Ladislav Valníček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ladislav Valníček
Narození21. února 1921 nebo 9. února 1921
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí20. září 1987 (ve věku 66 let)
Litoměřice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníLitoměřice
městský hřbitov Litoměřice
NárodnostČeši
Povolánívoják
OceněníČeskoslovenská medaile Za chrabrost před nepřítelem
Hvězda 1939–1945
Hvězda Atlantiku
Hvězda za Francii a Německo
Pamětní medaile československé armády v zahraničí
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob Ladislava Valníčka v Litoměřicích

Ladislav Valníček (9. února 1921 Brno20. září 1987 Litoměřice) byl československý příslušník 311. československé bombardovací perutě Royal Air Force.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodina Ladislava Valníčka pocházela z Litoměřic. Narodil se v Brně jen proto, že zde jeho matka byla na návštěvě u příbuzných.[2] Vyrůstal v Litoměřicích a poté vystudoval průmyslovou školu v Praze. V roce 1938 byl v Litoměřicích napaden skupinou německých Hitlerjugend,[3] proto hned po začátku druhé světové války vstoupil do odboje a odešel přes Maďarsko, Jugoslávii, Turecko a další země do Francie, kde vstoupil do pěší jednotky, v niž setrval první rok druhé světové války. V roce 1941 vstoupil do Royal Air Force, kde se stal příslušníkem 311. československé bombardovací perutě ve funkci palubního střelce. V letech 1943 a 1944 se účastnil 24 operačních letů.[2]

Po válce se vrátil do Litoměřic, kde pracoval v tchánově firmě. V roce 1950 byl ve vykonstruovaném procesu komunistickým režimem obviněn a odsouzen k šesti letům vězení za nenahlášení emigrace Josefa Šnajdra, jednoho z velitelů 311. československé bombardovací perutě.[4] Trest si odpykal v Jáchymově. Po propuštění mu bylo umožněno pracovat jen v dělnických profesích, kde po několika srdečních příhodách dostal částečný invalidní důchod. V roce 1970 byl rehabilitován a zproštěn viny. Zbytek života žil v Litoměřicích, kde v zapomnění zemřel 20. září 1987. Pohřben byl na litoměřickém hřbitově do neoznačeného hrobu, který byl znovu objeven v roce 2013 a doplněn pamětní deskou.[3] V roce 1991 byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka letectva.[3]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Za svoji bojovou činnost získal několik vyznamenání.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÁŇA, Josef. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2. 
  2. a b Internetová encyklopedie dějin Brna
  3. a b c ZÁVADA, Michal. Vypátráno. Vyznamenaný letec je v neoznačeném hrobě. Litoměřický deník. 30. října 2013. Dostupné online. 
  4. NAJMAN, Zdeněk. Českoslovenští letci v RAF : litoměřický region. Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna : Severočeský klub spisovatelů, 2010. 84 s. ISBN 978-80-7055-174-5. 
  5. Válka.cz, Hvězda 1939–1945
  6. Válka.cz, Atlantická hvězda
  7. Válka.cz, Hvězda za Francii a Německo
  8. Válka.cz, Válečná medaile 1939-194

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]