Kostel svaté Anny (Rožnov pod Radhoštěm)
| Kostel svaté Anny v Rožnově pod Radhoštěm | |
|---|---|
 Kostelík sv. Anny ve Valašském muzeu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Zlínský |
| okres | Vsetín |
| Obec | Rožnov pod Radhoštěm |
| Lokalita | Valašské muzeum v přírodě |
| Souřadnice | 49°27′45″ s. š., 18°8′57,84″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | olomoucká |
| Děkanát | Valašské Meziříčí |
| Farnost | Rožnov pod Radhoštěm |
| Zasvěcení | svatá Anna |
| Datum posvěcení | 1945 |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1939–1941 |
| Další informace | |
| Kód památky | 46272/8-303 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Areál Valašského muzea v přírodě) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Anny v Rožnově pod Radhoštěm se nachází v areálu Valašského muzea v přírodě. Společně s některými ostatními památkově chráněnými objekty skanzenu[1] byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou České republiky.[2]
Je volnou kopií kostelíka z bývalé obce Větřkovice (dnes součást Kopřivnice), který vyhořel roku 1887. Rožnovský kostel sv. Anny byl postaven za druhé světové války v letech 1939–1941 a vysvěcen v roce 1945. Kvůli nedostatku financí ve válečných letech nemá stavba roubenou konstrukci, rovněž interiér byl vybaven velmi jednoduše. Loď je nyní vyzdobena 14 zastaveními zrestaurované křížové cesty, která se původně nacházela v předchůdci dnešního rožnovského kostela. Lavice mají po bocích cechovní postavníky a korouhve. Loď od vchodu odděluje tzv. žebráčna.[3]
3.JPG)
Hlavní oltář je zasvěcen patronce kostela sv. Anně, boční oltář sv. Václavu, který byl patronem původního kostela ve Větřkovicích. Interiér kostela včetně kazetového stropu je vymalován podle původního projektu architekta Pazovského z roku 1939.[3]
.jpg)
Kostel je obklopen ohrazeným hřbitovem zvaným Valašský Slavín, na kterém jsou pochovány osobnosti významné pro rozvoj místního kraje. Je zde pohřben např. malíř valašské krajiny Jaroslav Frydrych, zakladatelé Valašského muzea, bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi, evangelický kněz a autor Broučků Jan Karafiát nebo sportovci Emil Zátopek a Jiří Raška. Kromě hlavního vstupu na něj lze vstoupit boční branou s nápisem Číslo poslední.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-06-29]. Identifikátor záznamu 158768 : Muzeum - skanzen. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Valašské muzeum v přírodě (Rožnov pod Radhoštěm) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Kostel sv. Anny z Větřkovic [online]. Valašské muzeum v přírodě [cit. 2014-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-24.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Anny na Wikimedia Commons
