Kostel svatého Jakuba Většího (Žebnice)
| Kostel svatého Jakuba Většího v Žebnici | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Plzeň-sever |
| Obec | Plasy |
| Lokalita | Žebnice |
| Souřadnice | 49°57′21,97″ s. š., 13°23′30,09″ v. d. |
  Kostel svatého Jakuba Většího Poloha kostela na mapě České republiky | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | Plzeň-sever |
| Farnost | farnost Plasy |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický, barokní |
| Další informace | |
| Kód památky | 42283/4-1642 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Většího je římskokatolický kostel v Žebnici u Plas v okrese Plzeň-sever. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1] Kostel stojí v areálu hřbitova u silnice do Horního Hradiště.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Větší část staršího kostela ze 14. století byla stržena v letech 1784–1785 a nahrazena jednolodní barokní stavbou s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí, snad podle staršího projektu Jana Blažeje Santiniho Aichela.[zdroj?]
V letech 2003–2010 zdejší občanské sdružení Jakub Větší podniklo s přispěním prostředků Evropské unie generální obnovu chrámu.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Z původního vrcholně gotického kostela se zachoval pouze trojboký presbytář s žebrovou klenbou s klínovými žebry a fragmenty figurálních gotických nástěnných maleb,[2] který dnes slouží jako sakristie. Nástěnné malby pokrývaly původně všechny stěny presbytáře i sedile a pocházejí ze 14. století ze dvou období. Triumfální oblouk zdobí postavy dvou proroků, Adama a Evy a Kaina s Ábelem, na klenbě je postava Hospodina a v sedile výjev Svátosti pokání.[3] Umělecky významné okenní sklomalby s motivy Krista Vševládce, Korunování Panny Marie a šesti postavami apoštolů byly roku 1910 přeneseny do dvou muzeí.[4] Stavba je na věži označena letopočtem 1785 a znakem plaského kláštera s iniciálami opata C. Wernera.[5]
Všechny tři oltáře tvoří iluzivní nástěnná malba sloupové architektury z roku 1785. Na hlavním oltáři stávala dřevěná gotická socha svatého Jakuba Většího jako poutníka z konce 15. století přenesená do Západočeského muzea v Plzni. Dva protějškové boční oltáře jsou zasvěceny svatému Janu Nepomuckému a lurdské Panně Marii ve skalách. Dále zde zůstal votivní obraz ze 16. století zobrazující českého šlechtice Gottfrieda ze Žebnice s manželkou.[zdroj?]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-25]. Identifikátor záznamu 154440 : Kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b KORELUS, Pavel. Žebnický svatý Jakub dostává svoji původní podobu. Plzeňský deník.cz [online]. 2009-08-04 [cit. 2016-11-12]. Dostupné online.
- ↑ VŠETEČKOVÁ, Zuzana. Nástěnné malby v kostele sv. Jakuba Většího v Žebnici. In: DÁŇOVÁ, Helena; MEZIHORÁKOVÁ, Klára; PRIX, Dalibor. Artem ad vitam, kniha k poctě Ivo Hlobila. Praha: Artefactum, 2012. ISBN 978-80-86890-46-3. S. 347–362.
- ↑ Národní muzeum a Západočeské muzeum v Plzni, viz František Matouš, Corpus vitrearum medii aevi. Tschechoslowakei. Mittelalterliche Glasmalerei in der Tschechoslowakei. Academia Praha 1975, s. 64.
- ↑ PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém. Politický okres kralovický. Svazek XXXVII. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1912. 272 s. Dostupné online. S. 259–264.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém. Politický okres kralovický. Svazek XXXVII. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1912. 272 s. Dostupné online. S. 259–264.
- VŠETEČKOVÁ, Zuzana. Nástěnné malby v kostele sv. Jakuba Většího v Žebnici. In: DÁŇOVÁ, Helena; MEZIHORÁKOVÁ, Klára; PRIX, Dalibor. Artem ad vitam, kniha k poctě Ivo Hlobila. Praha: Artefactum, 2012. ISBN 978-80-86890-46-3. S. 347–362.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons - Kostel svatého Jakuba Většího na Hrady.cz
