenty komunistických tajných služeb.
Majoritním vlastníkem je Miroslav Pavel, ředitel Československé televize v období 27. 11. 1989 - 10. 1. 1990, šéfredaktorem byl Zbyněk Fiala, evidovaný jako agent Státní bezpečnosti s krycím jménem Oto (soud rozhodl, že byl evidován neoprávněně), redaktorem Aleš Bluma – dlouholetý agent Státní bezpečnosti s krycími jmény Historik, André a Trnka, a dopisovatelem Oskar Krejčí – další dlouholetý agent Státní bezpečnosti s krycími jmény Oskar a Kaláb).
Během devadesátých let převládlo zaměření spíše na literaturu v akademičtějším slova smyslu. Po nástupu spoluzakladatele Hnutí DUHA a šéfredaktora společensko-ekologického časopisu Sedmá generace Jakuba Patočky do čela redakce se noviny rozšířily o akcent ekologicko-politický a často i radikální tón komentářů na tomto poli vyvolával četné kontroverze. V roce 2004 na protest proti malému zájmu Jakuba Patočky o řízení časopisu opustilo jeho redakci jedenáct redaktorů.[5] Jakub Patočka nicméně ve funkci šéfredaktora setrval až do konce roku 2009.
Od roku 2001 patřila mezi mecenáše Literárních novin Nadace Michaela Kocába na podporu literatury.[6]
Ekonomické problémy
Od ledna 2014 vycházejí jako měsíčník. V roce 2016 nebyla Literárním novinám poskytnuta dotace, majitel reagoval zvýšením ceny na 59 Kč. Majitel zároveň uvedl, že je titul od okamžiku převzetí neustále vysoce ztrátový (i přes dotace v minulých letech). Za rok 2014 uvádí ztrátu 5,5 milionu Kč, 2013 skoro 8 milionů, roce 2012 8 milionů, v letech 2011 a 2010 rekordních 11 milionů a za rok 2009 to bylo 5 milionů. Kumulovaná ztráta z vydávání Literárních novin v letech 2009 až 2014 tak činila cca 50 milionů Kč.[7]
Neudělení dotace Ministerstva Kultury komentovala Odborná komise odboru umění, literatury a knihoven zdůvodnila tím, že "Literární noviny nejsou již dávno časopisem literárním, jejich název je zavádějící a obsahově jej nelze zařadit mezi zde podporovaná periodika. Tradice, ke které se časopis svým názvem hlásí, zde není již dlouho naplňována."
Dnes se Literární noviny věnují převážně politickým, ekonomickým a obecně společenským tématům. Zrušena byla zvláštní příloha Nové knihy. Mezi přispěvatele týdeníku patří či patřili například Tereza Spencerová, Aleš Bluma, Zbyněk Fiala, Josef Brož nebo Petr Bílek.
Reference
- ↑ Předplatné [online]. literarky.cz [cit. 2015-09-12]. Dostupné online.
- ↑ LITERÁRNÍ NOVINY (1) 1927-51 http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=151&hl=Liter%C3%A1rn%C3%AD+noviny+
- ↑ Milan JUNGMANN http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=400
- ↑ LITERÁRNÍ NOVINY (2) 1952-67 http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1286
- ↑ Viz zpráva českého vysílání BBC.
- ↑ Oficiální životopis Michael Kocába na vlada.cz
- ↑ MEDIA, News. Literární noviny zdražují, nedostaly státní dotaci. Médiář. Dostupné online [cit. 2017-04-06].
Externí odkazy
- webové stránky Literárních novin
- Slovník české literatury
- Digitalizovaný archiv časopisů Ústavu pro jazyk český AV ČR (LtN 1927–1951, LtN 1952–1968, Listy 1968–1969, Literární listy 1968, 1970, LtN 1990–2006)
- archív LtN 2007–2009
- Listy (1971–), Listy (on-line) (archív 2003–2011)
- Deník Referendum (2009–)
- Kulturní noviny (2009–)
