Kostel svatého Jakuba Staršího (Bořejov)
| Kostel sv. Jakuba Staršího v Bořejově | |
|---|---|
_-_kostel_sv._Jakuba_V%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADho_(stav_%C5%99%C3%ADjen_2023)_(1).jpg) Kostel v Bořejově v říjnu 2023 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Okres | Česká Lípa |
| Obec | Bořejov |
| Souřadnice | 50°30′33,12″ s. š., 14°37′8,04″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | českolipský |
| Farnost | Bořejov |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Současný majitel | farnost Bořejov |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 41622/5-3484 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel sv. Jakuba Staršího je nejvýznačnější památkou vesničky Bořejov, která je částí obce Ždírec na Českolipsku v Libereckém kraji. Kostel spolu s ohradní zdí je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek České republiky od 20. ledna 1965.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Farnost v Bořejově (a tedy i kostel) je doložena rejstříkem papežských desátků (Registra decimarum papalium) k roku 1352.
.jpg)
Patronátní právo nad kostelem, jakož i právo dosazovat faráře měli v letech 1358–1363 místní vladykové, kteří byli pravděpodobně leníky nedalekého hradu Houska, později toto právo získali přímo držitelé hradu Houska.[2]
Kostel byl původně dřevěný. Farnost (plebanie) zanikla v roce 1427, zřejmě v důsledku husitských válek, které neblaze ovlivnily strukturu duchovní správy v širokém okolí (kvůli válkám např. zanikla plebanie v Chlumu u Dubé nebo Drchlavě).
Kostel byl přifařen k farnosti Bezděz a v rozmezí let 1679–1724 k faře v obci Kruh. V roce 1699 začaly být v Bořejově vedeny samostatné matriky a v roce 1703 byl dřevěný kostel přebudován na kamenný. V roce 1727 byla dostavěna nová dřevěná fara a do Bořejova byl instalován samostatný farář. V dobách existence historické farnosti Bořejov patřily do jejího obvodu kromě Bořejova také vesnice Ždírec, Ždírecký důl, Tubož, Blatce, Blatečky, Korce, Vlkov, Plešivec, Houska, Kbelsko a samoty Palác, Tubožský dvůr, Gamberg, Pfeiferberg, Sandberg, Gömmerschreiterberg, Matreiberg, Nechutnov a Schlosserberg.[2]
V roce 1825 byla před západním průčelím vybudována hranolová věž a v roce 1868 byly pořízeny věžní hodiny.[2] Ve věži byly umístěny tři zvony, pocházející z 18. století. Tyto zvony však byly zabaveny a odvezeny v době první a druhé světové války ve 20. století.
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Bořejov.
Na přelomu 20. a 21. století[editovat | editovat zdroj]
Ve 2. polovině 20. století začali farnost spravovat kněží z okolí, Bořejov od té doby až dodnes nemá vlastního kněze. V 90. letech 20. století došlo k devastaci kostela, byl několikrát vykraden a zpustl. Duchovní správu obstarává farář farnosti Bělá pod Bezdězem. Od roku 2003 začalo o kostel pečovat občanské sdružení Drobné památky severních Čech a v kostele se opět čas od času konají bohoslužby, probíhá postupná oprava a revitalizace. Každoroční poutní slavnost se v Bořejově koná vždy v červenci, a to v sobotu, která je nejblíže svátku sv. apoštola Jakuba (25. červenec).[2]
Stavební podoba kostela[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní barokní stavba s věží ve středu vstupního průčelí a polygonálním závěrem presbytáře. Uvnitř kostela je trojboká dřevěná kruchta, z původních barokních varhan, opravených v roce 1884, byla zachována jen část skříně.[2] Vnitřní omítky jsou značně poškozené. Zařízení kostela, které bylo zdevastováno a dochovalo se jen částečně, je s přispěním občanů a místních spolků postupně obnovováno a doplňováno.[3][4]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Vstup do kostela -
Kostelní věž -
Pohled na kostel od hradu Houska -
Kříž u zdi kostela -
Bývalá fara, památkově chráněná usedlost čp. 4
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-11-22]. Identifikátor záznamu 153737 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Bořejov: kostel sv. Jakuba [online]. Bělá pod Bezdězem: Římskokatolická farnost Bělá pod Bezdězem [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Aktuality [online]. Spolek Drobné památky severních Čech [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Aktuality, informace [online]. Houska: Pšovka - okrašlovací spolek Kokořínska [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
