Klíšťatovití
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
.jpg) klíště Ixodes scapularis
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
Klíšťatovití (Ixodidae) je čeleď roztočů řazená obvykle do řádu klíšťatovci (Ixodida). Zahrnuje asi 650 druhů[1] cizopasníků (ektoparazitů) známých běžně jako klíšťata. V ČR je nejznámějším klíštětem klíště obecné (Ixodes ricinus).
Obsah |
[editovat] Stavba těla
Dýchací otvory – stigmata – jsou vyústěny až za posledním (tedy čtvrtým) párem končetin. Podobně jako ostatní roztoči jsou i klíšťatovci gonochoristé (mají odlišená pohlaví); larva je šestinohá, z ní se postupně vyvíjí osminohá nymfa a později dospělec.[2] Pro klíšťata je typický i tzv. hřbetní štítek pokrývající horní část těla (u samců celé, u samic a nedospělých jedinců jen část). Hlava je dobře viditelná, hypostom je naopak někdy (u samců) spíše redukovaný. Na konci každé nohy jsou přísavky a smyslový Hallerův orgán.[3]
[editovat] Parazitismus a přenášené choroby
Většina zástupců je obligátně parazitická, tzn. umí se vyživovat pouze cizopasně a až na výjimky všechna vývojová stádia sají krev na savcích, ptácích nebo ještěrkách. Sání trvá obvykle několik dní, výjimkou je však klíšť lesostepní (Haemaphysalis inermis), jehož larvy sají jen několik hodin. Klíšťata žijí na vegetaci nebo v úkrytech svých hostitelů (v norách a podobně).[3]
Mnoho klíšťat patří mezi významné lidské parazity; vzácně může u některých druhů působit újmu samotné sání (např. u australského klíštěte Ixodes holocyclus a amerického druhu Dermacentor andersoni), přičemž u člověka je to raritou a častěji se to stává u domácích zvířat.[2] Proto klíšťata především představují hrozbu v tom, že se jedná o efektivní přenašeče některých infekčních onemocnění, a to jak lidských, tak i nemocí dobytka a divoce žijících zvířat.
V ČR se lidé setkávají téměř výhradně s klíštětem obecným (Ixodes ricinus) – člověk může hostit jakékoliv stadium tohoto klíštěte, tedy larvy, nymfy i dospělce. Na jižní Moravě se navíc vyskytuje i piják lužní (Dermacentor reticulatus) a klíšť lužní (Haemophysalis concinna). V ČR klíšťata přenáší hlavně dva typy infekčním onemocnění: virovou klíšťovou encefalitidu a bakteriální Lymskou borreliózu.[2]
V Severní Americe jsou významné druhy Dermacentor variabilis, Dermacentor andersoni, Amblyomma americanum (česky klíště americké), Rhipicephalus sanguineus a Ixodes dammini. Druhy rodu Dermacentor přenáší horečku Skalistých hor (Rocky Mountain spotted fever), tularémii a Q horečku. Druhy rodu Ixodes přenáší Lymskou boreliózu, zatímco Amblyomma americanum a Dermacentor variabilis přenáší ehrlichiózu.[4]
U hospodářských zvířat se ve světovém měřítku klíšťaty přenáší také cowdrióza, theilerióza a další choroby.[2]
[editovat] Reference
- ↑ Ixodidae (klíšťatovití [online]. Biolib.cz. Dostupné online.
- ↑ a b c d VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha : Triton, 2007. (Vyd. 1.) ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.
- ↑ a b Jiří Svršek. Zdraví ohrožující roztoči [online]. . Dostupné online.
- ↑ MURRAY, Patrick R.; ROSENTHAL, Ken S.; PFALLER, Michael A.. Medical Microbiology, Fifth edition. [s.l.] : Elsevier, 2005.
