Kostel svatého Vavřince (Podlesice)
| Kostel svatého Vavřince v Podlesicích | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Veliká Ves |
| Lokalita | Podlesice |
| Souřadnice | 50°16′43,04″ s. š., 13°19′51,88″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Mašťov |
| Status | filiální kostel (do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Podlesice) |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Vavřinec |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | 14. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 35222/5-678 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Vavřince je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Vavřinci v Podlesicích v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1] Kostel, jehož současná podoba vychází z barokních úprav v průběhu 18. století, stojí na jižním konci návsi a je obklopený zrušeným hřbitovem s mohutnou hřbitovní zdí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Farní kostel byl v Podlesicích postaven už před rokem 1375.[2] Roku 1514 získal Podlesice Opl z Fictumu a zahájil jeho pozdně gotickou přestavbu, ze které se dochovala zejména věž. V předbělohorském období zde působil protestantský farář. Roku 1623 zanikla zdejší fara a kostel byl jako filiální připojen k Vilémovu. Farnost v Podlesicích byla obnovena až roku 1723.[3]
Velkou přestavbou v barokním slohu kostel prošel roku 1701 na náklady rytíře Jana Františka Golče a další úpravy interiéru proběhly ve druhé polovině 18. století. K menším úpravám došlo v letech 1910, 1938 a naposledy v roce 1996.[3]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Do obdélné kostelní lodi se vstupuje malou předsazenou předsíní. Průčelí kostela je zdobeno čtyřmi pilastry s římsovými hlavicemi, které nesou štít s trojúhelníkovým nástavcem. Samotná loď je členěná třemi pilíři u obou bočních stěn. Pilíře protilehlých stran jsou spojené oblouky a vytvářejí falešné boční kaple. Nad hlavním vstupem do lodi se nachází oratoř přístupná točitým schodištěm v severozápadním rohu lodi. Na východní straně loď ukončuje presbytář s trojbokým závěrem zaklenutým klášterní klenbou. Z presbytáře vede vstup do sakristie vybudované v přízemí gotické věže a zaklenuté jedním polem křížové klenby, na jejímž svorníku je erb rodu Fictumů.[3]
Gotická věž je postavena na čtvercovém půdorysu s rozměry 7,5 × 7,5 m a v přízemí má 1,5 m silné zdi. Přístupná je po vnějším dřevěném schodišti dveřmi v prvním patře. První a druhé patro jsou osvětlena střílnami v osách zdí. Střílny ve třetím patře byly s výjimkou jedné zazděny a nahrazeny lomenými okny.[3]
Vybavení[editovat | editovat zdroj]
V kostele se nachází hlavní portálový oltář ze druhé poloviny 17. století. U pilířů prostředního oblouku jsou boční oltáře Panny Marie a Nejsvětějšího Srdce Páně z období kolem roku 1700. Dále jsou v lodi boční oltáře svatého Jana Nepomuckého a svatého Kříže. Kazatelna ze 17. století je zdobená malovanými figurálními motivy. Uvnitř kostela stojí sochy svatého Josefa, svaté Anny Samotřetí a Panny Marie Immaculaty. Ve věžní zvonici jsou dva zvony z let 1489 a 1524.[3]
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Na návsi pod hřbitovní zdí stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1770.[2] Ke kostelu byla přesunuta socha Panny Marie, která dříve stála na okraji vesnice u silnice do Vilémova. Nad kostelem stojí památkově chráněný objekt barokní fary. Kostelní areál obklopuje skupina patnácti památných lip.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-14]. Identifikátor záznamu 146987 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Podlesice, s. 114.
- ↑ a b c d e PACHNER, Jaroslav. Opevněný pozdně gotický kostel v Podlesicích. Památky, příroda, život. 2003, roč. 35, čís. 3, s. 26–32. ISSN 0231-5076.
- ↑ Podlesické lípy [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2014-11-18]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Podlesice, s. 37–42.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vavřince na Wikimedia Commons
